♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Červen '16

    archiv blogu

    28.6.2016

    Jo. Mám blog. Ještě pořád. A nechce se mi ho nechat úplně zajít na úbytě. Asi by se vůči tomuhle místu hodila nějaká pieta, ne? Parkrát už mě pomohlo zachovat ve stavu duševně příčetném. Jo, psaní je fakt dobrá terapie. Od té doby, co se jím živím (tyjo, fakt), o tom něco vím.

    Došla jsem k neveselému zjištění, že chlapa nepotřebuju. Což zní jako ukrutně feministické prohlášení a taky jako dost kyselé hrozny. Umřít v obležení smečky koček nevypadá jako úplně blbý scénář. I když řešit stále vlastní citový život, který je beztak nulový, o bůhvíjaké emoční vyrovnanosti nevypovídá. Tak nic. :-)

    Sepsáno letní noci z pondělí na úterý, tak tu nechám úterní datum.

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku