♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Listopad '11

    archiv blogu

    30.11.2011

    Mám praxi. Budu si hrát na slečnu novinářku. Nebo tak něco. Každopádně se na to začínám celkem těšit. :-) Jo jo, šedá je teorie a zelený strom života. :-) (Ta přihláška na žurnu by ale byla nepochybně blbost, na tom trvám...)

    Moje milá spolusedící M. mě navnadila. Ne, termosku na čaj/kafe rozhodně nemůžu chtít, protože pak bych nepochybně byla s to půl litru toho kafe denně vypít. A to už by mě asi vážně mohlo jednou trefit.

    Čtu Klaunovy názory a mám k tomu zatím podobný postoj jako ke Franzi Kafkovi. Je to tak divné, až se mi to asi v podstatě líbí. :-))

    Ještě pořád trpím. Nedostatek času je zlo. Sice se fakt nenudím, protože práce mám moc, což je asi pořád lepší, než práce žádná, ale víte co. Člověk je tvor věčně nespokojený. :-) Jo, mám málo času na pana Božského. Ach jo.

    Prosím Datart aby urychleně ukončit tu vánoční soutěž (nebocotoje). Ten spam se nedá vydržet. Asi přechodně zruším Facebook.


    27.11.2011

    Řekl mi, že jsem dokonalá žena. Řádně jsem touhle poklonou povyrostla. :-) Dávám svobodu. A konečně jsem si jistá, že to někdo nejenom nehodlá zneužívat, ale váží si toho. (A oplácí mi to tím, že se ke mně sám a rád vrací.) No jo, docela si fandím, já vím. :-)

    Potřebuju si akutně dopsat svůj zdejší čtenářský deník. No a tradiční problém je, že to buď nestíhám anebo se mi nechce. Tenhle web teda začíná trochu upadat, že? Tak já vám teda slibuju, že se s tím pokusím něco podniknout. A tentokrát to není jen planý slib, který odložím pro nedostatek času. Fakt, věřte mi. Mám svoje čtenáře docela ráda, ačkoli to asi někdy tak nevypadá. (Očekávám samozřejmě, že mi tuhle větu budete v gbooku horlivě vyvracet. :-))

    Jo. Přeju si občas být chlap. Auvajs.


    26.11.2011

    Už znám termín prvního zápočtového testu. Zjistila jsem, že začínám být poměrně splachovací a je mi to v zásadě jedno. :-) Ještě pořád mě tak docela nepřešel humor. Navíc mě to ještě pořád hodně baví. Myslím, že jsem definitivně naprosto divná.

    Jsou všichni fanoušci j-rocku latexoví fetišisté? (Správná otázka zní: jsou všichni Japonci partička lehounce vyšinutých magorů? :-)) Neposlouchá se to špatně, klipy se mi ovšem nelíbí, ale cosi mě na ně nutí i tak fascinovaně zírat. :-)) Pro mě jakožto Evropana je celý tenhle japonský cirkus svou bizarností asi pořád přijatelnější než instrumental/goth metal. :-) (Kam se hrabe Marilyn Manson... :-)

    S mou metalovou kolegyní spoluhistoričkou jsme si v pátek dělaly velkou a velmi nehezkou legraci z Twilight. :-) (Tak a teď mě nějaká fanynka nejspíš utluče posledním výtiskem Brava. :-))

    A soundtrack dnešního dne? Pink Floyd (a písnička z mého maturitního plesu) a sympaticky drze upřímní Green Day.

    One nation controlled by media... Information age of hysteria...


    21.11.2011

    Sofistikovaný informační systém jménem tužka a papír. No. Tak už jsem si zavedla diář, tak mě ještě čekají ty lepicí lístečky, viď, Angie? :-)

    Nalakovala jsem si po dlouhé době nehty. Ten zázrak nepomáhá, stále se mi, přesáhnuvše délku asi tak dvou milimetrů, nehty vytrvale třepí. (Tak nějak tuším, že to bude spíš tím, že do kafe, které tvoří pravděpodobně nejvýraznější součást mého jídelníčku, ještě nikdo nenacpal tělu potřebné vitamíny.) No a protože to jaksi nemám čas řešit, udělala jsem s tím krátký proces a zapatlala je v rámci boje za přijatelný zevnějšek alespoň barvičkami. (Ideální řešení to není, nicméně nepokrytě závidím všem, pro koho je permanentním hlavním životním programem vlastní vizáž. Zůstává mi záhadou, kde na to ty ženy berou čas.)

    Tak nevím, jestli za schopností mě dopálit jsou ti druzí anebo moje vlastní rozbouřené hormony. Chm. No nic. Budeme se tvářit, že jsem hodná holka. :-)

    Nepřítomnost pana Božského je stav vpravdě zoufalý. Trpím.


    20.11.2011

    Smích? Přejde. Jasně. (Aneb opět v duchu Stopařova průvodce po galaxii: Nepropadejte panice! :-)

    A později:

    Panice jsem nepropadla a naštěstí ani jiným emocem. Ještěže je tak nějak více uspokojující zachovat klid s grácií šlechtičny, než poslat do míst nejtemnějších všechny ty, kdož by si to zasloužili. A nenechat tryskat svoje pocity proudem. Buď se tomu říká hrdost anebo ješitnost a pěkně hluboce uražená. (Myslím, že na některé momenty své existence vůbec nejsem pyšná a na tuto moudrou životní pravdu jsem měla přijít mnohem dřív.)

    Zjistila jsem, že stres řeším v podstatě typicky ženským způsobem. Sice si psychiku nepozvedám z hlubin nejodpornějšího bláta (ano, zjevně je už načase dočíst Nanu) nákupy, ale zato péčí o svůj zevnějšek ano. (Jo, měla bych si už konečně nalakovat nehty.)

    Nejspíš zcela definitivně jsem se přestala dívat na televizi. Ještě nevím, jestli se touhle skutečností hrdě chlubím, či nikoli.

    Jo a ta nová mikina je sice hříšně krásná, ale taky dost nutná. Zjistila jsem, že všechno, co pozvolna začínám tahat od loňského podzimu zase ze skříně, je mi fakt velké. Ehm. Tak trošku fail. Takže já prostě na teď nemám co na sebe. Vlastním akorát použitelná trička.

    Moje myšlenky se urputně stáčí jen k jednomu jedinému člověku. Svět pravděpodobně nebude v pořádku do té doby, dokud nebudeme zase spolu. (Mé "potřebuju" a "chci" nabývá skutečně nečekané síly.)


    18.11.2011

    Zvesela se probíjím seznamem doporučené četby. Já VÍM, že polovinu jsem měla mít hotovou už za minulý semestr. No a co jako. To se nedalo stihnout. :-) Třeba to i přežiju. Ve sppojení s dějinami umění (Angie, tiše, já vím, že jsem se na ty dějiny optimisticky těšila :-) mě nepochybně čeká velice veselé zkouškové. (Už zase heslo galaktického stopaře? :-))

    Nějaká dobrá duše ve vedení naší univerzity se slitovala nad nebohými upracovanými studentíky, takže užívám výhody prodlouženého víkendu. Hlavně co? No, spím. Jak jinak. Myslím, že někdy chci zažít stavy nespavosti. Pravděpodobně bych po nocích dokázala místo spánku dohnat spoustu restů.

    Objednala jsem si úchvatnou mikinu. (Sortiment metalshopu to jistí vždy a za všech okolností. Jsem já divná? Ano, vypadá příčetně. Ne, nejsou na ní lebky, ani jiné bizarnosti.) Prostě je... pěkná. :-)

    Ale jinak žiju nejspíš naprosto perfektní život.


    16.11.2011

    Diář jsem nakonec zase našla. Zapomenutý minulý týden v učebně. Nějaká dobrá duše ho evidentně objevila a dala stranou. Dokonce ani propisovačku mi nikdo nezcizil.

    Kudy chodím, tudy spím. Vysoká škola je zlo. Teda minimálně rozvrh se začátkem každý den úplně jinak. Volné dny tak trávím po vzoru Šípkové Růženky.

    Požaduju, aby ten, kdo si půjčil v naší knihovně Smrt v Benátkách od Thomase Manna toto okamžitě vrátil. Lidi, mějte rozum. Stejně to k maturitě číst nebudete a obsah si stáhnete z netu. (Znám své pappenheimské.) A já tu knihu do konce semestru potřebuju! :-)

    Optimisticky jsem si upirátila film, že se na něj podívám. Tož ale nevím, kdy. Jestli to stihnu ještě v tomhle akademickém roce. :-))

    Vážení muži, pamatujte si, že nic ženu nepotěší tak, jako věty: "Tobě to sluší. Ty jsi zhubla?" (A to i kdyby to nebyla pravda a dotyčná vypadala jako mastodont...)

    Republiku dusí smog. Vyhrává v takovéto situaci ten, kdo je trénovaný, neb má dostatečně prokouřené plíce? :-)

    Pokud opravdu skončí Simponovi, tak věřím, že Mayové se ve svých předpovědích zase tak moc nesekli.

    Ano. Bezesporu jsem ráda za to, co v panu Božském mám. On je prostě dokonalý muž. :-) Chová se ke mně úžasně.


    12.11.2011

    Ztratila jsem diář. To se může stát jen mně. Průběžně převracím celý byt naruby a doufám, že ho třeba ještě někde objevím. Co nemám napevno přivázané, to prostě ztrácím. (Za menší zázrak považuju, že se mi dosud dařilo pouze občas zapomenout doma klíče a stále ještě vlastním mobilní telefon.)

    Pan Božský je tak trošku blázen. (Snad mi tohle prohlášení odpustí, až si ho tu přečte.) Ale stejně ho mám moc ráda. :-)

    Pevně doufám, že citronové pivo mě neotráví. :-)) Jsem na ten hit tedy zvědavá. :-)

    Na více zpráv a zážitků se těšte o prodlouženém víkendu. (Snad. Pokud ho tedy nestrávím z větší části pracovně.)


    9.11.2011

    Ale jinak jsem v podstatě hodná holka. :-) Jenom už asi nemám potřebu nechat na sobě dříví štípat.

    Live fast, die young. (Žij rychle, umři mladý.) Že by?

    Prokrastinuju a nevím, co se mi chce dělat méně. Jestli číst surrealistické verše anebo tvořit analýzu na Stendhala. Myslím, že ani jedno. Chtělo by se mi udělat si kafe a zalézt zpátky do vyhřátých peřin. Vzbuďte mě až po zkouškovém, jo? Později: přemluvila jsem se a Stendhala mám. Ale bylo to vážně náročné.

    S železnou pravidelností si říkám, že sem něco musím napsat a s železnou pravidelností na to vždycky zapomenu. Zjevně se budu muset uchýlit ke starému známému vynálezu tužky a papíru.

    Pondělí. Přednáška. Egypt. Mrtvoly. Mumie. Vnitřnosti. Asi patnáct minut barvitého popisu. Ještěže jsem předtím nevečeřela. Ještěže pan docent neměl jako bonus taky názornou fotodomumentaci, jinak by mě v předních řadách už neviděl. :-)

    Zjistila jsem, že se s běžnými smrtelníky nemůžu bavit o literatuře. Probouzí se ve mně účovské sklony a já trpím nutkavou potřebou všechny poučovat. :-))

    A pan Božský je neméně vytížený. Už aby byl víkend.

    Českých knížek hubitelé lítí: plesnivina, moli, Jezoviti.
    Je to jasné. Karel Havlíček Borovský neznal Lenku Lanczovou. A Mimibazar. Ještěže jsem v pubertě byla rozervaný filosof, který četl prokleté básníky.


    8.11.2011

    Všichni už zajisté pochopili, že mě nemají brát zase tak úplně smrtelně vážně, že jo? Tak tedy jeden zápisek stěžovací a napružený. Aneb to zas byl dneska den. Ale nebojte, ono to brzy přejde. Prostě se jen momentálně potřebuju dosyta vynadávat.

    Když se daří, tak se daří. No a co jako. Prostě nemáte dráždit kobru bosou nohou. Slušná jsem dost dlouho. Když si koledujete, tak... nakašlat. (Potřebovala bych off-line verzi ignore listu i do reálného světa. Minimálně na přechodnou dobu.)

    Svých spolužáků si vážím. Na své spolužáky jsem milá, vlídná a ochotně se s nimi dělím o vlastní zápisky. Svými bývalými spolužáky okázale pohrdám. Tím pádem nejsem milá, nejsem ochotná a o svoje vlastní poznámky se dělit zkrátka nebudu. Tak. :-)

    Kudy chodím, tudy spím. Cože jsem to tu vykládala (přibližně milion pětkrát, ale víte co, opakování matka moudrosti... či tak nějak) o tom vstávání a nepravidelném režimu? Že je to ďáblův vynález? No, tak tomu věřte, fakt je. Asi do konce semestru umřu. (Pokud mě do lhůty výše stanovené ovšem neodvezou do vypolštářovaného pokojíčku. Taky možnost.) Klídek a nohy v teple. Všechno stihneš. Moje nová posvátná mantra.

    Ale jinak se samozřejmě stále mám sluníčkově, hormony jako na kolotoči a pobláznění trvá. Abyste věděli. :-)


    7.11.2011

    Aailyyn se zase úspěšně odmlčela. No dobře, tak já vám už nebudu slibovat, že o sobě dám občas vědět, abych každý úvod nemusela začínat takhle trapně. :-) Nemám na to zkrátka čas. Jsem příliš... zaujatá tím, co se kolem mě děje. Takže o tom ani nemám čas psát. Škola a pan Božský. Vlastně naopak. Pan Božský je na prvním místě. :-)

    Do krásky s dokonalou bledou porcelánovou pletí mám ještě pořád dost daleko. A dost mě to štve. (A období rezignace se střídají s obdobími hysterického plácání si na sebe čehokoli, co mám v dosahu.) Odhalila jsem právě zdroj moci kosmetického průmyslu?

    Já i mí spolužáci připadáme panu Božskému neuvěřitelně uvědomělí. Má z nás velkou legraci a směje se mi kvůli tomu. :-) A já? Já jsem moc spokojená. Ve škole i když si mě můj milovaný tak dobírá. :-)

    A příští týden (značně) prodloužený víkend. Ano, děkanské volno je vážně milý vynález. :-) (Neboť vstávání je zlo a opustit vyhřátou postel již o čtvrt na devět je úkol značně náročný. Nu, dobrá, jsem vysoce rozmazlená holčička. Ale chodím, prosím pěkně, dokonce i na ty přednášky, které nejsou povinné. Místo abych spala. Tak. Říkala jsem vám přece už, že jsem ukrutně uvědomělá mladá dáma, ne?)

    Čtu pravidelně online magazíny pro muže. Klíčová otázka zní: je třeba se nad sebou zamyslet?


    2.11.2011

    Sliby chyby. Nenapsala. Tak až dneska.

    Na zítřejší přednášce se ráno budu tradičně klepat zimou poté, co vlezu promrzlá (globální oteplování je fakt strašně nespolehlivý jev) z venku do třídy (milá spolusedící V. mi minule nabídla k zahřátí rukou svůj termohrnek s kávou) a budu se snažit nepohoršovat zíváním, přestože ta přednáška je vážně zajímavá. :-) (A tiše se modlit, že trn z paty mojí nepozornosti vytrhne přednáška umístěná následně ve školním intranetu.) Posléze mě probere náš milý pan docent, jehož kadenci informací nestíhám občas vstřebávat a jména polskýcb literátů ani správně napsat. :-)) A pak už se budu těšit, že na seminářích zvolníme, na tom posledním bude zase zábava a půjde se domů. Ideální školní den? (Existuje něco takového vůbec? No, asi jo. :-)

    Asi to tu přejmenuju na "deníček vysokoškolačky". :-) Začíná tu být nějak nezdravě moc chvalozpěvů na školu, ne? :-) (Ale ne, myslím, že jsem se ještě definitivně nezbláznila...)

    A jinak: LaFee - Virus. Ta písnička je v podstatě STRAŠNĚ vtipná. :-))) (I moje slabá němčina mi napovídá, že mu nepřeje moc hezké věci. :-))) Jo, tak já si hezky v posledních dnech ujíždím na LaFee. No a co. :-)

    Jo, aha. Já jsem vám slíbila dopsat knížky do čtenářského deníku. No, tak to jsem samozřejmě obligátně nestihla.

    Jo, jisté nevýhody s sebou škola nese a né, že bych se netěšila na víkend. Čas na pana Božského jest lákadlem nezanedbatelným. Je to můj poklad. Nedám, nepůjčím, hele, najděte si svůj, jo? :-)
    Na nedostatek času sice občas hrozně nadávám, ale vím, že takhle je to pro nás oba nejlepší. Dost času na sebe sama, dost volnosti, dost prostoru pro seberealizaci a na společně strávené chvíle se těšíme, nefalšovaně těšíme a užíváme si je.
    (Ale ano, zkouším podobnými řádky přesvědčit hlavně sebe. No občas si to musím napsat, abych si připomněla taky výhody současného stavu. Když vidíte jen nevýhodu toho, že vám zrovna někdo akutně vážně moc chybí, tak je to trochu těžké. A to i pro nás, slečny veskrze rozumné. *lehká ironie*)


    1.11.2011

    Uznejte, že tohle datum si nemůžu nechat ujít. I kdyby jen na krátký zápisek. :-) Alespoň v několika slovech ho tu zachytit chci. Třeba ještě něco dopíšu později. Zatím se mějte všichni hezky. :-)

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku