♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Červenec '11

    archiv blogu

    28.7.2011

    Zkoušet občas psát znamená se pokoušet udržet zdravou míru nadhledu. Zdá se, že bych se této bohulibé činnosti měla opět věnovat častěji. Nebo si vzít příklad z pana Božského. Moje narážky a rýpání bere s humorem sobě vlastním. (Tak aby mu to vydrželo. :-)

    Původně jsem tu chtěla rozdávat světaznalá moudra, ale nebudu. Máte smůlu, možná jindy. :-) Svět tímto zůstane navěky ochuzen. :-)

    Chtěla jsem sice napsat něco delšího, ale nějak to opět nevyšlo. Zkusím to zítra a když budete mít štěstí, vyrobím víc, než příspěvek, který mi zůstal několik hodin rozepsaný a pak ho neslaně, nemastně ukončím. :-)


    27.7.2011

    Cože jsem to... jo. Včera jsem se zmínila o Munchovi. Nu což, zjevně se k životu opět probudilo moje nihilisticko-pseudodekadentní já. Ten obraz se mi líbí a byla bych schopná mít ho doma na zdi. Jsem divná? :-)

    Protože nejlepším místem ke stěžování si je co? No vlastní web. Takže jo. Už dávno jsem tenhle koutek ke stěžování na celkovou nespravedlivost vesmíru nakonec nepoužila. :-) Vypadám po hodně dlouhé době jako v časech nejlepší puberty. Pohled do zrcadla rozhodně nepřipomíná jednadvacetiletou slečnu. Na sebevědomí mi to nijak nepřidává.

    Včera jsem se dočetla o seznamu tisíce a jedné knihy, kterou musíte přečíst, než umřete. Paulo Coelho prosím vás rozhodně ne. Bez přečtení jeho dalšího pseudofilosofického opravdu umřu moc ráda. Byť Alchymistu mám pořád ještě za domácí úkol ze studijních důvodů. (Abych pak mohla s patřičným gustem ohrnovat nosánek. :-)
    Za Čechy obligátní Milan Kundera hned několikrát v seznamu potěšil, Jáchym Topol též (Michalu Vieweghovi bych ráda tímto vzkázala, aby se šel laskavě zakopat). No a Franz Kafka nemůže chybět. Objevila jsem spoustu knih, které jsem četla a hned několik svých oblíbených titulů (Mistr a Markétka, Malý princ, Lolita, ale líbilo se mi kupříkladu i Kdo chytá v žitě nebo Na západní frontě klid).
    Na svůj osobní seznam knih, které určitě ještě musím přečíst si pomyslně dávám Márquéze (Láska za časů cholery nebo Sto roků samoty), Eca (Jméno růže či Foucaultovo kyvadlo), Tolkienova Pána prstenů, George Orwella (1984), Jacka Kerouaca - Na cestě, Hledání ztraceného času od Marcela Prousta (no dobře, tak alespoň část z těch mnoha dílů :-), Tolstého Annu Kareninu a Dostojevského Idiota (na což se chystám i tak už nějakou dobu). Jo a abych nebyla jen za militantního zastánce klasiky tak i Dickovo sci-fi Do androids dream of electric sheep? (Česky hledejte Blade runner: Sní androidi o elektrických ovečkách?) či Solaris od Stanislawa Lema.
    Tuhle rozsáhlou čtenářskou exkurzi jsem si nemohla odpustit. Profesionální deformace, zdá se. :-) A kdyby někdo měl další tip na knihy, které si člověk zaručeně musí přečíst, tak sem s nimi. :-) Že by už bylo načase se vrátit do školy? :-))

    Film Byl jsem mladistvým intelektuálem mě pobavil. I když jsem se tak trošku poznávala. :-)) Dialektika! :-))

    Nějak jsem se pro dnešek rozepsala. Očividně jde o podvědomou snahu vám vynahradit mou letněprázdninovou absenci. :-)


    26.7.2011

    Ukaž mi, co máš na ploše a já ti řeknu, jaký jsi. Já tam aktuálně mám Výkřik od Edvarda Munche. O čem to asi svědčí? :-) No, nejspíš o tom, že přicházím na chuť expresionismu. :-)

    Víc se toho na webu objeví, až přestanu být tak strašně líná. Což bude, když všechno půjde dobře, možná ještě do konce prázdnin. Mno. :-)


    21.7.2011

    Podařilo se mi vstát levou nohou. Mám rýmu, jsem nevyspalá a venku prší. Taky nemám co číst a došlo kafe to už vlastně ne. V nihilistovi se ovšem probudil chudáček utlačený optimista a tak s tím zkouším něco dělat. :-) Takže v první řadě to kafe. Škoda, že nepatřím k těm ženám, jímž dělají radost statky materiální a proces nakupování. A ne, smát se fashion bloggerkám mě taky nebaví. :-)) Číst archiv a smát se sama sobě by znamenalo klesnout k ještě většímu zoufalství, to si zatím schovám. :-))

    O pár minut později po dopsání předchozích řádků jsem si uvědomila, že přece jen existuje jedno místo, kdy se ve mně probouzejí tužby zcela materiálního charakteru. Došlo mi, že už jsem dlouho nebyla na metalshop.cz, cha cha. :-) Ale jinak jsem veskrze holčičovský typ - nosím dlouhé vlasy (ještě pořád) a lakuju si nehty. :-)

    A update webu už snad radši nebudu ani slibovat, jelikož jsem děsně líná. (Což už všichni ostatně taky víte, že ano.) Podnětů mám dost, chuť je realizovat ani v nejmenším. Snad jindy až mě popadne záchvat kreativity.

    Jako by pan Božský přesně věděl, v kterou chvíli o sobě má dát vědět, aby mi zlepšil náladu. Telepatie? :-)


    18.7.2011

    Nebojte, ještě žiju. Žiju a užívám si léta. Už druhé vysokoškolské prázdniny. Nejkrásnější léta života? Asi ano. :-) Když mi tentkrát řekl něco o tom, že začíná nová etapa mého života, ještě jsem mu tak moc nevěřila.
    Vysoká škola je úžasná. Nemám nikoho za zadkem, učit se můžu, kdy uznám za vhodné a dělám něco, co má smysl. Btw. náš stag už konečně oficiálně uznal, že jsem studentkou druhého ročníku. Hehe. :-) Teda né, že bych se na věci, jako bakalářka a státnice, kteréžto budou následovat až nepříjemně brzy, těšila. :-)

    Milé děti, pamatujte si, že všechno má svůj smysl. Moudrými radami obvykle neplýtvám, tak si to užijte.

    Jakže jsem to říkala o tom počasí? Je hnusně, tzn. domov, teplá postel (a na ní můj obří plyšový medvěd :-), něco na zub a něco na čtení? Jo a horké kakao (kafe došlo). :-) Teda ne, že bych se koupat konečně taky nechtěla. Letos mi to ještě nějak nevyšlo.

    Musím uznat, že je hned tak nějak o moc veseleji, když se člověk má o koho opřít a ví, že existuje někdo, kdo ho vždycky podpoří. Děkuju. :-*


    13.7.2011

    Zjistila jsem, že té "staré" Aailyyn asi nějak nerozumím. Nu, snad se to vstřebá. :-) Jsou věci, které bych udělala jinak. Ale asi to tak mělo být. Jinak bych nebyla tím, kým jsem dnes. Jsem fatalista, věřím v osud. Náhody neexistují.

    Jsem děvče technicky zdatné (haha) a tak jsem začala pošilhávat po digitální zrcadlovce. Nu, tak uvidíme.

    Rovněž jsem naznala, že léta studia cestovního ruchu přece jen nebyla tak zcela marná. (Pořád si sice myslím, že hodiny matematiky a fyziky nechť vezme ďas...) Dala mi základní vědomosti o architektuře i výtvarném umění. Dala mi rozhled v tom, kolik zajímavých věcí je kolem mě a stojí za to je vidět. Zpětně z toho docela dost těžím. Stává se ze mě cestovatelka. :-) (Nějaké tipy, kam zaručeně vyrazit, milí čtenáři?)

    Co se stane, když se potkají dva svobodomyslní workoholici? Buď mají oba neuvěřitelně tvrdou hlavu a pohádají se o kdeco, poněvadž ani jeden neustoupí nebo... nebo jsou oba dva rozumní, dospělí lidé a konečně jsou rádi, že našli jeden druhého, tudíž jsou ti pravděpodobně nejspokojenější jedinci v celé galaxii. :-)
    Aneb jak je všechno nesmírně relativní.

    Co dělá vysokoškolsky vzdělaný mladý muž? A co dělá (téměř) vysokoškolsky vzdělaná mladá dáma? No, oba hrají počítačové hry. :-)


    11.7.2011

    Milé děti, jsem doma z hor. :-) Opálená (a se spáleným nosem :-), unavená, ale zážitky mám a fotky taky. :-) Asi po deseti letech jsem se podívala do Zoo. U výběhu s bílým tygrem Ai na "kočičku" dělala infantilní čičiči. :-)) (Tím pádem všichni zajisté rozluštíte malou zeměpisnou hádanku a Zoo lokalizujete, že ano? :-)
    Přijela jsem s orvaným lakem na nehtech, neumytými vlasy a oblečením načichlým kouřem. Vítej, civilizace, horká vano a šminky. :-)) Uznejte, že šlechtit se pro veverky nemá smysl, ale tady bych své spoluobčany mohla děsit. :-)

    Cestovně-prázdninových plánů mám ještě hodně. :-)

    Tenhle článek mi tu visel rozepsaný dosti dlouho. Nedopsala jsem ho, nějak už se mi nechce se soustředit, abych svoje myšlenky přenesla do počítače. Takže jej tímto odstavcem alespoň ukončím se slibem, že až se mi bude chtít, dám dohromady něco dalšího.


    7.7.2011

    Psát včera jsem nestíhala. Psát zítra už možná taky nestihnu. Takže o sobě dávám vědět v dnešním mezičase. Na víkend mizím pryč, nebudu online, nereaguju na vzkazy, maily, icq, ani Facebook. :-) Pro ty vyvolené, kteří na mě mají číslo, na smsky či volání hodlám reagovat velmi omezeně, v případě ohrožení životů, blížící se Apokalypsy, vyznání nehynoucí lásky nebo jiných katastrof. :-)) Mobil si beru jakožto nutnou spojnici s panem Božským. Protože se prostě neobejdu bez jeho alespoň kratinkých přání dobrého rána/na dobrou noc. :-) Jinak dovolenkuju a mizím z povrchu zemského. :-) Pevně tedy doufám, že tyto necivilizované kraje (není přípojka na wifi, není civilizace, chápete, ne :-) budou disponovat signálem na mobil.

    Včera jsem se vrátila plná zážitků, spálená, spokojená a bohatší skoro o stovku fotek. :-) (Vytřídění a upload pár nej sem na web odkládám na neurčitou dobu ažsemibudechtít, neb si pravděpodobně přivezu další spoustu fotek i z víkendu. :-)) Jedinou skvrnou zůstává fakt, že jsem si chtěla dát čokoládovou zmrzlinu a musela jsem vzít zavděk vanilkovou. :-) A hrála jsem si na ultimátního turistu s foťákem (vlastním) a dalekohledem (půjčeným). Turisticky-pózovací neumělé fotografie (moje) nechybí. Prý jsem roztomilá. :-) Říká Božský. Já si myslím, že zoufale nefotogenická. Buď má pravdu on nebo já a on mě má minimálně tolik rád, že to velkoryse přehlíží. Nuž, pátrat po tom raději nebudu. :-))

    Vlastně se na dny příští velmi těším. Těším se, až si budu užívat klidu mimo civilizaci a těším se paradoxně taky, až mi má soukromá dovolená skončí a já budu zase s panem Božským. Což je, pokud to ještě nevíte, ten nejskvělejší chlap na světě. Tak. :-)

    Pokud to stihnu, ozvu se zítra, pokud nikoli, všechny resty vyřídím po víkendu. Prosím tedy o trpělivost. :-)


    5.7.2011

    Web aktuálně (je úterý večer) nejde, takže netuším, kdy si budete moci tyhle řádky přečíst. Pokud se ještě milé wz neumoudří, než půjdu spát, tak pravděpodobně až zítra k večeru, neb od ranních hodin se budu potulovat po krásách českých. :-) Ale napsat jsem to prostě musela už teď.

    Pointa tohoto článku? Tak ta se jmenuje pan Božský. :-) Protože to se mnou zvláštním způsobem umí. Něžně a zároveň důrazně mě umí zbavit všech mých pochyb. Proti jeho neprůstřelným argumentům se prostě nedá nic namítat. Dokonale mě pokaždé proberou. Něco udělá cvak a já se vzpamatuju. A přitom jsou vyřčené s citem.

    Pozn. o něco později: Web se nakonec umoudřil, takže uploaduju tento příspěvek ještě v noci.


    4.7.2011

    Značně mi kleslo sebevědomí v oblasti počítačové gramotnosti. Jeden by nevěřil, jaká věda může být blbé .avi vypálit na DVD. Vrrrr. Ke cti mi slouží, že jsem to nakonec zvládla. Ke cti mi vůbec neslouží, jak dlouho mi to trvalo. Takže raději pomlčíme. Vot těchnika! Ještě pořád to s tou ruštinou myslím vážně. Jestli se mi příští semestr někam nacpe do rozvrhu...

    Ještě pořád jsem se schopná dojmout nad tím, když mi Božský řekne, že je a bude se mnou, neopustí mě. Že je tu pro mě. Chtěla jsem sice připsat ještě něco vysoce sarkastického, ale výjimečně to neudělám. Alespoň někdy vážnost okamžiku úplně neshodím. :-)

    Kromě andělské trpělivosti a neskonalé obětavosti je Božský také vtipný, zábavný a občas půvabně rozpustilý. Líbí se mi to. Líbí se mi on. Tak. Moje malé z nebes spadlé štěstí. :-)


    1.7.2011

    Mohla bych říct, že jsem ve všech směrech vyhlásila tak trochu pauzu. Ale radši to neřeknu, protože pauza ve spojení s panem Božským zní asi tak, jakože si hrozně lezeme na nervy a chceme od sebe mít navzájem svatý klid. Což pochopitelně není pravda. :-) My to máme prostě jen zařízené tak nějak... jinak. :-) Schopnost fungovat samostatně se nevytrácí. Heuréka. Důvěra a svoboda.

    Venku je zima. Což jsou ideální podmínky pro to se zavrtat doma, užívat si pohodlí, udělat si kafe a být ráda, že už vůbec nic nemusím. :-) Říkala jsem něco o tom, že se budu věnovat taky webu, nojo, já vím.

    Život je někdy docela fajn. Asi je potřeba se umět radovat i z maličkostí.

    Zjistila jsem, že jsem pravděpodobně zvláštní živočišný druh, jehož přirozené prostředí je, zcela nečekaně, slovutná akademická půda. :-)) Jinde si připadám zvláštním způsobem nepatřičně. Nu což, ale abych nebyla tak úplně asociální, když už mám ty prázdniny a dostála plodnému využívání času bez pana Božského, tak kromě víkendových plánů jsem spontánně kývla na jistou akci příští týden. Takže balím foťák a hraju si na nadšenou slečnu turistku. :-)

    V podstatě se opakují pocity z loňského června. Tehdy jsem byla nadšená školou, kam jsem měla nastoupit a těšila se, jak si léto ještě před začátkem akademického roku užiju a měla hromadu plánů. Tak ty mám i letos, tohle léto si nepochybně užiju rovněž, mám navíc svého milovaného a do školy se i po roce těším neméně (jsem asi magor, ale mě škola baví). :-)

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku