♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Prosinec '11

    archiv blogu

    29.12.2011

    Nemůžu spát. Před očima mi defilují charakteristické atributy postmoderní literatury. Evidentně mi z toho začíná nepoměrně hrabat... Krom toho nemůže být tak zcela zdravé v jedenáct v noci vážně uvažovat nad tím, že dodělám ten úkol.
    Nebo si alespoň připravit věrohodnou výmluvu na téma, proč jsem to nestihla odevzdat včas... španělská chřipka... dýmějový mor... pád meteoritu... blízké setkání třetího druhu... ehm.

    Relaxační hudba z youtube asi nebude zrovna to pravé, k čemu bych se měla uchýlit. Asi zkusím death metal. :-)) Tak teda, sladké sny, milé děti! :-)

    Druhá půlka února. A pak už můžu s klidným svědomím umřít. Vpravdě nadějné vyhlídky, nu. :-)


    27.12.2011

    Začínám chytat noční můry z té zkoušky. Včera se mi o ní zdálo. Což nevím, jestli je příznak toho, že se mám víc učit, aby se noční můry nestaly skutečností anebo se mám učit míň, protože už z toho začínám blbnout.

    Já vím, že jsem asi byla víc než celý rok strašně hodná. Jinak by mi osud neposlal do cesty pana Božského. :-) I přes tuhle skutečnost se ovšem Ježíšek ještě docela letos vytáhl. :-) Ty hříšně krásné náušnice mě pravděpodobně přimějí nosit po mnoha a mnoha letech zase vyčesané vlasy. :-) (Jsem marnivka, no ano. Nejsem zas taková marnivka, abych nad tím množstvím kosmetiky, co momentálně vlastním, neprotáčela oči. Přemýšlím, co se mi tím kdo chystal naznačit. Ty věci nemůžu spotřebovat, kromě toho, že obvykle mi k životu stačí akorát řasenka. Kterou jsem nedostala. Smutné paradoxy života. :-)

    Možná mi leze na mozek nedostatek času na mého nejdražšího. To by taky byla eventualita. Už aby byl další semestr úspěšně za námi.

    Zásady do nového roku? Víc jíst, míň pít kafe a být menším workoholikem? Asi ne. :-)


    23.12.2011

    Nezávisle na sobě mě dneska už tři lidi nabádali, že se fakt nemám zítra učit. Jo, asi bych se nad sebou měla zamyslet... Třiadvacátého prosince odpoledne můžu mít na ICQ učící se status jenom já... A Angie. (Promiň, kočko. :-)) Založíme klub workoholiků? :-)

    Zkouškové se mi nepoměrně hroutí pod rukama. Ještě jsem se úplně nerozhodla, jestli z toho začnu šílet anebo mi to bude úplně fuk. Jo a témata na bakalářku jsou taky dost "pecka". (Možná, že už jsem si tu na to v zápalu křivdy stěžovala. Pokud ano, klidně si postěžuju ještě jednou. Chudáček já.)

    Je to moje zlato. Fakt. :-)


    21.12.2011

    Venku jsou první stopy sněhu. (Byť velmi mizivé.) No, ale nebudeme tu nastalou vánoční atmosféru zase tolik prožívat. Namísto koled to vidím na trochu kvalitního heavy metalu. :-)

    Zítra jdu naposledy do školy. Naši milí přednášející moudře své páteční hodiny odpískali. :-) Čímž jim děkuji za možnost se v pátek vyspat. Neděkuju za letošní roztomilý příval zkoušek a zápočtů. Nestíhám. Volno tudíž nebude. Tudíž se budu muset února prostě nějak dožít.

    Cože jsem to tu psala o svém přirozeném prostředí, jímž je, jak se zdá akademická půda? No, tak to stále platí. Vytržení z tohoto mi občas způsobuje docela šoky. :-) (To bude ten mladistvý intelektualismus. Může být "intelektuál" diagnóza? Kdo nepostřehl tu obří ironii, tak ať si... to přečte ještě jednou.)

    Je to sice bídák, ale stejně ho mám moc ráda. Tak nějak při síle mě ještě drží fakt, že jednou tomu zmatku závěru semestru musí být konec a bude líp. (Rozuměj: budeme na sebe mít víc času. To už je asi prostě úděl dvou workoholiků. :-)


    20.12.2011

    Přežívám už jenom od jednoho "dneska se konečně vyspím" ke druhému. Ráno startuju velice špatně (eufemismus). Přibližně za hodinu po otevření očí začínám teprve lehce vnímat své okolí a jsem schopna reagovat na jednoduché otázky vyžadující odpovědi typu "ano/ne/nevím". :-)) Jsem velmi unavený člověk, no, co naděláte. :-)

    Nebudu slibovat, že se to tu časem zase začne poněkud víc hýbat. Protože vím, že když to slíbím, tak určitě nezačne. No nic.


    18.12.2011

    Učit se, učit se, učit se. Padesátistránková bakalářka je minimum pro to, aby tato vůbec byla vzata k ohodocení. Chcíp. Chce se mi umřít.

    Potřebuju volno. Sice v podstatě žádné nebude, ale znamená to alespoň možnost se trochu vyspat. Lepší, než drátem do oka. Aneb nedělní troška optimismu při konci semestru. Už je čas se začít nervovat?

    Pan Božský je bídák. Smál se. :-)


    14.12.2011

    Rok od roku jsem zřejmě nepoměrně otrlejší. Maturitu už bych si znova nedala. Na všechna následující zkoušková období hledím s optimismem, že se mi třeba podaří se z toho ani tak zcela nezbláznit. (Anžto zcela vážně přemýšlím, že si tu přihlášku na magistra u nás dám.)

    Mnoho jedinců by na svůj projev nejen na internetu mělo mít zbrojní pas.

    Čtu Jiný svět od Gustawa Herling-Grudziňského. (Či jak se do čerta ta strašlivá polská jména vůbec skloňují.) I když je to doporučené četba, nemám tušení, jestli mi žaludek dovolí to dočíst. Asi jsem citlivka, ale na podobně "veselé" vyprávění fakt nemám. (Pozn.: autentické zážitky z gulagu. Tím je na hodně dlouho vyčerpána moje zvrhlá potřeba sledovat rozzlobené muže nebo koukat na jakýkoli nechutný horor.)

    Info o bakalářských pracích je konečně na světě. Témata budou. Rozsah padesát stran? Uf. (Literáti si očividně patřičně "odskákali" svůj obor. :-)
    Že by to chtělo plzeňský systém? ;-) Očividně si můžeme už tak jedině zazpívat: "Čéééérný muž pod bičem otrokáře žil..." :-))

    Trpím závažným morálním dilema. (Ne, nesouvisí to s řádky výše, opsat bakalářku se nikde fakt nechystám. :-) Ale nenapíšu to sem, protože by se tu všichni bavili na můj účet a stačí, že se mi bude zase smát Božský, až mu to řeknu. (Skryté využití vlastního písečku jako diáře, aneb nezapomeň mu to říct, ty tele jedno. :-)

    Už několik let tu vzývám magickou moc globálního oteplování. A letos mě počasí konečně vyslyšelo (takže jestli jste chtěli lyžovat a nemáte na čem, poděkujte Ai :-)). Sníh není, dopravní kalamity nejsou, nemusím chodit do školy zmrzlá na rampouch, stále ještě můžu dělat parádu a nemusím řešit hlavně funkčnost svého oděvu. Tímto posílám tam nahoru velké díky a vzkazuju sněhu, že může klidně ještě počkat. :-)

    V pardubickém zámku mají na nádvoří pávy. Pročež tam samozřejmě nesmí pes bez vodítka. Když jsem tak v úterý odcházejíc po očku sledovala maminku, jež zaujatě přihlížela tomu, kterak její cca roční ratolest šikanuje opeřence, položila jsem si otázku, zda by se ten vodítkový předpis neměl rozšířit. Navrhuju v rámci odstranění psí diskriminace i košík. :-))

    A já si můžu zpívat ještě něco... Ehm.

    Už deset nocí se mi stýská... Už deset nocí marně zkouším být sám...


    12.12.2011

    Jak známo, zařízení obsahují kurvítka. Kurvítko způsobí, že se daná věc spolehlivě... no vy víte co. Mám dojem, že v lidech existuje taky taková součástka, která ovšem zaručeně způsobí, že se vám zku... zkazí nálada. A někteří mají báječný talent na to tuhle součástku objevit.

    Abych nebyla jenom cynická, tak existují taky lidi, kteří člověku náladu spolehlivě zvednou. (Potěšil mě pan Božský. Měla jsem dneska moc milé probuzení, čímž mu touto veřejnou cestou děkuji. :-)

    Zajímalo by mě, jestli nastala chyba v Matrixu či co se to děje. (Víc kofeinu jako univerzálně platné řešení na všechny problémy? Že by?)

    Ještě pořád tak zcela nestíhám. Nejsem si jistá, jestli jsem to ještě pořád nezačala řešit anebo už jsem to řešit přestala. Jo, chce to nepropadat panice, vážení. :-) Že jsem tu psala něco o tom, že za půl roku si dám repete té příšernosti z dějin literatury? No, tak ze "za půl roku" se stává zatraceně nepříjemné "teď". Au.


    11.12.2011

    Začala jsem na fb sledovat skupinu Sdružení bezcitných, cynických a zlých individuí. Pravidelně se tam zasměju. Asi bych se nad sebou měla zamyslet. :-)) (A hejt posílám Angie, která za to všecko může. :-))

    Zprzněný Karel Kryl není jediný klenot, který má česká pop music. Jakub Smolík. Rozplakalo mě to. Ale smíchy. :-) Jak tak koukám na ty komentáře, napadá mě jenom jedno: Blahoslavení chudí duchem. Tenhle pán je takový Paolo Coelho české hudební scény. I když to nebyl záměr, stejně mu děkuji, díky jeho produkci a skalním fanouškům jsem se pobavila jako už dlouho ne. :-)

    "Smrt vánočnímu datartu. Choleru, mor, neštovice a černý kašel na ně. Nebo alespoň strychnin v kafi markeťákům."
    Aneb máme rádi všudypřítomný spam kvůli jejich připitomělé soutěži. :-)

    Hm. Ne. O tomhle nenapíšu. Jo a o tomhle vlastně taky ne. :-)


    7.12.2011

    Co je prima dieta? Když na ty rozinky v čokoláde máte chuť, ale nemůžete je jíst, protože vás po sladkém bolí zuby. Zdá se, že za vlast padne ta luxusní hořká čokoláda, protože z té mě zuby nebolí. Jinak si nervy asi neobalím. (A jinak si hraju na králíka, k obědu jsem měla špenát.)

    Nedostatek času. Uá. Tradiční strašák konce semestru. A nejenom můj. No, alespoň si nemáme šanci zevšednět. Je třeba to brát pozitivně. Pořád lepší stýskání a pak radost, než konstantní nanervysilezení. :-) (Asi. Pokud vám to nedošlo, zkouším tak trochu přesvědčit sebe samu o pravdivosti slov, které produkuje mé moudřejší/racionálnější já.)

    Přísahám, že jednu natáhnu komukoli, kdo bude schopný prohlásit, že historikové se učí zpaměti něco jako telefonní seznam.

    Třeba z těch podrážděných stavů vyprodukuju alespoň nějakou tvůrčí činnost. Uvidíme.


    5.12.2011

    Uznávám. Jsem v posledních dnech poněkud přecitlivělá. Netřeba dráždit. (Mohlo by to skončit stejně jako provokace varana komodského a podobných milých tvorečků. A neříkejte, že jsem vás nevarovala.) Nával sluníčkového optimismu se zjevně musí jednou vyčerpat. Či co. Možná jsou to jen rozbouřené hormony.

    Jo a současně jsem taky dost unavená. Minimálně na to, abych si tu ublíženě stěžovala. Což jsem, nemůžu popřít, v plánu tak nějak měla. Takže asi nic.

    With or without you...

    Druhá varianta se stává nečekaně problematickou.


    1.12.2011

    Asi týden mi trvalo, než jsem vypracovala ten referát. (I s příslušnými podklady pro toto. To znamená přečtené knihy.) Stihla jsem říct cca čtyři věty. Není nad to, když se kantor rád poslouchá. :-)) Beru to s humorem. Protože co mě naučila střední škola? Vědomostem? Nikolivěk. Tomu, býti tvorem naprosto splachovacím. (Škoda, že když se podívám za sebe na léta středoškolská, vidím leda tak jistý stupeň otrlosti vůči debilitě jakéhokoli ražení. To, že škola je tu pro vědomosti, které vstřebávám výhradně pro sebe, jsem pochopila až na vysoké.)

    S V. jsme se shodly, že je blbé se na na nějaký předmět zapsat a pak na něj za celý semestr ani jednou nejít. Hurá, nejsem tak trapně svědomitá sama. :-)) (A Božský se mi bude zase hrozně smát, až si tohle přečte. :-)

    Zase mám v sobě energeťák a kafe. :-) Ale udělalo se mi výtečně. Co z toho plyne? Že za všechny neduhy může nedostatek kofeinu v krvi.

    A tak se zase těším na víkend. Jak jinak. :-)

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku