♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Duben '10

    archiv blogu

    30.4.2010

    Právě čtu Úvod do studia literární vědy. Really funny... Sympatická paní prodavačka se mě u kasy ptala, jestli to mám ke studiu. Říkám jí, že na přijímací zkoušky. Popřála mi upřímnou soustrast. :-))

    Svým zjevem budím pohoršení. Dnes jsem vyrazila děsit spoluobčany do nejmenovaného nákupního centra. Tímto zdravím nejmenovaného hocha v tričku s logem nejmenovaného hypermarketu, po kterém jsem pokukovala. :-)

    Letos poprvé po několika letech prožívám třicátý duben zvláštně. Nostalgicky. Smutně. Ano.
    Ta velká holka je teď neskutečně zoufalá. Ten nejdůležitější člověk se z jejího života v uplynulých měsících začal nenápadně vytrácet.
    Někdo, kdo mě donutil někdy jednat jako ta nejsobečtější potvora. Někdo kvůli komu jsem byla ochotná přes příšernou bolest přestat myslet na vlastní raněné ego. Kvůli komu jsem se zároveň taky chovala naprosto nesobecky a nezjištně jako k nikomu předtím.
    Ačkoli si tohle vyznání nikdy asi nepřečteš, tak... Mám ráda. A tohle celé nikdy nepřebolí. Pořád máš v mém srdci místo.

    Dnešní spot je nebezpečně otevřený. Máte-li potřebu jej komentovat, respektujte míru intimity tohoto příspěvku, prosím. Jinak vzhledem k nezvykle vysoké hladině patosu už dnešní zápisek raději končím. Mějte se, zase se ozvu. Tentokrát snad veseleji. Vaše nostalgií přepadená Aailyynka.

    Výše sice slíbila, že dnešní zápis již končí, ale tohle je prostě jen důkaz, že ji musíte brát s nadhledem. Má dneska "vykecávací".
    Poslouchám CD The sounds of nature. Šumění moře. Zvuky džungle. Uklidňuje mě to. Balzám na vystresovaou psychiku a pošramocené nervy. Asi to bude lepší, než tělo krmit další dávkou chemie v podobě růžových pilulí. :-)

    A jednou veskrze materialisticky (konvertuju k buddhismu a budu mít klid!):
    V metalshopu mají nádherné, leč naprosto hříšně drahé kalhoty. Kterápak ochotná duše mě asi založí? :-))

    Později dopsáno:
    Prší. Mám na sobě jen tričko, přestože mikinu jsem si s sebou vzala. Koukám do ohně a ty obrovské plameny vlastně docela přesně korespondují s mým pocitem. Jako by mě podobně něco spalovalo zevnitř. Přesto mě pohled do plamenů v mé melancholii jaksi uklidňuje.
    Songy dnešního večera se stal Ozzy se svým Mamma I'm comming home a Billové a jejich Malování. Zbytek obstarala jakási pseudocountry kapela. Ne, jak nemám nic proti country, fakt. Příkladně ten týpek v kovbojském klobouku docela ušel. :-)) Ale to už je zase trošku jiné povídání. To sem zas napíšu, až se budu chtít někdy naprosto zdiskreditovat. Pak smažu celý tenhle web a nejlépe i sebe ze zemského povrchu. :-))


    28.4.2010

    Někdy lidem zbyde jenom víra, co se ztrácí při pohledu na svět... A milovaný lidi mizej v černých dírách a někdo doufá, že se potkaj cestou nazpět...

    Přijdu si jak akční hrdina v poněkud sebevražedné misi. No, asi něco jako Tom Cruise v Mission impossible. :-)) Jenomže já nemám Tomovy dolary na bankovním účtu, no. :-)))

    Na Brooklyna koukám asi tak, že by mi z fleku mohl napařit poznámku typu "kouká na mě jako na idiota a ptá se, zda to myslím opravdu vážně". :-))) Ptát jsem se odvahu neměla. A Markét vypadala, že ho propíchne pohledem. :-)

    Ve čtrnácti jsem vypadala méně bizarně než ve dvaceti. Černé vlasy, metalové náramky, obojek, černé oblečení, černé nehty, když nejsem líná si je udělat. :-)) Jo a piercing v počtu dvou kusů, eh... (A stejně ten industrial do ucha chci. :-)


    27.4.2010

    Přišla mi pozvánka na přijímačky. Matura písemná, praktická, svaťák, ústní, přijímačky. Pracovně jsem celý tenhle kolotoč překřtila na prostě masakr... :-))) Jenomže ono už to nějak i přestalo být vtipné.

    Začni se učit, vole.
    Ehm, sorry. :-)

    "Nebaví mě o dějinách umění koukat na ta kopyta ze druhé á, co si při zkoušení nejsou schopna vzpomenout dokonce ani na fakt, že Karlštejn postavili coby úložiště korunovačních klenotů..."

    Unavená. Neskutečně.


    26.4.2010

    Mám chuť žít jako kaskadér... Být láskou cvok je fér...

    Letos poprvé po čtyřech letech... Že nevíte o čem mluvím? A myslíte, že vám to neřeknu? Ale co... sper to ďas. Stejně mnozí z vás již pochopili. Ano. Jde o něj.

    Protože Carrie Brandshaw měla svého pana Božského a já? Jistě. Pan Dokonalý. *sarkasticky se ušklíbne*

    Ale jo, docela mi tohle zvedá sebevědomí. :-) Pro dnešek vše, milé děti, zavřete oči, odcházím.


    24.4.2010

    Opět se fyzicky cítím úplně down. Jak převálcovaná, hlavu jako střep. Když mě má rodná matička viděla, soustrastně mi přinesla kávu a talíř koláčků. Snědla jsem sotva jeden. Místo toho jsem do sebe pod tlakem nastěhovala dvě růžové pilule. Žaludek to ustál a mně se za slabou hodinku zázračně ulevilo. Díky, moderní medicíno. Mám pocuchané nervy, pomoc! :-)

    Stále nemůžu rozjet FTP klienta v PSpadu. Kdyby mi někdo uměl poradit, odměním vás svou neskonalou vděčností. :-) Edit po pár minutách úporné snahy: Sotva jsem přehrála PSpad, najednou to funguje. Jupí. :-)


    23.4.2010

    Trávím pátek v poloze ležmo. S notebookem. Učím se ty správné grify pro pohodlné psaní. :-) Léčím si pocuchané nervy. :-)

    Mám vypracovanou i poslední maturitní otázku z ČJ. ZSV už mám celé. Je to vážně masakr... Celá tahle estráda bude druhý červnový týden ještě jak náleží vtipná.

    Tyto řádky píši ve stavu lehké ovíněnosti... vlastně... jak se tomu stavu ještě-ne-totální-opice říká, když to není z vína, ale z piva? :-))) Ale bylo jen jedno, fakt. :-) Minulý týden jsem u učení se na super těžkou předmaturitní písemku z ekonomie popíjela colu s červeným. Sice padla za vlast jen jedna sklenka, ale i tak mi náhle začaly národohospodářské ukazatele připadat převelice humorné. :-))) Sice jsem si pak požadované vědomosti v testu tahala až z paty, ale asi to zabralo. :-)) Dvojka z teorie (fakt neumím ekonomicky myslet) a dvojka z příkladů. (Překoukla jsem se a místo nákladů jsem částku, která byla DPH na vstupu. Jsem neskutečné střevo. Jinak to mohla být i jednička.)

    Chcete-li tip na nepřekonatelný relax tak: Jarní období. Zapadlá víska v naší vlasti, kde lišky dávají dobrou noc. Veškeré spojení s civilizací zajišťuje místní hostinec a jeden maličký obchod. (Třikrát fuj super-hyper-giga marketům!!) Procházka. Nastavování se slunečním paprskům. Chození mezi poli, lesem, řekou. Domácí zvířectvo. A nepotřebujete ani letět za žádnou exotikou. Fakt.


    20.4.2010

    Tři roky online. To to ale letí. :-)

    Výsledek týdenního fungování s notebookem: namožené rameno a otlačený loket. Špatná ergonomie práce na PC... :-))

    (...)
    "Sděluješ svoje jméno?"
    "No, někdy. Ale jen křestní..."
    "Ale na (...) máš obě."
    "A kurva..."
    smích :-)))

    Mám ještě sílu bojovat? A nebo... The show must go on...

    Já (rozjařeně): "Konečně mám pocit, že to jednou chápu."
    Markétka (se smíchem): "Jo, já taky."
    Statistika nuda je... :-)))

    Písemka z angličtiny prošla. Známku mi řeknou až u ústní. Největší průser ale je, že ústní maturita je už zatraceně blízko. :-))


    18.4.2010

    Měním názor. S webkou je neskutečná sranda. :-) Heh. :-) Podrobnosti nesděluju, lituju. :-))

    Blíží se třetí výročí spuštění webu. A třeba si nakonec vážně pořídím i tu vlastní doménu. :-) I když už jsem se na webzdarma tak pěkně "zabydlela". :-))

    Přestává se mi točit hlava. Asi po čtyřech dnech. No fakt masakr. :-)) Být žena je totiž někdy fakt veselé. :-) Za tu dobu jsem zkonzumovala pravděpodobně přímo koňskou dávku kofeinu. Těžká chemie (a odpovídající chuť) v podobě energy drinků a litry kafe.

    Poladila jsem si na notebooku ozvučení. Je to dobré. Je to dokonce moc dobré. Myslím, že má volba byla správná. ;-)

    "Vydržela jsem ho poslouchat hodinu. Pak mě to přestalo bavit a vyndala jsem si knížku," komentuji užitečnost páteční dvouhodinovky práva...


    15.4.2010

    Je mi mých prvních -cet. Možná už by bylo načase odložit metalové náramky, piercingy a přestat přemýšlet o modré barvě na vlasy. :-))) Dvacet, to už je rozhodně blíž k důchodu, než k pubertě. :-))

    Mám doma nový notebook. Je krásný. Zvráceně jsem si nastavila do fialova laděné prostředí Windows i s patřičnou tapetou a ďábelsky si to užívám. :-)) Bez webkamery se sice dá žít, ale jinak je to fantastická blbost, se kterou se člověk docela dobře vyblbne. :-))
    Jinak je brouček tichý, lehounký, krásně hraje a dokonce má i poměrně pěknou klávesnici. :-) Jediná vada jsou lesklé plasty. Fakt by asi nebylo dobrý na to vylít kafe, či znečistit to jinou poživatinou. :-)

    Podporuju svobodný software. Používám Operu a OpenOffice. :-))

    A co mu, milá Aailyynko, řekneš?
    No co by. Přece pravdu. Protože mám pořád ještě určité zásady.


    12.4.2010

    Připomínám sama sobě kocoura Garfielda. Trpíme podobně vřelým vztahem k prvnímu pracovnímu dni. Garfield v neopakovatelném dabingu hlasem Vladimíra Čecha zhnuseně říkající pondělí je prostě úžasný. :-))

    Protože já se v podstatě docela dobře bavím, mno...


    11.4.2010

    Je za mnou už i maturitní písemka z angličtiny. Psala jsem o globálních problémech. Docela dobře okecatelné. Co jsem tak vypozorovala, komu nečiní sloh zvláštní potíže, bere "okecávací" téma, protože tam si vymyslí cokoli. Kdo se se slohem nepřátelí ani v češtině, bere reálie. Ty jaksi máte, nemusíte si tudíž nic vymýšlet a ataky na vaši fantazii typu "vymysli ještě větu" odpadají. Třeba se vám někdy někomu budou tyhle poznatky hodit. :-)

    Jo a ad celé maturity: Fakt je dobré ráno cokoli sníst. Alespoň sušenku. I když běžně nejíte. A nezapomeňte si pití. Já osobně se prolévala energydrinky. :-)

    "Asi bych potřebovala proplesknout," hlásím... :-))
    Já totiž, milí přátelé, dělám občas strašné ptákoviny. :-))

    Nietzscheho filosofický spis na jeden zátah je prostě mazec. :-)) Dojmy bezprostředně po dočtení: "Ten člověk byl buďto debil a nebo na nečem frčel..." :-))

    V dějinách umění jsme se konečně vykopali z pravěku a starověku. Začíná to být čímdál zajímavější. Gotika, renesance. Akorát impresionisty už sotva stihneme. *smut* A stejně jsem měla jít studovat do áčka. Všichni z tohoto předmětu maturují. Akorát, že s tou jejich obrázkovou učebnicí, co dostanou na potítko, by odmaturoval i člověk jakoukoli formou historie naprosto nepolíbený. :-))

    Pamětliva zkušeností z loňského léta, že nejlépe se relaxuje v přírodě, byla jsem si minulý týden regenerovat pocuchané nervy na procházce. Řekla, pole, les... To všechno pár kroků. A jinak nikde nikdo. Připadáte si totálně odtržení od civilizace. Za elektrickým ohradníkem se pasou dva koně. Pohladila jsem si je, jsou krotcí a evidentně zvyklí na lidi, přišli si mě zvědavě prohlédnout, když si mě všimli. Tohle je ráj.

    Zalomila jsem úkol z managementu. Kvůli jednomu úkolu vážně nebudu instalovat do noťasu tiskárnu. Místo toho se s hrníčkem latte a notebookem v klíně pohodlně uvelebím na posteli. Na nočním stolku mám mimochodem již jeden prázdný hrnek od kávy. :-))
    Jo, těžká pohoda se sluchátky v uších... už jsem měla absťák, zvykla jsem si pustit z PC na plné pecky hudbu. Z notesu to příliš nešlo, ale se sluchátky je kvalita poslechu kupodivu přijatelná. Jupí. :-)

    Oh, baby, baby, it's a wild world... And I'll always remember you like a child girl...


    6.4.2010

    Vybírám si nový notes. Favoritem se stal model Lenovo IdeaPad Y550. Prahnu po multimediálním notebooku a chci, aby mi příštích pár let vydržel. Na Asus odvahu nemám, na Acer rovněž ne. :-) Vaše postřehy vítány. :-)

    Maturitní slohovka je za mnou. Následující řádky budou o tom, jak to vlastně celé bylo.

    Spát jsem šla oproti svému dobrému předsevzetí pozdě. Jsem na tom líp než spolužačka, co byla vzhůru od půl čtvrté ráno. Nervy? Šlo to. Lehkou krizi jsem měla ve chvíli, kdy přišla učitelka a ještě nenapsala témata. Když jsme vyplňovali titulní stranu, ruka s propiskou byla mírně rozechvělá...
    Nalinkovat si listy papíru, přečíst právě napsaná témata a konečně začít přemýšlet, co napíšu. Kritická úvaha mě lákala, ovšem... rozpliznout sarkasmus do šesti stran? Wtf? Nedík. :-)))
    Nakonec jsem psala zamyšlení. U druhého listu jsem měla decentní krizi. :-)) Popsala jsem čtyři a třičtvrtě stránky. :-) Stihla jsem základní kostru napsat během cca půl hodiny. V devět jsme začali, v jedenáct jedenáct přesně jsem odevzdávala kompletní výtvor. Byla jsem první. Témata byla hnusná. :-) Ale i tak jsem ze slohovky vykřesala typickou aailyynkovinu. :-)) Přestože, vážení, o zamyšlení teoreticky nevím ani zbla. :-)

    Jo a ještě ta témata, tak tedy:

    1) Zn.: Slíbíme cokoli
    (kritická úvaha)

    2) "Nejlepší krajina, kterou jsem viděl, je v Itálii, nejlepší život, který jsem pozoroval, ve Francii, nejlepší lidé, které jsem potkal, v Anglii; ale žít mohu jen ve své zemi."
    (K. Čapek, Anglické listy, úvaha nebo fejeton)

    3) Nejkrásnější v životě nejsou věci, ale chvíle, okamžiky, vteřiny...
    (zamyšlen í nad žebříčkem životních hodnot)

    4) Kdo bruslí na hraně, nesmí se divit, že se o onu hranu občas pořeže.
    (rovněž citát, autor se, myslím, jmenuje Tomáš Sedláček, volný slohový útvar)

    Psala jsem trojku, ale ten výběr je fakt "pecka"... :-)) Ovšem můžeme být rádi, že se nám tam neocitla ekonomická krize. Vzhledem k tomu, co jsme za školu. (Ekonomka, kromě toho, že teda někdy vypadáme jako detašované pracoviště bohnické léčebny...)

    Veškerá má příprava na zítřejší písemku z angličtiny sestává z toho, že v záložkách mám otevřený web Help for English a přečetla jsem si anglicky psaný Coelhův příběh o tužce. Teda, jestli se to někomu líbí, tak se omlouvám, ale já nemůžu jinak: Coelho píše strašné slinty... To je kýč až by jeden brečel.


    4.4.2010

    Prázdniny mají jednu nespornou výhodu (tedy kromě naprosto převráceného denního režimu, kdy do postele zalézám hluboko po jedné ranní, nevstávám dřív, než v půl jedenácté a ráno je pro mě sprosté slovo :-): Přestaly se mi dělat pupínky. No jo, stres. :-) Vyděržaj Aailyynko, už se to blíží. :-)

    Veřejně slibuju, že plesové fotky, co jsem slíbila, ale fakt budou. :-) Odvolávám, co jsem odvolal a slibuju, co jsem slíbil... :-)))


    3.4.2010

    Absence numerické klávesnice mě dohání k šílenství. Umřel mi počítač. Zatím funguju na provizorním stroji a pomalu se chystám na koupi nového notebooku. Plus externí myška a klávesnice, protože s ovládáním notesu se sžít prostě odmítám. :-) Asi dosud postrádám ten správný grif.

    Opět prosazuji svůj tradiční negativistický postoj vůči tradicím. Velikonoce sabotuji. Vajíčka barvit odmítám. :-) Místo toho se s brbláním o hromadě práce uchyluji s fialovou učebnicí a notebookem na postel, kde smolím další náklad maturitních otázek do ZSV.
    Ale už to skoro mám, heč. Akorát nevím, jak se stihnu za dva měsíce naučit kompletní látku k maturitě. Vzhledem k tomu, že se nám změnila vyučující, učím se i věci, o kterých jsem v předchozích ročnících nikdy neslyšela. Je mi to jedno. Samostudium rulezzz... :-)))

    Ještě pořád jsem to nevzdala. Nechci. Nemůžu. Ne.

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku