♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Prosinec '15

    archiv blogu

    28.12.2015

    Do zveřejnění předešlých postů se mi nakonec vlastně ani moc nechtělo. Ale co. Tak tady to teda máte, mládeži. :-)

    Jak mi je? Pracuju, takže líp. Jak to bude dál, to nevím. Ale jakýkoli posun ve svojí situaci vítám.

    27.12.2015

    Workhoholismus podtrhávám. Hodně pracuju, tudíž můžu hodně utrácet. Mohla bych si něco koupit, ale po Vánocích by to bylo trochu nošení sov do Athén. Asi ne, no...

    26.12.2015

    Jak se cítím? Slovy klasika: na západní frontě klid. :-) (Ti znalí vědí, jak hlavní hrdina dopadl. Pro ty méně znalé: No blbě. :-)

    Ještě pořád nevím, jestli je to hrdinné sebeobětování anebo zbabělost. Doufám, že to časem zjistím.

    Oficiálně závislost na kofeinu. Když si nedám svoje dvě kafe denně, bolí mě hlava. A nepomáhají na to ani kouzelné pilulky s kamarádem paracetamolem.

    A v čem nejlíp utopit žal? (Jestli vás ještě pořád napadá ten rum, tak to by asi šlo taky.) No přece v práci. Takže navrch ještě workoholismus.

    Pohádka o tom, kterak dokonce i tichému introvertovi občas prospěje pobyt v hlučné společnosti. (A ta Vladivojna pořád platí btw.)

    24.12.2015

    Vůbec nejsem tvrďák.

    Jak se pozná intuice, jíž byste měli naslouchat, od raněné ješitnosti, kterou byste pro změnu poslouchat v žádném případě neměli?

    Když zažijete nejdebilnější svátky ever (nebo minimálně za hodně dlouhou dobu). Hodně pracovat, vůbec si nepřipouštět všeobecný nablblý sentiment a potom to možná bude jakž takž dobré. Uf.

    Datluju písmenka, o kterých vím, že je nemůžu pustit sem. A adresátovi se je bráním poslat. I když by se mi ulevilo. Nemám jak si pomoct. Nevím, co s tím.

    21.12.2015

    Zjistila jsem, že...
    prostě nejsem zase takový tvrďák. Přestože jsem vnitřně velmi křehké stvoření, nijak mi to nepřekáží. Žiju a mám svůj život ve vlastních rukou. To by asi šlo.

    Mými nejlepšími kamarády se teď staly internetová příručka Ústavu pro jazyk český a slovník synonym. :-))

    Ujel mi vlak před rokem v dubnu, ještě jsem nezmoudřel a už zas blbnu... :-)

    A v únoru na Vladivojnu. Hurá! :-)

    16.12.2015

    Co na tom, jakej je plán, kolik let ještě tu mám... Co na tom, co se chystá, jsem věčnej optimista...

    No... řekněme, že se to takhle celkem dá vydržet. :-)

    Člověk nikdy nemůže mít všechno? A co z toho můžete chtít víc a co míň? Mám se rouhat?

    9.12.2015

    Ono to prostě pořád kurva fakt není dobré. Ehm. A já jsem fakt ještě nepřišla na to, co s tím budu dělat. Hrát vabank se vám prostě může šeredně nevyplatit. Welcome to reality.

    Je dobrá taktika prostě na průsery nemyslet? Vlastní úvahy mě teď trochu děsí.

    Budou Vánoce. Naposledy si tak nějak matně pamatuju, že venku bylo skoro čtyřicet ve stínu. Od té doby mám dění okolo sebe za pár měsíců trochu jako v mlze.

    8.12.2015

    Slovy klasika (mými oblíbenými): Nejsme na kolenou... Ryjeme držkou v zemi... Terapie? Prostě nemít na kraviny čas. :-)

    Nobody said it was easy... Oh, it's such a shame for us to part... Nobody said it was easy... No one ever said it would be so hard... I'm going back to the start...

    Oblíbení melancholičtí Coldplay.

    Nejsou jen tři tečky na konci frází...

    Jak moc jsem se změnila, přestože jsem se změnit nechtěla?

    Rok co rok jsem si v poslední době přála, ať věci vydrží tak, jak jsou. Nechtěla jsem se rouhat. Teď bych ti, milý roku 2015, ráda vzkázala: Táhni konečně do hajzlu. A vem si letošní zážitky s sebou. Dík.

    3.12.2015

    Mám vpravdě ďábelský smysl pro humor. :-)

    Nepovídej že ti chybím já... Nevzpomínej, to se nedělá... To, co bylo, už je pryč, někde na cestách...

    Cožejájsemto... o tom léku na splíny? No jo, musím začít zas něco dělat.

    Můj život prošel turbulentními změnami. Kdy se zbavím té hořké pachuti, to nevím. Odpustila jsem. Ale nezapomněla. Dneska jsem zlá, no jo.

    „A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá.“
    „A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
    „Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška. „Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži...“
    „Jsem zodpovědný za svou růži...,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.

    2.12.2015

    To by jeden neřekl. (Jo, a v kuchyni si od těch časů taky počínám zručněji.)

    Workoholismus jako lék na splíny? No, buď vám bude líp nebo padnete na držku vyčerpáním. I v tom případě vám bude nejspíš líp. Takže win. :-)

    Doufám, že se přizná autor té smsky, co mi přišla ráno. :-) Kdybych věděla, kdo to byl, asi by mě to i potěšilo. :-))

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku