♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Leden '13

    archiv blogu

    31.1.2013

    Postřehy:

    Zkouška za mnou. Ani to tolik nebolelo.

    Na obličeji mi vyskákala nějaká urputná červená vyrážka. Nepotěší.

    Ještě jsem nevymyslela, jak se za zkoušku odměním.

    Původně jsem chtěla psát o něčem jiném, ale jsem na to fakt moc unavená.

    30.1.2013

    Web zběžně zkontrolován v Internet Exploreru. Tváří se bezchybně. Nevěřím, že by mi to beztrestně prošlo. Tak až někdo, kdo to používáte, přijdete na to, kde je zrada, řekněte mi. :-) Jo, s tím výtvorem v podobě menu se taky budete muset nějak sžít minimálně do doby, než mě omrzí. :-)

    Zítra mám zkoušku. Nechce se mi na ni a tiše doufám v mírumilovnost našeho pana doktora. (A nejvíc se z celého zítřka těším na větu: "Tak mi dejte index." :-) No a když už jsem si ty boty koupila, tak je nejspíš čas si vymyslet, čím ještě se odměním po té zkoušce. :-) (Věta: "Já nemám co na sebe," je axiom. I když máte narvanou skříň.)

    Tomu, co mám v tváři, říkám "aristokratická bledost". Okolí tomu říká v červenci: "Neměla by ses trochu opálit?" Neměla! :-) Světlá pleť se mi líbí. Tedy minimálně do doby, než se moje hormony jednou za čas rozhodnou se naprosto zbláznit.

    Fakt potěší, když si potřebujete natisknout seznam přečtené literatury na zkoušku a snažíte se najít k tomuhle účelu papír, který by na okrajích neměl slušivou úpravu králičími zuby. (Téma dne: Fungují kočkoodpuzovače i na zakrslé králíky?) Má jediné štěstí, že je tak roztomilá. Vyzkoušeno. V nezainteresovaných vyvolává zakrslý beránek zcela nekontrolovatelný záchvat šišlání. :-) (Toho rezavého jsem sice původně chtěla, ale neměnila bych. :-)

    Nestíhám se nudit. Myslím, že mě to baví. (Přestože do postele nestíhám jít před půlnocí. A už dávno to není pochybná rebelie, ale nutnost.)

    29.1.2013

    Světe div se, opravdu mě to teď baví. O chybách, které objevíte, mi, prosím, napište. Koncept webu jsem neměnila nijak razantně, pouze design, takže jsem web neladila úplně od základů. Pokud se mi povedlo nějaký nedostatek přehlédnout, ozvěte se.

    Změna je život. Namísto pseudodepresivních pubertálních výlevů, kterými to tak nějak všechno začalo, bych teď mohla psát třeba o:
    Tom, jak jsem šťastná. Neodvolatelně. S Božským. I když se občas vztekám, protestuju a nesouhlasím s ním, i když mu občas něco vytýkám. Zlato, děkuju za to, že existuješ. :-*
    Tom, jak mě baví škola. I učení na tu prokletou poslední zkoušku, co je stále ještě přede mnou. I přes stresy s bakalářkou.
    Tom, jak jsem se sebou (relativně) spokojená. Kupuju si nové věci, lakuju si nehty, líčím se a nenosím tenisky. Místo nich mám v botníku baleríny a boty na podpatku. A baví mě to. Užívám si holčičí svět. Což neznamená, že mě nebaví být chytrá, číst klasiky a rozumět (alespoň trochu) tomu, jak fungují weby. :-)
    (Sebereflektivní poznámka: Tak tohle bych do sebe ještě před časem vážně neřekla.)
    Tom, jak mě dovede moje králičí princezna vytočit do nepříčetnosti a vše jí je odpuštěno, když se přijde přitulit. Bez zvířete bych doma být nemohla a nechtěla. Už ne. A myslím si, že králík je úžasné, inteligentní a neuvěřitelně vypočítavé stvoření, se kterým vážně není doma nuda. Tak teď ještě tu Mainku? :-)

    Celé to teď zní jak reklama na dokonalý život. :-) Nechám to tak, třeba mi to pomůže, až všechno tak růžové nebude. :-)

    Boty na kramfleku výšky asi tak sedmi centimetrů nejsou dobrý nápad. Hlavně, když na podpatkách neumíte. To svým holčičím rozoumkem tak nějak tuším. Přesto jsem si je vzala. A hodlám je statečně nosit. Nemohla jsem je tam nechat. A asi si k nim budu muset koupit něco zeleného. Protože jinou barvu v mém čísle prostě neměli. I tak jsem je tam nemohla nechat. (Sarkastické vtipy o lahvi Absinthu, která by nepochybně mé eleganci už tak někde na úrovni Godzilly, teprve dodala ty správné grády, vynechme. :-)

    28.1.2013

    Protože takhle to tu teď bude vypadat. A vy se s tím budete muset nějak smířit. Protože takhle mě to momentálně baví. Tak. :-) Protože to šedominimalistické cosi, co jsem tu měla, mi začalo postupem jít vážně na nervy. Ještě si nejsem jistá, jestli je tohle naprosto definitivní, ale začínám se propracovávat k něčemu, co by mohlo být konečně to pravé. Nějak se tu v poslední době necítím "doma". Tohle by mohla být správná cesta. Po (skoro) šesti letech potřebuju tenhle web nakopnout jiným směrem a zatím přesně nevím, kudy.

    Ještě stále se učím na zkoušku z dějin knižní kultury. (Intelektuálka.) Maluju si nehty, mažu se krémíčky, chystám se na barvení vlasů a potřebuju si ustřihnout ofinu. (Dámička.)

    Nemůžu zastřít, že tenhle web měl původně vypadat jinak. Who cares. :-)

    Boty jsem si koupila. Pro jistotu motivačně už před zkouškou. Svět se zbláznil a já mám doma první dobrovolně pořízené boty na podpatku (lodičky se nepočítají, to byla nutnost). Líbily se mi. :-)

    Patrně v životě napáchám ještě celou řadu pošetilostí. Proč nezačít tedy tím, že se budu opět věnovat tomuhle webu? Je to sice vrcholně neužitečné, ale milé. :-)

    25.1.2013

    Nudíte se? Kupte si medvídka mývala. Totiž zakrslého králíka. :-) Opravdu JSOU roztomilí, něžní, přítulní a mazliví. Cca pět minut denně. Pravidelný budíček v půl osmé ráno jako bonus.

    Nemám co na sebe. Po zkoušce to míním (za odměnu), vyřešit. (Botičky! Tak ty sice mám, ale já je chci! :-)

    Brzo mi patrně žilami namísto krve začne kolovat kofein.

    Postřehy mého pubertálního a postpubertálního já bývaly kdysi i vtipné. Už to bude šest let, co je tenhle web online. :-) Za tu dobu jsem ušla fakt dlouhou cestu.

    8.1.2013

    Prolezla jsem první zápočet. Hardcore to byl, milé děti. Nemálo neslušných slov utrousila jsem. Dokonce i před Božským. Ehm. Ale jsem strašně dobrá. Plán A zněl, že bych si mohla koupit ty boty, co se mi líbily, když zápočet udělám, za odměnu. Plán B zněl, koupit si je i když zápočet neudělám. Jako náplast na žal... :-) Ale mám kabát a potřebuju kalhoty. Těžký úděl.

    Bakalářka? Che che.

    Už aby byl alespoň víkend, uf. Potřeba kávy roste, spotřeba rovněž, hlava bolí, spánku se nedostává. *Zničená Aailyynka*

    1.1.2013

    Kupodivu mě nesmetla žádná Apokalypsa. :-) Ačkoli to tady nejspíš tak vypadalo. Radikální přestavba, kterou jsem tu stvořila v létě, tak asi byla na dlouho poslední velký počin. Nu, třeba za nějaký čas opět přijdu s nějakou skokovou změnou po dlouhém období nečinnosti a stagnace. Víceménně typická já. :-)

    V životě je třeba stále se mít na co těšit. A tak se těším na Božského. :-)

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku