♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Listopad '13

    archiv blogu

    26.11.2013

    Sehnala jsem boty. Nelesklé, příčetně zdobené (nesnáším přezky přes nárt, což rovnou diskvalifikuje cca tři čtvrtiny zimních modelů), přiměřeně elegantní, s kožichem. Za příčetnou sumu. Na klínku. Širší podpatek by byl sice o něco hezčí, ale alespoň jsou pohodlnější. V tomhle ohledu nehodlám být tak militantní, protože moc možností není. Tenké slupky (nepoužitelné), vysoké jehly (nepoužitelné na druhou) nebo náznak podpatku a traktorová podrážka (použitelné, leč nesplňující mé estetické nároky na eleganci). Když traktory, tak jedině milované ocelové Steely. Kteréžto přes všechno slečnovatění mimochodem nedám a hodlám nosit až do roztrhání. :-) Sice jsem kozačky původně chtěla černé, ale ráda jsem to přehodnotila a vyměnila je za tmavě šedou. Mnohem subtilnější a mnohem méně působící jako kovbojské boty. :-) Spokojenost největší.
    Taky mám klobouk. Fialový. S kytkou a asi mě i fakt zahřeje. :-) A vysněnou peněženku. Taky fialovou (což sice podmínka nebyla, podmínka byla hlavně rozumná velikost, neb si nehodlám urvat kapsu, dost přihrádek na karty, zacvakávací přihrádka na drobné, bez log a matný materiál, ale taky dobře). Jediný ústupek, který jsem tak musela udělat je to, že ani peněženka, ani boty nejsou kožené. (Milovníci zvížátek mě právě chtějí sežrat zaživa, ehm.) Klobouk je zato zcela dle mých představ. Jo a jako bonus další boží šátek, který mi sice s kloboukem neladí, ale s těmi neplánovanými rukavicemi nakonec jo. Šedý, se soby. Šátek se sobíky je cool, milé děti. :-) Norský vzor. Nebo tak. Asi. :-) Z obchodu jsem plula zvesela s infantilní říkankou na rtech:

    Když potká sob soba, mají radost oba. Když se sejdou tři sobi, tak se radost násobí.

    Google mi mimochodem prozradil, že je to z reklamy na Finlandii. :-)

    Protože Manowar jsou prostě srdeční záležitost na věčné časy. :-) Jednou naživo? Slibuju, že jo. :-) Gods of war znám skoro nazpaměť. Provedlo mě nejbouřlivějšími roky mojí puberty. Obrovská nostalgie. Link na youtube si laskavý čtenář vygooglí sám, ať nejsem za internetového piráta. :-)

    Spláchnout splíny metalem je taky účinné. Už jsem skoro zapomněla, jak moc. :-)

    25.11.2013

    Z dlouhodobého hlediska není rozhánění bolístek čokoládou úplně vhodné. Až se nevejdu do džín, budu se cítit ještě hůř.

    Jako citový vyděrač si připadám jen mírně. Rozhodla jsem se, že mi to asi bude tak nějak jedno.

    A takhle to celé dopadlo. (Sladká odměna na druhou. :-) Osobnější fotografie vydá na laskavou žádost můj Facebook. :-)

    odpromováno :-)

    Ještě jsem obdržela čokoládové bonbony od Lindtu. Můj mlsný čumák začíná být v rodině proslulý. No, takže čím léčit duševní bebíčka si mám hodně dlouho. Budu sice tlustá, ale spokojená. :-)

    24.11.2013

    Zkouším duševní bolístky rozehnat Studentskou pečetí. Krátkodobě to docela funguje. Cítím se líp. :-)

    23.11.2013

    Odpromovala jsem. :-)
    "Začínat budou historicko-literární... vy půjdete první!" Jsem z přítomných promujících první v abecedě. Panika, protože kdy a kam mám jít, kam si stoupnout a jak přitom nezakopnout o kohokoli z přítomných akademických hodnostářů. Dopadlo to dobře.

    A tak mám svou nálepku věčného šprta úředně stvrzenou absolvováním vznešené vědy jménem historie. :-) Od té doby, co se moje kreativita vrazila do hloubání o dobách dávno minulých a jsem schopná s nelíčeným nadšením mluvit o něčem jako je renesance, o mně moje okolí s určitou dávkou respektu říká, že jsem inteligentní. Vydobyté uznání mě těší. Možná mělo přijít o něco dřív?

    V podstatě se divím, že si dávno nechodím pravidelně lehnout na gauč k psychoterapeutovi. Ale jo, jsem na sebe docela hrdá, že jsem to všechno dala.

    A abych úplně intelektuálně nezakrněla, tak mi pravidelnou večerní potravu ducha skýtá videoarchiv ČT a jeho dokumentární sekce. Vřele doporučuju dokument Tomáše Škrdlanta Nevítaní. Aneb odložit dítě, o které se nechci nebo nemůžu starat je možná svaté právo rodiče, ale co když dítě už není tak docela dítětem, ale stane se bytostí s vlastní vůlí. Akorát dámy by to asi neměly sledovat ve stavu hormonální rozkolísanosti, kdy se jsou schopny dojmout i u reklamy s roztomilým štěňátkem.

    Protože chci ještě psát. Ale protože to asi v téhle chvíli neumím vyjádřit, tak jen jedno: ♥ a dodávám jen: on ví... Zase mám jednu ze svých smutnošťastných nálad. Nechápete? Nevadí. I velkým slečnám se někdy stýská. A abych učinila zadost své pověsti člověka, co si nad většinou situací udržuje zdravý nadhled, tak připojím ještě drobný postřeh: Když si fakt myslíte, že vás nemá nikdo rád, publikujte cokoli na Facebook. Vždycky se tam najde dost lidí, kteří vám olajkují komentář/fotku. Potěší. :-)

    21.11.2013

    Ehm, jak že se pozná migréna? Doufám, že to včera byly jen následky podrážděných očí od suchého vzduchu v přetopeném interiéru, počítače, namožené krční páteře a nedostatku tekutin. Dost nerada bych si pořídila ještě migrénu a už vůbec ne jako důsledek nových antikoncepčních pilulek. (Které jsem sice nechtěla, protože... však to znáte, neměnit nic, co funguje.) Taky se mi nechce být pokusným morčátkem, co si půjde do ordinace již pro třetí pilulky.

    Jak mít radost z toho, že se vám pokazila pleť? (A zrovna teď!) No, koupit si nový korektor a zjistit, že to fakt funguje. Zakryje dokonce i mé temné kruhy pod očima, vypadá přirozeně, obstojně sedí barevně (jo, jsem mrtvolně bledá a příště si dojdu pro ten světlejší ale na druhou stranu to, že bych unesla o půl čísla světlejší, vidím jen já, když se zkoumám zvětšovacím zrcátkem z pěti centimetrů, nosit se to dá) a drží jak helvétská víra (otestováno v extrémních podmínkách: chozením po městě v chladném počasí, kdy díky suchým a podrážděným očím neustále slzím.)
    Miluju Rimmel. I přesto, že mě jejich reklama a prezetance fakt dost nebaví. Slečna Georgia May Jagger se (bohužel) potatila. :-)

    Protože zima je kulturní sezónou. :-) A tak jsem se rozhodla, že i zima mě bude letos bavit, stejně jako podzim. (Stává se ze mě přesvědčený optimista. No a? :-)

    20.11.2013

    Když... se vám při pohledu do zrcadla naprosto nefalšovaně chce brečet.
    Jsou věci mezi nebem a zemí, které tomu, kdo je nezažil, racionálně nevysvělíte.

    Ten moment, kdy si koupíte něco, co se honosí názvem odstínu ivory (neangličtinářům: slonovina, barva slonovinové kosti) a vaše kůže by snesla ještě o něco světlejší. :-) Příště si jdu na jistotu pro korektor v peru od Astoru. Protože podle reálných fotek z netu svou bělostí atakuje make-upy z gothic shopu. Bojím se, že pak už je jen level vápno. :-) Jo a Heidi je alespoň sympaťačka, Rimmel má divné modelky. :-)
    Ale jo, tušila jsem, že ty tekuté korektory mám pečlivě probrat všechny a nevzít si Rimmel z pouhých iracionálních sympatií ke značce, když už si tam jako kupuju tu řasenku. :-)
    Jo, tahle část postu je tu víceménně pro mě, abych si setřídila dojmy a příště byla moudřejší. Nakupuju trochu moc racionálně. Zodpovědně čtu recenze na netu, porovnávám a mám zcela přesnou představu, jaký produkt hledám a co od něj chci. :-) Proto mimochodem pořád nemám zimní boty.

    Story "Aailyyn si vybírá kozačky" se maminka upřímně baví. :-) U Bati už jsem si alespoň byla s to vybrat po praktické stránce a estetikou nebýt zcela uražena. Stále nepřestávám vyhrožovat zateplenými Steelkami nebo doufat v existenci bot praktických a esteticky na zadek mě posadivších. :-)

    Až do odvolání tu fakt nečekejte nich duchaplného, ano? :-)

    18.11.2013

    Maminka mi včera přibližně třikrát za odpoledne nabídla čaj, přestože ví, že ho nepiju. Vypadala jsem nejspíš fakt zoufale. PMS je sviňa. Kdyby to pomohlo, byla bych snad ochotná i nějaké ty bylinky pozřít. No, ale dva Paraleny jsou sázka na jistotu. (Chvála Paracetamolu.) :-)

    "Nejím sladké krom kvalitní čokolády" jsem nucena přehodnotit na "jím ještě Tiramisu". Protože něčemu tak vynikajícímu, co navíc obsahuje (kvalitní, jestli někdo zmíní Granko, utrhnu mu uši :-) kakao (bod) a kávu (deset bodů) prostě nejde odolat. A zase tak sladké to na chuť není. Jen díky Mascarpone velmi hutné, hříšně dobré a o počtu kalorií raději odmítám přemýšlet. :-) Jo a pomazánkové máslo je samozřejmě genocida spáchaná na Tiramisu. :-) To si namažu radši na chleba a posypu bazalkou a mám výtečnou večeři. :-)

    Na stará kolena jsem se naučila mít ráda rodinné sešlosti a oslavy. :-) A to dokonce i ty, jejichž středobodem má být má maličkost. :-)

    Moc dobře vím, proč razím zásadu: "Nehrab do toho, když to funguje." :-)

    15.11.2013

    Objevila jsem nový prima seriál - MythBusters. :-) Nevíte někdo, proč takové zajímavé programy nevysílají taky naše televize nebo si alespoň nekoupí licenci na něco koukatelného místo už asi třísté řady jakési pěvecké soutěže?

    Mimochodem, svlečený Ashton Kutcher hned v prvním díle nové série Dva a půl chlapa potěšil. Akorát ta cenzura nemusela být. (Viděno v televizi, nevím přesně, jaká česká stanice začala teď vysílat ty epizody, co z nich byl odejit Charlie Sheen. :-)

    Vánoční spam na akci od Datartu. Né. Už ZAS. Přechodně si deaktivuju Facebook a budu mít klid. :-)

    Má zimní garderoba je sice elegantní, ovšem na toto počasí v zásadě k ničemu. Říkala jsem už, že ty boží úzké džíny se na zimu fakt nehodí? Jo a taky mám bezva boty na podpatku. Vhodné tak na půlku května, rozhodně ne na polovinu listopadu. Zimní boty stále nemám. Patrně podpořím národní ekonomiku u Bati. (Neb tisíc korun je hranice, kterou nejsem ochotna vydat za obuv nekoženou, ale kterou začínám být ochotna dát za kožené boty.) Rukavice a čepici asi někde mám, ale uznala jsem je za esteticky nevhodné. Maminka se na to nemohla dívat i zakoupila mi prima okamínkované rukavice. Já bych na ně zaručeně nenarazila, kdybych se je vydala hledat. Můj problém je, že vím naprosto přesně, co chci. :-) (No, chtěla jsem sice původně rukavice sladit ke klobouku, co si hodlám koupit. Něco na styl dvacátých let. Až tedy takový objevím. Ale pořídím si alespoň sladěný šátek. :-) A kdybych neměla svůj milovaný kabát, tak už jsem pravděpodobně touto dobou zmrzla. :-)

    Ai už má v pokoji Vánoce. Malý blikající stromeček. Kýč jak kráva, ale protentokrát jsem se rozhodla nechat v sobě spát estéta i intelektuálního snoba a infantilně se raduju z toho, že to bliká se vzpomínkou, jakou radost jsem jako dítě dokázala mít z rozsvícených světýlek na okně. :-) Já si podobné pracholapače sice nekupuju, ale když už jsem ho dostala. :-)
    Cukroví sabotovat míním. Moc práce na příliš málo chuťově uspokojivý výsledek. Není nad dobrou čokoládu. Ochutnávání Milka limitek jsem ukončila. Milka čokolády jsou sladké i tak, ale po vanilce mi trnuly všechny zuby. :-)

    Je prima nápad si lakovat nehty před spaním. Hezké acetonové sny. :-) Čerstvě namalované nehty jsou ovšem zároveň taky účinný způsob, jak si opravdu znemožnit nípání pupínků. Předsevzetí? Přestanu si mačkat obličej, zejména před libovolnou důležitou událostí. Fakt. :-)

    Aktuálně se mnou nemluví dva lidi. Asi bych se nad sebou měla zamyslet. Nebo ne. :-)

    13.11.2013

    Přešla mě uražená ješitnost. Chtěla jsem napsat víc, ale pak mi přišlo nefér si vyřizovat účty takhle veřejně, protože ten, koho se to týká, by si to tu mohl přečíst. Přestože je to jen můj osobní postoj a píšu navíc velmi nekonkrétně, takže se v tom má šanci poznat jen ten dotyčný. Přesto mám v sobě zábranu sahat do soukromí druhých a psát tu o záležitostech, které se netýkají jen mě. Nu, spokojte se s oním úvodním konstatováním.

    Jinak jsem ale vážně v podstatě šťastná.

    Pokaždé, když přijdu do Billy, vyřvává tam ta příšerná reklama na Plyšband. Chudáci rodiče. :-)

    Po peelingu jsem se neosypala. Ad kosmetické storky:
    "Dochází mi zubní pasta... to nepospíchá." (Nechtělo se mi do drogerie.) "A došlo nám kafe. To pospíchá." Absence kávy je katastrofa globálního charakteru. :-)

    I jakožto milovník zdravého jídla jsem musela uznat, že sojový granulát vypadá mimořádně nepoživatelně. Ovšem ve finále je z toho překvapivě vynikající náhražka mletého masa. :-)

    Pro všechny bibliofily: Světy literatury. (Přistálo mi na Facebooku.)

    12.11.2013

    Kupte někdo reportérům na Primě Slovník spisovné češtiny. A následně je s ním umlaťte, protože jestli ještě jednou uslyším slovo "potencionální", tak proskočím stropem.

    Láďa Hruška je prostě démon. Z tohohle má Roman Vaněk zlé sny. :-) Btw. Peklo na talíři. A když už jsme u toho Streamu, tak Fenomén je taky zajímavý počin. Z populárněnaučných pořadů na Streamu ještě Jak se co dělá, ale Karolína Vrbasová je mi tak nějak sympatičtější. :-)

    Díky za to, že jsem povětšinou bytost racionálně uvažující. Při nákupu už páté červené rtěnky (protože malinovou ještě nemáte) nebo laku na nehty, protože vám k něčemu ladí, racionalitu netřeba. :-)

    11.11.2013

    Koupila jsem si peeling. Výsledkem použití je, že se loupu... Nic pro citlivou pleť jsem neobjevila i vzala jsem cosi, co na obalu hlásalo, že je určeno pro pleť normální a nevysušuje. Přece jen už mi není náct, nemám mastnou pleť, ani závažné akné. (No jo, těch pár pupínků prostě není akné.) A ano, když chodíte po bytě se zrcátkem a z pěti centimetrů zkoumáte svoje póry, jestli to zabralo, tak opravdu vypadáte jako debil. :-) Doufám, že z toho do rána neolezu nebo pověřím někoho z rodiny, aby mi zítra došel koupit ještě make-up. :-)

    V supermarketu se při čekání ve frontě občas bavím tím, že sleduju lidi před sebou a z jejich nákupu odhaduju, co jsou asi zač. Jako ten pěkný týpek, co si přede mnou vyskládával na pás aviváž, balík mrkve a pakl kofoly. Asi vzorňák. :-) O mně si lidi nejspíš myslí, že jsem bio sluníčkový magor se sklony k ekoterorismu, co se živí jenom klíčky, protože z každého nákupu nosím zeleninu (dlužno dodat, že moje je jen občas, zbytek je pro králíkovou). :-)

    Když vám blbne wifi... tak je čas se podívat, jestli sousedi nemají schopnějšího providera a slabší heslo. :-)

    A tak jsem strávila sobotu na fotbale... kterému sice nerozumím, ale nevadilo mi to. Vyzbrojena Steelkami a vlněným kabátem. A usmířena horkým čajem. :-)

    Epic fail je když... chcete koupit cédéčko a zjistíte, že ve vašem městě se fakt nenalézá ani jeden kamenný obchod. A co z toho plyne? Stahování ku*ví hudební průmysl, přátelé. :-) *Ježíšek*

    Protože Adam Levine sice zpívá, jak když mu přišlápnou koule, ale jinak je fakt sexy a na youtube se dá pořád ještě vypnout zvuk... :-)

    8.11.2013

    J. minulý týden nabrousil nůž. Maminka se při krájení pečiva řízla. Včera jsem se při krájení pečiva řízla já. :-) Asi bychom měly informovat J., že příště radši tupé nože, ale všechny prsty. :-)

    Taky máte svoje guilty pleasure? (Neangličtináři prominou a vygooglí, žádný český ekvivalent se mi nelíbí. :-) Já jo. U večeře mám jako kulisu pořad Prostřeno. Včera boží hoch, co upatlal dresing z kečupu a tatarky, použil citronový extrat z krabičky, anžto byl líný mačkat citron a svíčkovou udělal z vepřového (když nemáte hovězí, dejte vepřové a když nemáte ani vepřové, dejte tam třeba brambory). Vyučený kuchař/číšník, či tak. Čekat od víceménně poloprofesionála v kuchyni kreativitu je asi moc, chápu, že na školách se razí dřevní klasika omáček. Ale za tohle by měl ten výučák vrátit. Milé děti, svíčková omáčka se to jmenuje proto, že svíčková je kus kravičky. Jakkoli mám k téhle omáčce bytostný odpor a nepoživatelná mi přijde už od pohledu i když je udělaná správně, tak mi bylo prznění surovin líto. Pohlreicha na vás. :-)

    Opravila jsem tu ještě nějaké ty technické nedodělky. Krom přesměrování při výměněně stylu a blbnutí téhož v Chrome už vám nebude blog při přechodu na nový měsíc vyhazovat chybu v případě, že ještě nevznikl v aktuálním měsíci žádný zápisek, ale spořádaně se přesměruje na poslední aktuální.

    Velkorysost je sice ctností královen, ale já jsem taky jenom člověk. :-) Tudíž nebudu, tak.

    6.11.2013

    Když vám něco nefunguje, řekněte Googlu, že... to prostě nefunguje. Nepokoušejte se specifikovat, co přesně nejde. Lidi zásadně plní diskusní fóra klíčovými slovy opisujícími problém ve stylu "ono se to rozbilo". :-) Taky máte doma skřítka SE? :-)
    Pozn.: Námět na tento postřeh vznikl včera ve sprše, zatímco jsem se pokoušela si o lahvičku se šamponem neurvat nehet. (Taky tak nenávidíte balení kosmetiky, o něž si musíte zničit manikúru, když je chcete otevřít, dámy? :-)

    A tak jsem nakonec zjistila, že chyba není u mě ve skriptu. Anóbrž, že Google Chrome má prostě jen extrémně nedobytné cache. No a tak se všem teď bude pokaždé natahovat znova css. Alespoň všichni spolehlivě ihned uvidíte veškeré designové změny. Nechce se mi vymýšlet žádnou obezličku jenom pro Chrome. (A vysvětlujte některým uživatelům, co je to hard refresh...) Stejně mi při změně designu občas v Chrome půlka věcí v cache zůstala a půlka se poslušně znova natáhla z aktuální verze. Nemám ráda googlí produkty. Definitivně. Připomnělo veselou historku, kterak Google docs tři čtvrtiny seminární skupiny úspěšně přiváděly k nelíčenému zoufalství.

    Jo, připadám si děsně šikovná. A taky si připadám děsně cool, když si vedle hraní se skripty na webu stíhám lakovat nehty a patlat na sebe krémíčky. :-)

    Prolézat programátorská fóra a snaži se přitom prokousat ajtý hanýrkou v angličtině je... hardcore. :-) (Angličtinou se dorozumím, ale nejsem kovaný filolog, abych zvládala odborný jazyk. :-)

    Mayové se sekli. Ale ne zase tak o moc. Nefunguje Google. Apokalypsa se blíží. :-) Tak až zkrachuje i Facebook, čekejte čtyři jezdce. :-)

    U Deichmanna bych si konečně vybrala boty, které se mi líbí a jsou alespoň trochu praktické. Tisíc korun je ovšem hluboko za hranicí, kterou jsem ochotná vydat za nekožené boty. Koupím si růžové (nekecám, fakt to existuje) Steelky (ve skrytu duše po nich zvráceně toužím :-) a bude to. :-) A budou i s kožichem. A máte to, ku**y jedny kapitalistické. :-) Božského sice nejspíš raní mrtvice... :-)

    5.11.2013

    Web vás při změně stylu konečně přestal tvrdošíjně vracet na úvodní stránku. Protože jsem trdlo a neuvědomila jsem si, jak ten skript funguje. :-) Když si teď změníte styl uprostřed prohlížení archivu, už se nemusíte složitě vracet, styl se rovnou vymění tam, kde se právě nacházíte. :-)

    Střídavě jedu na bílém vzhledu a střídavě na červeném. Nestíhá mě to tu tudíž nudit a web by tak nějakou chvíli mohl zůstat zase tak, jak je. :-)

    Jo, bavím se. :-) Učím se radovat z maličkostí. Co mi teď chybí k dokonalosti? Ptejte se spíš, kdo. Vypadá takhle absolutní životní štěstí? Tak ať to vydrží.

    4.11.2013

    Tak se přiznejte, kdo z vás změnu vyzkoušel proto, že jsem o tom napsala? A kdo si alternativní bílý vzhled nechal? :-) I kdyby nikdo, tak mně se líbí. Tak. :-)

    Sobotní scénka u snídaně: Mám ráda společné ranní sedánky u kávy, věřte mi nebo ne. :-)
    "Ochutnej to, co cítíš?"
    Ai si nabere nabízenou pomazánku, zkoumavě ochutnává: "Hmmmm... kopr."
    Mně se rozzářily oči a zbytek rodiny protáhl zklamaně obličej. :-) K brokolicové a celerové pomazánce přidávám tímto na svůj soukromý seznam "luxusní večeře" ještě koprovou. (Základem koprové je samozřejmě tvaroh, kopr pak možno alternovat jinými bylinkami, eventuálně prostě cibulí jako si pamatuju už od dětství maminčinu tvarohovou pomazánku s vajíčkem, cibulí, zjemněno trochou mléka. Kdo nemá tvaroh, dá sýr, pomazánkové máslo, zakysanou smetanu nebo jogurt, znáte to. :-)
    Vůči jídlu netrpím příliš předsudky. Jím tatarák, rozhodně maniakálně nepreparuju každou houbu z omáčky, přestože houby vyloženě nevyhledávám, miluju koprovou omáčku, brokolici i celer a nevadí mi ani dršťková polévka. Zaručeně s díky odmítám jenom čerstvá rajčata (sušená třeba na pizze mi problém nedělají) a svíčkovou omáčku. Svíčková se šesti ve mně neprobouzí Pavlovův reflex, ale tak leda vizi, že alespoň zhubnu. :-) Řekněte, že to máte stejně. Krom J. neznám nikoho, kdo by svíčkovou nekriticky nemiloval. :-)

    Smazala jsem si v Opeře cache. Ach jo. Pruda. :-)

    Na seznam nejlepších vynálezů lidstva nutno určitě zařadit ještě Vizínky. Jak jsem bez nich mohla žít? :-)

    3.11.2013

    Protože vás nechci týrat a měla jsem chuť na změnu, tak tu teď bude (opět) možnost si vyměnit styl. Červený zůstává výchozí. Což znamená, že pokud nechcete, vůbec si téhle vychytávky nemusíte všímat, nic se pro vás nemění. Kdo má chuť se se mnou naladit opět na minimalistickou vlnu, srdečně vás zvu. :-) Dost možná si časem nechám jen jeden, až mě červený otráví. Ale zatím se mi líbí oba. Útulná retro červená i stroze chladná bílá. :-) Taky to znamená, že web měl dnes v průběhu odpoledne výpadky, které, prosím, omluvte. Všechno už by mělo být tak, jak má. Chyby mi hlašte, děkuju. :-)

    Ano, mám stále ještě potřebu si tak trochu hrát. Taky jste měli v dětství hýčkaný domeček pro panenky? :-)

    Píšu, dostávám zpětnou vazbu, znám své čtenáře. Je to hezké. :-)

    Je výhoda mít babičku na venkově. A pak je taky výhoda mít babičku v důchodu, anžto má čas na to zužitkovávat všechny dary zahrádky (a zásobovat jimi své milované vnouče, tj. mě :-). A tak jsem včera k večeři zdlábla misku kyselé zeleninové směsi. Když jsem to v jedenáct v noci zajídala ještě Orion čokoládou, přišla jsem si jak prasátko jen mírně. :-)

    1.11.2013

    Listopad. Už v tomhle blogorybníčku straším fakt hrozně dlouho. :-)

    V určitých chvílích píšu. V určitých chvílích pod heslem "po nás potopa" web překopávám a promazávám. :-) Bojíte se, co se stane? Bojte. :-) Vyvádím tu ve svých specifických náladách občas fakt neskutečné věci. :-) Přistihuju se, že když opravdu nemám náladu, dostávám touhu tenhle web radikálně ořezat. (Pak mě to obvykle přejde a já si říkám, že jsem si měla nechat alespoň zálohu.) Určitá forma autoagrese? :-) Možná je to lepší, než se cpát ze žalu nad tím, jak mě nikdo nemá rád, kily čokolády nebo dostat podobně blbý nápad jako z dlouhých černých vlasů udělat platinově blond mikádo. :-)

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku