♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Únor '12

    archiv blogu

    29.2.2012

    Už kvůli tomu datu. :-) Třeba za čtyři roky tenhle web už dávno zmizí v propadlišti internetových dějin, takže...

    Zítra mě čeká fakt náročný den. No, nedá se nic dělat. Pak už bude opět pátek, docela ty týdny vždycky utíkají. Že by byl dobrý nápad si stvořit jeden přehuštěný den? No, pokud se mi podaří z toho do konce semestru nezblbnout, tak asi byl. :-) Ale na druhou stranu to jsou pěkné předměty. Aneb bereme to sportovně a snažíme se ignorovat fakt, že je toho moc. Nač stahovat kalhoty, když brod (zkouškové) je ještě daleko.

    Ano, vše je při starém. Škola mě ještě stále baví a pan Božský je stále božský. Vlastně ne. Jinak. Božský je božský čímdál víc. :-) Věřte mi. (To abyste věděli, že Aailyynku literatura ještě zcela nepohltila. :-)


    24.2.2012

    První týden čtvrtého semestru za mnou. Dějiny kažodennosti jsou masakr, masakr a ještě jednou hrozný masakr. :-) Tiše si ve škole s mými drahými spoluliteráty pláčeme na rameni. Někteří propadli výrazné malomyslnosti, já nemístnému optimismu, že panu docentovi ukážu a lehounce cynickému smyslu pro humor. :-)) Dvě stě padesát stran skript do 24. května je opravdu výzva. :-) No co. Alespoň na mně nikdo nezkouší sviňárny a pokud něco umím, nedělá ze mě blba. (Zdravím tě, milá střední školo... Ehm.)

    Jinak byl první pracovní týden záležitost úspěšná a ještě pořád mě to baví. Já vím, že jsem to tu psala už mockrát, no. Ale pořád je to pravda. Takže tak. Dlouho jsem o sobě zase nedala vědět, já vím. No, alespoň se nemám čas nudit. Taky pozitivum.

    Budu mít brzo svaly jako Rambo. Neustále tahám po škole tu krávu těžkou noťas, co má skoro tři kila. Plus asi milion dalších nezbytností jako klíče, telefon, mobil, peněženka, diář, psací potřeby. Vzhledem k půvabně rozházenému rozvrhu asi budu brzo štíhlá (nemám čas jíst) a vypracovaná, že by kdejaká modelína závistí pukla.


    21.2.2012

    Chodím na volitelný předmět. Česká výtvarná kultura. Myslím, že jsem magor. Zjevně mi dějiny umění nestačily. :-)) A zjistila jsem po první hodině, že mě to baví a že lituju, jak jsem na střední škole kašlala na dějiny, když jsem se je učit mohla. :-) Ehm. Dospívám a moudřím nebo blbnu? :-) Nejspíš se tomu říká třídění priorit. (Obdivné óchání nad renesancí mě nejspíš definitivně vyřadí z normální populace. :-)

    Přestávám si připadat hrozně inteligentně v momentě, kdy se dostávám do konfliktu s organizačními věcmi na VŠ. (Jo, nepřešlo to ani ve čtvrtém semestru.) Vážně ty kolonky nemůžou být nadepsané natolik polopatě, aby to pochopila i průměrná ženská? :-) Tak se půjdu trapně ptát a zoufale na vedoucího mrkat řasami, no. :-)

    Nenamalovanou existenci si fakt hrozně užívám. :-) Tak. :-)


    20.2.2012

    Vaše milá maminka vám volá, jak bylo první den ve škole. Čtvrtý semestr VŠ, ehm. Jsou věci mezi nebem a zemí, které zjevně nemůžeme nikdy pochopit. :-)

    Občas se nenamalovat je... pohodlné. A že vypadám hrozně mi naznačil akorát tatínek, což považuju za úspěch. :-)) Čímž vyhlašuju akci "za ženy přírodnější" a kašlu na nějakou dobu na šminky a míním strašit své okolí "in natura". :-) Dobře vám tak, muhehehe. :-)

    O něco později: Pan Božský se ptal na první den ve škole. No co to má být? :-)

    Poté, co jsem propadla mírnému pesimismu, propadám nemístnému optimismu, neboť se zdá, že čtvrtý semestr na VŠ by měl být nejkrizovější a příští rok by se to celé zase mělo začít obracet k lepšímu. No, tak to by šlo. :-)

    On je tak zlatý. Včera mě moc potěšil.


    19.2.2012

    Smrt začátku semestru a nutnosti se zase dokopat k činnosti. Ehm. Né, že by se mi tak úplně chtělo. Poslední den poflakování se. :-) Tak si ho alespoň užiju. :-) Btw. dějiny umění způsobily docela průvan v lidech ochotných ještě druhý semestr chodit k našemu milému panu docentovi. Ten zápočet byl sice hardcore, ale já jsem holka statečná, nebojím se a v letním semestru ho svou přítomností na přednáškách odvážně podstím znovu. :-) ("Nikdo mi neslíbil, že se budu na VŠ flákat.")

    "Naštvaný kantor je horší než nakvašená kobra královská." Tohle by si fakt neměl brát nikdo osobně. :-P

    Tu knížku jsem nedočetla. No, ještě to napravím. :-) Protože co? No, hlavně se z toho všeho nezbláznit. :-)

    Poučení? Fakt nechat na pokoji ty hříšně krásné náušničky za pár kaček, když, ty blbečku jeden, víš, že bižuterii v uších nesneseš.


    17.2.2012

    Začaly se mi líbit mladé rockové kapely. Aktuální objev je The All American Rejects. Láska k metalu a potřeba křepčit v těžkých botách na akci plné individuí v černém stále trvá. (Brutal rulezzzz! :-) Ale baví mě i tohle.

    Největší křivda je ta, že se momentálně nesmím malovat. (Ale od té doby, co si je poctivě drhnu těmi ultra super spešl úžasnými zázračnými věcmi, mě přestaly bolet zoubky. Alespoň nějaké pozitivum.) Vypadám jak muchomůrka. (To je tak, když jdete ke kožní za obličej krásnější a ona na vás vytáhne tekutý dusík, což je mimochodem věc krajně podivná a nedůvěryhodná.) Ale už to alespoň přestalo pálit. Jo, vpravdě la dolce vita. :-)

    Deset předmětů? Co z toho plyne? Vydržet, nezešílet a brát to s humorem? A s odhodláním se alespoň v nejbližších měsících nenudit? :-) Pravděpodobně. Jinak bych nejspíš mohla pro příštího půl roku zapomenout na svůj osobní život, což nechci. :-) Začíná to být dost sranda. :-)


    13.2.2012

    Koupila jsem si košili. Zcela nesebekriticky musím říci, že mi dělá vnady hodné průměrné sexbomby (nezřídka i té, jíž dopomohla ruka plastického chirurga). Krom toho, že při předklonu hrozí z nebezpečného výstřihu všechno vypadnout. Opravdu je fajn nápad v tomhle chodit na zkoušku? Koupila jsem si rovněž kalhoty. Jo, sortiment Takka mi zachránil život.

    Asi jsem vás chtěla oslnit ještě nějakou intelektuální perlou, ale zbytek zítra, až se vyhrabu z peřin.


    11.2.2012

    Smrtelná rýmička a neméně smrtelné nachlazení se pomalu dává na ústup. Potřebuju hodně sil na naplánované pondělní brázdění obchodů. Nemám co na sebe. Jo, já vím, věčný evergreen, ale to je tak, když se během roku a něco zbavíte skoro dvou konfekčních velikostí. Potřebuju oblečení alespoň trochu slušné, což už na své oblíbené e-shopy neuhraju.

    V TV běží pevnost Boyard. Potěšilo. Zamáčkla jsem nostalgickou slzu. I přes notně ošizenou britskou verzi. (Kde je otec Fura?) A na youtube jsou Teletubbies. Nepotěšilo. Cílovou skupinu sice překračuju o asi tak dvacet let a něco mi říká, že i o sto bodů IQ, ale i tak bych tyhle barevné obludy své ratolesti nepustila.

    Vážně můj šatník skýtá takovou módní zhůvěřilost jako neonově růžové teplé ponožky? Ehm. Je zjevně čas na obměnu šatníku se vším všudy.

    A stejně se momentálně nemám zas tak špatně.


    9.2.2012

    "To máš za to, že zlobíš, mluvíš sprostě, neučíš se a nechodíš v neděli do kostela!" :-P

    Postihla mě smrtelná mužská nemoc. Rýmička. V důsledku čehož jsem opět získala půvabně nazelenalý odstín, bledost do líček (něco mi říká, že už to dávno není výsada aristokratických vrstev) a celkovou vizáž Nemrtvého ze Stokerova Drákuly.

    Má kadeřnice je anděl. (Jo jo, zkultivovat taky tělesno, nejen duševno. "Odblešit, odvšivit a do školy!" No co, má oblíbená pohádka je Lotrando a Zubejda, no. :-)

    Ku*vy jedny kapitalistické... Aneb když vám před nosem prodají to, co musíte NUTNĚ mít. :-) Nevadí, objednala jsem si to jinde, heč. :-)


    6.2.2012

    Aailyynka nepsala. Aailyynka má za sebou náročné dny. Naštěstí zdárně. Uf. Úleva velká, únava pravděpodobně ještě větší. Možná jsem měla v úmyslu tu psát ještě něco víc, ale každopádně se z toho všeho teď musím vzpamatovat. Přičemž mi to vzpamatování se nemůže trvat zas tak dlouho. No. :-) Protože mě čeká zase co? Povinnosti dalšího semestru. Zjevně jsem nepoučitelný workoholik, když už teď myslím na čtvrtý semestr. Jo. Určitě jsem nepoučitelný workoholik. :-)


    1.2.2012

    Eh. Únor. Sakra, už? Chci být medvěd a tyhle měsíce přežít v zimním spánku.

    Uč se, dítě... No jo no. Asi mi už fakt zbývá jen ten pohled raněné laně, který budu v pondělí bezmocně vrhat na pana docenta. :-) Nebo se ještě pořád můžu zkusit děsně inteligentně alespoň tvářit.

    O dětech:
    "Nemůžu si je pořídit. Chyběla by mi totiž zásadní věc... tatínek. :-) Se zkouškovým se dočasně měním v nepříčetnou a hysterickou fúrii, aby se ze mě následně opět na nějakou dobu stala okouzlující a charismatická bytost. Což by u dětí trvalo minimálně do doby, než zlatíčka udám do chřtánu vzdělávacího systému. To žádný chlap nevydrží.. :-)"

    Periodizaci velkoryse vynechávám. :-)) A tiše doufám, že mi to bude odpuštěno, protože si to stejně u zkoušky nikdy nikdo nepamatuje. :-))

    Nejsmutnější skutečností je, když už před zkouškou ani nadávat nemůžete. Protože si uvědomujete, že to, co se učíte, má smysl a vy jste díky tomu fakt něco pochopili.

    Milé děti, punkový Gellner je cool. :-)

    Slečna Anna, srdce a sabotáž...

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku