♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Květen '14

    archiv blogu

    25.5.2014

    Poprvé jsem se letos spálila (jo, koupím si opalovák, už fakt) a pohladila jsem si krajtu (musím uznat, že je to docela roztomilé zvířátko a marnivka ve mně konstatuje, že kabelka by z ní byla taky krásná)... :-) Zážitky. :-) A tak můžu zodpovědně konstatovat, že se nebojím ani myší, ani hadů. :-)

    Když jste sami doma, je to ideální čas na to chodit po bytě s mastičkou po obličeji, aniž byste komukoli způsobili šok. :-)

    22.5.2014

    Ai nestíhá psát, neb máme doma "veselo". No, tak zítra s konečnou platností uvidíme, jestli se situace otočí příznivějším směrem. "Hlavně zdraví" přestává být nesnesitelným klišé.

    Genderová korektnost dorazila už i do světa hraček. Věděli jste, že existuje růžové Kinder vejce pro holky? A teď se přiznejte, kdo si vajíčko ještě stále kupujete. :-)

    Točená zmrzlina a ten meloun si taky konečně už koupím. Jo, tak léto už je (skoro) tady.

    Pořídila jsem si tenisky. Už jsem skoro zapomněla, jak jsou ploché boty pohodlné. A cítím se v nich lehce nepatřičně. :-)

    12.5.2014

    Ne, že bych u skříně trpěla syndromem "nemám co na sebe". Věcí mám až dost, mám dost věcí skvěle kombinovatelných, které mi sedí a miluju je. Ovšem vždycky se dá objevit základní kousek, který nutně potřebuju a ještě nemám. (Ta bílá košile z F&F je naprosto nezbytný nákup. No co, užiju ji i na formální příležitosti. Co na tom, že jsem nakonec uznala za dobré si koupit i ty plátěnky, protože opékat buřty v podpatcích je poněkud úchylné a příliš dámičkovské i na mě. Prostě nic sportovního nemám, no. :-)

    Moje soukromé štěstí. :-) Pečlivě si ho střežím.

    Sice nenosím šaty, ale... sbírám si čelist až v přízemí. Opravdu velmi moc moc moc úžasné šatičky. (A po tom webu se příliš nerozhlížejte. Vypadá to jak prezentace luxusního bordelu nebo tak něco.) Dovedu si představit, že se v takových i vdávám. Strčte si předražené šlehačky z umělého saténu... no tam.

    3.5.2014

    Dvě zásadní události tohoto víkendu.

    Ta první:
    Ruším postulát "nenosím růžovou". Nosím. Od teď. Koupila jsem si ostře fuchsiově růžové sako. Sice jsem si s nejlepšími úmysly chtěla koupit jedno naprosto neutrální, černobíle proužkované, leč to nevyšlo. Nesedělo mi. Milé dámy, pokud je to ochoten absolvovat s vámi, vemte si do obchodu chlapa. Má-li elementární estetické cítění, nebude se vám bát vmést krutou pravdu do očí a vy si neodnesete kus, co vypadá dobře na ramínku, ale na vás to není tak zcela ono. Věty, že mi uletí knoflíček a vezmu-li si to sako, nikdo mi nebude hledět do očí, leč všichni na hrudník, mě přesvědčily, že to půl číslo přes prsa se fakt nijak neztratí. :-) I vrcholně zklamaná a odhodlaná přece jen investovat jsem objevila ono sáčko vyvedené v půvabně řvavé barbínkovské barvě. (Zdravíme Božského a doufáme, že tento fakt nějak rozdýchá. :-)

    Událost číslo dvě:
    Čtyřletá Terezka okamžitě usoudila, že jsem "teta", přestože mě viděla poprvé v životě a že zrovna já jsem ze všech zúčastněných dospěláků nejlepší adept k tomu, abych si s ní kreslila. Nejsou ty děti sladké? :-) (Též zdravíme Božského. :-)

    Interní poznámka: Cider Kingswood není moc dobré pití. :-) Stačilo jednou, příště Radlera. :-)

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku