♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Březen '09

    archiv blogu

    30.3.2009

    Včera se nepřímo něco vrátilo tam, kde to před 2 lety, 10 měsíci a 30 dny začalo. Ne, nemám paměť na čísla, spočítala jsem to jen pro účely webu. :-P

    Projekt MF Dnes a téma elektronické komunikace. Kdybych to napsala, myslím, že bych musela moc vysvětlovat. A tak z toho vzniká námět na postřeh na web. Pokud bych tohle téma měla nějak okomentovat, tak snad jedině (aby došlo k dodržení miloučké tradice alespoň jednoho nepěkného výrazu na post, která se mi tu posledních několik dní udržuje :-)): Svinské jedničky a nuly. Někdy. :-))

    Mírné rozčarování. Ai je paranoik a hledá chyby tam, kde nejsou a pak je zklamaná, proč to nebylo takové jako jindy.

    Smál se mi, že to moc řeším. Asi má pravdu. Kašlu na pochyby. :-)

    Prezentace. Ai dostala velkou chuť K. vzít za ruku. Udělala to? Ano, po projektech si končetiny samou úlevou vzájemně div nerozdrtili. :-))

    A propos: Ja guljaju v parke... :-)))


    28.3.2009

    Dostávám chuť být zlá. Velice zlá a jízlivá, muhehehehe. *Ďábelský smích* :-)))

    Tenhle web přestává být pro slušné čtenáře. :-)) Je to úplně v prdeli. Vzhledem k tomu, že tam se může ocitnout hodně věcí, věčně mě samé, tak hádejte, milí čtenáři. :-))

    Návraty z ráje a pády až někam dolů... Návraty z ráje a pár bláznů, co věří tomu...


    26.3.2009

    Ráno vstávám s nihilistickým veršem na rtech:

    Jak bude po smrti?- Tobě dost těžce…
    není co závidět; netěš se, - těš se!
    ale ne, duše má, čeho ses lekla
    - očistce, mučení, plamenů pekla?
    to je moc humánní, mírné a všední...
    Jak bude po smrti? Tak jako před ní.

    Ano, Krchovský, poznali jste?

    Po devíti hodinách v našem ústavu už se vzmůžu jen na obligátní: "A kurva..." Kurva se neříká, Bohumile. :-)))


    25.3.2009

    Profesorka nese písemky z účetnictví, Ai chmurně: "Pán Bůh s námi a zlý pryč." :-))

    Ty si fakt nedáš pokoj. Hihi, politická provokace. Jdu se zahrabat, vážení. :-))

    Ai si opět potvrdila, že s Dokonalým jsou oba stejní magoři. A proto se mají tak rádi. :-))

    Vypadá prudce intelektuálně mít víc přečtených knih než v jiné sekci viděných filmů? :-))

    "A kurva..."
    Tak toto slůvko, označující příslušnici nejstaršího řemesla na světě (pane profesore, já si fakt pamatuju, když jste nám o právu říkal, že prostituce není živnost :-)), mám v posledních dnech na rtech častěji, než by se slušelo. :-)


    24.3.2009

    Dovlekla jsem se do školy a zjistila, že naprosto zbytečně. První hodina odpadá. :-) Ehm, tak jo, to už mě nerozhodí, běžná realita. Nebyla jsem sama nevidoucí, Andrejka též. Tak jsme zahnízdily v naší třídě a debatovaly. Zdrbly jsme i Dokonalého. *Smích* :-))))

    Potkala jsem K. Deset minut mi stačilo, abych se opět jako cvok smála jeho vtipům. Ukázal mi dokonce svá umělecká ztvárnění fází pohnutí mysli studentů našeho ústavu. :-)) Začínalo to optimismem a končilo rakvičkou. :-))) Nadmíru trefné. :-))) Smála jsem se mu, co prý mám říkat já. :-) Milý hošík. :-)


    22.3.2009

    V hlavě zmatek.

    Suma sumárum: O víkendu jsem se totálně nevyspala. Vleču si za sebou slušný spánkový dluh. Může mi někdo vysvětlit, jak jsem v prváku dokázala spát sotva pět hodin denně? (A k tomu jednou týdně vstávat před půl šestou, abych se už o sedmé vyskytovala na nulté hodině.) Ohlédněme od toho, že jsem byla schopná usnout třeba v šest večer, usínala u televize vcelku pravidelně, což se mi nikdy nestávalo a permanentně mě bolela hlava. Ale jo, ty noční seance na icq bývaly tehdy moc fajn. :-) *Usmívá se*

    Ai vytrvale otravuje smskami. Už si asi zvykl. :-)

    Píp. Sms. :-) Najednou se zase směju. Zmatek je pryč a já jsem nakažena jeho nádherným bezstarostným humorem, občas s příměsí lehce jízlivé ironie.


    20.3.2009

    Projekt MF Dnes. Opět. Asi něco stvořím. Jsem tak akorát správně v ráži na to, abych napsala sžíravou kritiku. :-)) Ovšem musel by to aktuálně asi být pamflet na vlastní milostný život. (Třeba se jednou uchytím jako redaktorka v nějakém časopise a budu psát deset rad, jak si udržet chlapa. Pchaaaa. *Vélmi ironický úšklebek* :-)) Stejně mám pocit, že podobné výtvory si cucají z nudy autoři z prstu o přestávce mezi svačinou a kávou. :-))

    Hodlám poslat smsku K. Jakože "služebně" kvůli projektům, ale vlastně je to dobrá záminka. :-))

    Ai prostě občas poněkud neví, co chce, docela přesně ví, co nechce a neví, jestli chce nebo nechce. :-)

    Psala jsem tu něco o vymykání z rukou? Zlatá slova. :-)

    A propos: jarooo. :-)

    17.3.2009

    Mizerná nálada na mě vydržela být přilepená jen, než jsem došla před školu. Tam jsem potkala naše tři muže. Zvesela se na mě zubili a říkali mi "šéfe". :-) O pár minut později jsme už seděli před zatím zamčenou počítačovou učebnou a Ai se opět smála jako cvok. :-)
    Je normální sedět, po boku pubertálního hocha, koukat do stropu na zářivku, pozorovat tam uhynulý hmyz a nechat se tímto svým společníkem k nepříčetnosti rozesmívat? :-) Možná jo, kdyby mi bylo o pár let míň a moje IQ dosahovalo o poznání nižších hodnot. :-)))

    S K. jsme se celkem vyblbli. Ai ho požádala, ať ji nakreslí. (Wtf?! To Ai začíná být na zajíčky? Asi chyba v Matrixu. *Vééélmi ironický smajlík* :-))

    A stejně má na K. číslo. :-P

    Dnes je to přesně 14 610 dnů.


    16.3.2009

    Přistihuju se, že je mi najednou hrozně dobře se dvěma pubertálními kluky a jedním devítiletým škvrnětem, se kterými ve svých téměř devatenácti letech hraju slovní fotbal.

    Najednou je mě neskutečně snadné uhranout smíchem. Dvojice o dva roky mladších hochů. Místo práce na projektech se oba pitvoří, dělají blbinky, vyprávějí vtipy. Ai sedí s nimi v počítačové učebně, je jejich vděčným publikem a bezmocně slzí smíchy. Na zítřejší projektový den se těší. (Poznatek ze dneška: K. je hrozně milý...)

    Oba je provokuju hláškami o kažení nevinné slečny, o podrývání autority bosse a narušování pracovní morálky. *Úsměv*

    Blonďatého idola jsem celý den neviděla. Život je krásný. :-))

    Only this and nothing more...

    Dnes slova klasika. Mám náladu si recitovat temnou symbolistní poezii páně Poeovu.


    14.3.2009

    Cvrlikající ptactvo, pozdně odpolední den, vlahý vzduch, slunce pomalu se klonící k západu. To je učiněný balzám na pocuchané nervy. Miluju jaro.


    12.3.2009

    Studentský optimismus v praxi:
    "Já chci umřít," lkám procítěně o velké přestávce.
    Nu, to víte, běžný stav, když uvážím, že bylo před hodinou matiky, o kterýchžto si v poslední době přijdu debilněji než jindy (tuším, že moc stupňovat už se to nemůže a brzo dospěju do stádia absolutní debility) a s vidinou, že dřív než v půl páté se ze školy nedostanu.

    Černé vlasy, ostnatý obojek, okované náramky, piercing, na uších sluchátka, v nich hlasitě puštěný metal, na zádech batoh s motivem urvaných hlaviček a v hlavě slabost pro pány minimálně o deset let starší. Něžná holčička hadr. :-)))

    Hláška dne, obouravši třídu během hodiny občanské nauky: "Ivane, vytáhni si ty kalhoty, sedím vzadu!" :-)


    11.3.2009

    Ocitám se v šíleném emocionálním kolotoči. Velmi nahlas puštění Manowar mě až perverzně uklidňují. Louder than hell!

    "Jestli příští rok dostaneme někoho jinýho a on zjistí, že za tři roky neumíme ani fň, tak nás všechny vyházejí ještě před maturitou," soudím.
    S Ájou se na sebe podíváme a smějeme se smíchem zoufalců. No, opravdu nevím, jak se ve čtvrťáku doučím látku za tři roky zpátky.


    10.3.2009

    V šest večer po asi hodinové snaze dosmolím na občanku text o státních symbolech. Při zběsilém hledání sešitu z matematiky mi dojde, že mě čeká písemka z práva. Hmmm... Tak už se můžu tak maximálně s druhým hrnkem kafe zhroutit ke compu a pokusit se ignorovat skutečnost, že z maturitního předmětu neumím za tři roky ani bů. :-) (A tu prezentaci z němčiny jsem ale fakt nestihla!!)

    "Sice nevím, co jsme dělali minulou hodinu, ale mám dojem, že to mám hotový." :-)

    Cca tři měsíce do zkouškového. Asi už je na čase začít vyšilovat.

    Už když lezu ráno z postele, tuším, že mě čeká den na... no to snad raději ani nechcete vědět...

    Poněkud bizarní kombinace otevřené učebnice občanky a historie na icq. Pančelko, já jsem se to ale fakt nestihla naučit, protože... :-))

    Myslím, že už je čas hrát si na játoabsolutněnestíhám strašně zaneprázdněného studentíka. :-))


    8.3.2009

    Stačila včera jediná smska, abych děkovala Osudu (?), že ho mám. Abych věděla, že za mnou stojí. Zpátky odepisuju rozesmáté "já tě praštím". :-)

    Teď vážně netuším, jak zastavím svůj volnej pád...

    Zmítám se mezi dvěma extrémy. A mám jen jediný přístav. (A tahle věta byla ztělesněný patos. Ble.) A musela jsem se podívat do pravidel, zda se ztělesněný píše opravdu se Z. Fuj. Mé spoty začínají disponovat nebezpečnou mírou sarkasmu. Something is wrong. Cosi shnilého ve státě dánském, nezdá se vám? To je v prdeli, milé děti.

    Chvíli jsem nesmírně roztomilá a v zápětí se měním v lítou saň. Rychlé změny nálad jsou výsadou puberty, ne? Že bych se do ní vracela? Asi ano, senilním a postupně se vrátím do dětství. Budiž, takhle rychle jsem to sice nečekala...

    Život je jako film. A scénárista by měl dostat padáka. (Nepsala jsem to už? Ano, mám právě velmi nihilistickou náladu.)


    7.3.2009

    Jsem doma sama a tak ani dnes nezůstane přerušený každodenní slet zápisků. Mám klid a tak píšu.

    V kánonu máme pana Krchovského. Maturitní komisi budou omývat, až předložím seznam přečtené literatury. :-)

    Našla jsem Krchovského Básně (velké B schválně, tak se ta kniha jmenuje, je to výbor z jeho básnických sbírek) jako e-book. Chvála digitálnímu věku. :-) Tady.


    6.3.2009

    Milý deníčku. Projektujeme. Proti své vůli jsem se stala bossem. ;-) A koho jsem nevyfasovala do party? Blonďatého idola, jistě. Matičko, rozsviť! :-)
    Ale jinak je to fajn. Šest kluků a tři dívky. S chlapci je legrace. Čistě dívčí kolektivy jsou strašná slepičárna. Líp se mi (nepřekvapivě) pracuje v kolektivu mužském, zjistila jsem. :-)
    Jo a k pančelce na ájé jsem sice původně nechtěla, ale teď si to pochvaluju. Její optimismus mě sice občas ničí, když se na mě usmívá i v osm ráno, nutí mě něco dělat a ještě nese nenáviděné poslechy, ale ona je jinak hrozně fajn. ;-) Jí minimálně člověk může zcela upřímně říct, že celé projekty považuje za ptákovinu. ;-)
    Dokonce už jsem se dala více do řeči s jedním kolegou spoluprojektujícím, takovým milým hošíkem z prváku. :-)

    Březen je divný měsíc. Vlastně nic mi z něj neutkvívá. Vlastně... Vlastně ano. Narozeniny. Ne moje. Asi je to tím, že je spíše ve stínu očekávání měsíce dubna. (Pro mě je to měsíc významných událostí. Proč, to už jsem se pokusila dát dohromady loni.)


    5.3.2009

    "Určete průsečnici rovin ve čtyřbokém jehlanu."
    "Co? Já nezvládnu ten čtyřbokej jehlan ani namalovat..."


    4.3.2009

    V prváku jsem se sama sebe častokrát ptala, jestli je tohle možné.
    Ve druháku zjistila, že to možné je. (A nejen to.)
    Ve třeťáku počínám na všechny tyto skutečnosti zvolna rezignovat. :-)

    "Cože, zase projekty?" zaúpím.
    Debila už na téhle škole ze sebe, myslím, dělám dost dlouho a dost výrazně, jako by to nestačilo...

    Notorický ignorant já měl včera ráno infantilní radost z cvrlikajících vrabců a kvetoucích sněženek.

    Lehce underground hudba, záliba v obskurní literatuře a poněkud nekonveční image. Nic z toho nemůže slečna pseudointelektuálka postrádat. :-))

    Stav jsem sice pacifista, ale přes držku dostat klidně můžeš trvá. :-))

    Hned druhá hodina stereometrie skončila fiaskem. Třída absolutně postrádá něco jako prostorovou představivost. Matikářka po patnácti (!) minutách vysvětlování, doprovazeném většinou nechápavými pohledy třidy, lehce vyhaslým hlasem: "A to jsme si rozebrali teprve zadání." :-)) Mně osobně přijde poněkud zvrhlé, házet si klacky pod nohy tím, že prostorové útvary kreslíme na papír a určujeme požadované v rovině, což je pochopitelně těžší a nikoli v prostoru. :-))

    "Gé pět." "Voda." "Jé čtyři." "Zásah," nese se mi za zády. Právo. Maturitní předmět. Terezka čte Pygmalion, holky v zadní lavici hrají lodě, Kuba na lavici spí, Petr s Ivanem se rvou, zbytek čile diskutuje. :-)

    They can't stop us let'm try, for heavy metal we will die! ;-)


    3.3.2009

    Můžete někdo té... ehm... osobě, /dosaďte si libovolný neslušný výraz, který (relativně) slušná dívka na (relativně) slušném webu nemůže vypustit z klávesnice/ co si říká má učitelka češtiny, vysvětlit, že opravdu umím pravopis na takové úrovni, abych v běžné písemné komunikaci zvládala psát bez zásadních nedostatků, mám za sebou už dosti přečtených knížek na to, abych mohla tvrdit, že o literatuře něco málo vím a tedy se pokládám za poměrně zdatného češtináře? Tudíž nevidím důvod pro vlastní fasování blbých známek z češtiny. Nebaví mě její uhozený styl písemek. Její bazírování na encyklopedických znalostech. Do testu o rozsahu šesti otázek stačí odpovědět na většinu z nich jediným slovem. A nevzpomenete-li si přesně na daný termín, smůla, otázka je zkrátka zodpovězena špatně. Vzhledem k nízkému počtu otázek to může taky znamenat hned stupeň dolů. Tohle lpění na slovíčkách je prostě ujeté.

    Díky za pozornost, komentáře si můžete nechat, vylila jsem si srdéčko, víc nepotřebuju. O projevy účasti bych si kdyžtak řekla. :-))

    S Corelem odmítám pracovat. Je mi nesympatický neb se jedná o neskutečně málo blbuvzdorný nástroj. :-))

    Pro dny následující se vyzbrojuji heslem "jsem sice pacifista, ale přes držku dostat můžeš". :-))


    2.3.2009

    Ráno mi stačí už jenom vylézt z postele, abych měla chuť celý svět patřičně nasraně poslat tam, kde slunce nesvítí.

    Celý den strávím obíráním se ne příliš pozitivními myšlenkami. Stačí je až večer všechny rozptýlit pouhé dvě kratinké sms zprávy. Všechny moje citové krize z posledních dnů jsou rázem rozmetány na prach. :-)

    To, že jsem paranoidní neznamená, že po mně nejdou. :-))

    Málem jsem zahrabala i Ájin seznam četby k maturitě, který se mi uvolila půjčit. Svůj už samozřejmě nemám dávno. Chaotik, bordelář, bohém. Kde mi věci odpadají od ruky, tam je nechávám a žiju ve zmatku a stálém dobrodružném hledání. :-))

    Já vím, jednou pláčeš smíchy... Podruhý smutek jak Notre Damme... Po zatmění snad slunce vyjít má... Když za obojím vězím já...

    Začala mu říkat pan Dokonalý. Usmívá se. :-)


    1.3.2009

    Mám se zvláštně. Jarně, či co já vím. :-) "Leze na tebe jaro," řekl by se smíchem a svým typickým nádechem ironie. :-)

    S definitivní platností na tomto místě odvolávám výrok, o jehož pravdivosti jsem byla přesvědčená někdy v patnácti a to sice, že všichni muži, kterým se líbím já se nelíbí mně a ti, co se mi líbí jsou ještě ke všemu zadaní. :-))
    (A nastoluji vládu jiného výroku: Ti, co mě chtějí, se mi sice líbí, ale ještě víc se mi líbí ti, co mě nechtějí. :-))
    So complicated. :-))

    Jedno zvláštní setkání...

    Zimní boty letěly na dno botníku a já jsem letos poprvé obula botasky. Ven jsem odplula rozněžňujíc se nad uřvanými opeřenci. :-)) Tak už nám to nastává, už je zase vidět všechen bordel, dřív milosrdně skryt pod sněhem, pod nohy se vám pletou pejskaři, často šlápnete do "dárečků" zanechaných jejich čtyřnohými miláčky, všechno bude kvést, pučet (alergici jásají)... No prostě blíží se jarooo. :-))

    Mám chuť na zmrzlinu. Točenou, vanilkovo-čokoládovou. :-)

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku