♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Únor '09

    archiv blogu

    27.2.2009

    Jak se baví studentky třetího ročníku střední školy o velké přestávce:
    Renča mi nadšeně ukazuje svůj mobil "vytuněný" samolepkou s medvídkem Pů.
    Projevuji se jako naprostý ignorant, když neznám jakousi pohádku o Kočkopsovi.
    Markéta mě potěší, když si vzpomene na kresleného tučňáka Pingu.
    Irča zase narozdíl od Renaty zná Ťipa a Ťapa.
    Všechny svorně usoudíme, že Kačeři z Kačerova a Gumídci jsou výborná záležitost. :-)
    Tak si teda, milí čtenáři, dáme hopsinkovou šťávu a půjdeme spát. Dobrou noc, strýčku Fido. :-)))
    Ale jinak jsme docela normální. :-)

    Alespoň podle omluvňáku by mi teď mělo být strašlivě špatně a to dokonce tak špatně, že jsem dneska opravdu nemohla přijít do školy. ;-) (Když ono se to na dvě hodiny fakt nevyplatí. *Psí pohled*)

    "Kde jsi to vzala, že jseš tak morbidní?" to jsem zase jednou mamince nadšeně ukazovala sortiment metalshopu. :-))
    Myslím, že jí fakt nemůžu říct, co vězí za tím, že nosím na rukou okované náramky, do školy chodím s batohem s potiskem svalovce, co triumfálně svírá useknuté hlavy, učím se za tónů Manowar a německou speedmetalovou partičku Helloween považuju za živoucí legendu mezi muzikanty. :-) Asi by ji trefil šlak. ;-) On. :-)

    Já vím, každej zná svý hříchy... A kocovinu trapnejch rán... Probuzení, kdy splácím vlastní pád... A kdy tě nejvíc chci mít rád...

    Dáváš mi víc, než si můžu přát... Dáváš mi víc, než ti zvládu dát... Dáváš mi víc, než si můžu přát... Jen tím, že zůstáváš...


    25.2.2009

    Z mých písemek z matiky by měl radost pan Shakespeare. Ta poslední by se dala charakterizovat jako komedie plná omylů. :-))) Většina vypadá jako mnoho povyku pro nic. :-))) Připomeňte mi někdy, že chcete onu poslední z minulého týdne vidět, nascanuju ji sem. Věřte mi, že ji vidět opravdu chcete. ;-) (Aailyyn příklad totálně nepochopila, nákres byl mimo mísu, že už více být nemohl, přesto Ai měla správný výpočet. Heh. :-))

    "Nasla jsem ten kanon..." stojí v smsce. Maně zapřemýšlím, jaký kanón Andrejka doma hledá. Nicméně záhy mi došlo, že Ája si pravděpodobně v bytě nezakládá muniční sklad, ale že hledá kánon literatury. :-)))

    Ústava. Nejdůležitější dokument ČR a nelze ani pořádně vytisknout. Nikdo se neobtěžoval tam ani přilepit solidní styly pro tisk. Pitomci.

    Vidím to tak, že v pátek mi bude hrozně špatně. Zápal švindlu. :-))

    Vidouc roztomilost jménem "didaktický test", dospěla jsem k závěru, že mi tu maturitu asi fakt nedají. :-))


    24.2.2009

    Objekt Aailyyn lokalizován, proces autodestrukce zahájen. Jestliže Chuck Norris najde v průměrném pokoji 1242 věcí, pomocí kterých vás dokáže zabít, vsadím se, že já bych jich k sebezmrzačení našla minimálně ještě o deset víc. Včera to odnesla slušivá podlitina na pravém lýtku. Noha mě bolí ještě teď. :-) Nakopla jsem se tak perfektně, že jsem viděla snad všechny svaté, možná i s těmi, co je svatořečení v dohledné době teprve čeká. Do dveří v nové učebně jsem šla tak šikovně, že jsem si jednu napálila o stěnu a sedřela si ruku. :-)) Pak jsem si rozdělávala pití a samozřejmě se polila. Asi chyba v Matrixu. Měla bych mít na sebe zbrojní pas, jsem si nebezpečná. :-))

    Třídní rebel se na mě ráno culil jak měsíček na hnůj. Nevíte prosím vás někdo, co se tomu hochovi stalo? :-)) Snažila jsem se mu to oplatit úměrně tomu, že mě bolela noha a spát jsem šla po půlnoci, takže má použitelnost je na bodu mrazu. :-)


    23.2.2009

    Zavibrování telefonu. Nemusím se ani dívat na display. Kdo by asi tak mohl co jiného chtít v půl deváté ráno, než Andrejka? Má milá spolusedící se trefuje přesně do doby, kdy přemýšlím, jestli mé znechucení naším ústavem dosahuje standardní hodnoty a mám se tudíž přemluvit, vstát, odebrat se do koupelny a následně odkráčet do školy, či už je abnormální. (Do té školy jsem nakonec odešla a to s optimistickým heslem třeba se z toho ani nezblázníš.)
    Má racionalita ještě stále není úplně to, co bývala a dosud tak úplně nemám zpět svou schopnost uvažovat věcně a logicky. :-) Co nadělám. :-)

    Z útrob compu jsem vyhrabala ty nejsrdceryvnější fláky. Don't cry od Guns N'roses. Má oblíbená "depkovací" písnička. Everyday od Slade. Má hymna osamělých nocí. Klasická Love hurts od Nazareth. O něco méně provařená Dream on od stejné partičky. Dreamer v podání bouřliváka Ozzyho.
    Až perverzně si to užívám. Tomuhle se říká masochismus, ne? Chocholoušek to jistí aneb líp už bylo. :-)) (Může mi někdo říct, proč mi ho všechno na každém kroku připomíná a mám pocit, že se mi nastěhoval do života naprosto neodbytně? :-))


    22.2.2009

    Zírám do monitoru a buším do klávesnice. Ze sluchátek se mi k tomu line song Get low. Soundtrack NFS, tuším. (Pro nepařany: hra Need for speed.) Poslal mi to kdysi on. Přišla jsem na to, že jsem nechutně sentimentální. No dobře, kecám. Na to jsem nepřišla, to je známá věc. V kontrastu s těma nejkrásnějšíma zelenýma očima jsou pro mě náhle pojmy jako racionalita termíny z oblasti sci-fi. :-)


    20.2.2009

    Svěřuji se holkám, že chci polštářek s motivem Manowar. Takový, jako mám na tašce. Pro ilustraci je to tenhle. Manowar - Kingdom of Steel. :-) Nikol obrací oči vsloup a pronáší: "Ježišmarjá, já mám doma růžovej polštářek s Hello Kitty a ona chce s obrázkem urvaných hlav." :-))) Všechny tři se smějeme jak střelené. :-))

    Byla jsem v knihovně. Zvláštní, přímo magické místo. Pro mě. Už od dětství. Svět, kde jako by se zastavil čas. Na jednom místě spousta příběhů, tragických i veselých a jen čekají, až po nich sáhnu a nechám se jimi pohltit, budu je prožívat.
    Odnesla jsem si Mistra a Markétku. Bulgakov, magický realismus. Akorát vážně nevím, kdy to stihnu přečíst. :-)

    Náhodou mi padl zrak na složení na sáčku brambůrků. O éčkách je lepší nevědět. :-)


    19.2.2009

    Risk mi vyšel a ještě jsem si nehorázně šplhla. :-) Nemajíc o výkladu absolutně žádné teoretické vědomosti, sepsala jsem Prokleté tak, že profesorka mi sdělila, že kdyby měla ještě lepší známku než jedničku, dostanu ji. :-)


    18.2.2009

    V sedm jsem odložila ekonomii, v půl osmé dotiskla materiály na regionální dějiny a v osm dodělala referát na japonský management (vytisknout už se mi ho nepodařilo).

    Prostě jsem tak zaneprázdněná, že na citovou krizi nějak přestávám mít čas. :-) Příčina? Stále stejná. Roztomilá, zelenooká, s koňskou dávkou charisma a třeskutým smyslem pro humor. Ups, to je teda brilantní charakteristika. :-)) Asi mě zabije, jestli si tohle o sobě přečte. :-))

    Ája mi na právu vysvětlovala princip Lisabonské smlouvy.

    Je ze mě černovláska. Sklidila jsem samé pozitivní reakce. Ráno jsem zrcadlu oznámila: "Sice tě neznám, ale učešu tě." :-)) Ale v zásadě se ve své kůži cítím báječně jako už dlouho ne. Nová lehce dark image mě vlastně moc baví. :-)

    Silikonové modelky nechápu. Kupovat si na... ehm... větší rozměry... spodní prádlo je docela oříšek. Nakonec jsem si po dlouhém boji odnesla cosi, co je roztomilé... krajkové... růžové... (!!) a z čeho mě při představě oblečení si tohoto kusu oděvu chytá infarkt. :-)))


    16.2.2009

    Uprostřed zkouškového se citově krizuje dost blbě. Na začátku nabitého pracovního týdne se citově krizuje neméně blbě.

    Účetnictví nepřítomně prozírám kamsi před sebe do blba a na marketingu mi do mozku doputovává a tento je schopen zpracovat přibližně každou třetí větu.

    Má racionalita mi ukazuje záda, posměšně prchajíc v širou dál.

    Ať tak či tak, vyjdu z toho prostě jako idiot s totální absencí hrdosti. :-)) Kupodivu mě toto pomyšlení nechává relativně chladnou. :-)

    Chodit v nastalém rozpoložení na film Kdopak by se vlka bál, je velmi telecí nápad. Měla jsem radši jít na nějakou nehoráznou akčárnu. :-)

    Chce to panáka na žal. Nebo na vztek, ještě nevím.


    12.2.2009

    "Toužím dneska po jediných dvou věcech," vyjevuji Andrejce své tužby někdy kolem osmé ranní, "teplej oběd a teplá postel..." :-))

    Všechno, co opravdu potřebuju znát jsem se naučil v mateřské školce, tvrdí pan Fulghum. Ale i škola mě naučila pár věcí. Například oplývat slovníkem z oboru hospodářského zvířectva. Nepočítaně takových slov padlo na adresu školy. ;-) Nesčíslněkrát jsem prohlásila, že už tam nepůjdu. Nesčíslněkrát tam šla. A parkrát taky ne. Jo, problém, který se do pátku nezvládne vyřešit sám i bez mého přičinění mi nestojí za to, abych se angažovala. :-)) (Inspirováno volnou hodinou ve škole. ;-)

    Potácím se jak mátoha. Počítat úkol z matiky mě už včera ani nehnulo, usnula bych nad ním. Ty čtvrtky mě pohřbí.

    Hodina matiky v osm ráno, to jsem neměla od základky. To je konečná. :-)


    10.2.2009

    Mám novou klávesnici. Česká písmena s diakritikou jsou na ní vyznačena růžově (!!) No co. Darovanému koni na chrup nehleď. :-))

    Opouštějí mě síly, ozvu se zase jindy. Potácím se do školy a ze školy polospící a mám toho dost.


    7.2.2009

    Včera jsem upadla do postele někdy k půl druhé ráno.

    Aailyynko, nezdá se ti, že se ti to začíná lehce vymykat z rukou? Mé milé rozumnější já, mně už se to z rukou dávno vymklo. :-))

    Proč se ohlížíš... Nedbáš svý zásady: Co bylo, bylo... Vždyť život jde dál...

    To co bylo... Nechává stopy nečekaný... To co bylo... Nedá spát, chtěný i nevítaný... To co bylo... Odchází, vrací se znenadání... To co bylo... Nezmizí, máš to spočítaný...

    Asi jsem právě přišla o poslední zbytky toho, čemu by se ještě dalo říkat "slušná holčička". :-))) Heh. :-)))

    Zvládla jsem si vycucat z prstu referát na čtyři á čtyřky o spisovateli, o němž nic nevím a jehož jméno jsem v životě neslyšela. :-))


    6.2.2009

    Comp se bez klávesnice používá dost blbě. Přežvýknutý kabel od klávesnice zpevněný izolepou vypadá jako po zásahu Mr. Beana. :-)) Pat&Mat s.r.o. :-))) No co, hlavně, že to aspoň provizorně funguje. :-))) (A stejně jsem strašně šikovná. :-))

    Každá slza tvá vzpomínku smývá, z nešťastný lásky se neumírá...

    Argema. Bylo mi sladkých šestnáct a tuhle písničku jsem milovala. :-)

    Ty se díváš... Něco skrýváš... Je to smích a nebo pláč... Je to láska nebo sázka... A kdo sází ten je hráč...

    K tehdejší situaci se tahle písnička absolutně nehodila, ale poslouchala jsem ji stále dokola.

    Dostávám chuť si v pátek hodit áčko. :-)) Pančelka na ájé mě sice nebude mít moc ráda, ale mně to nevadí. :-))


    5.2.2009

    Hraju si. :-) Místo dělání užitečnějších věcí (třeba příprava na olympiádu z AJ - pomoc!) se zase vrtám ve webu. :-) Hraju si s "dizajnem". :-) Alternativní design konečně jakž takž přestal vypadat jako celkem brutální nouzovka. :-))

    S čokoládou a Ibalginem jsem si včera hrála na maroda a viděla celou osmnáctou řadu Simpsonových. :-))


    4.2.2009

    Chlap sice porodil dítě, ale pořád ještě chlapi nemenstruují. Chci být chlap. Au.

    Takjo, fajn, posteskla jsem si, je mi líp (kecám, není to vylitím si dušičky, je to tím práškem, co jsem v návalu zoufalství zkonzumovala už asi před dvěma hodinami :-)), už se zase můžu věnovat vysoce intelektuálně náročným otázkám typu "co budu dneska papat, než se vrátí z práce někdo ochotný stoupnout si k plotně a zachránit mě tak před bídnou smrtí - zhynutím hlady?" :-))

    Everyday when I'm away, I'm thinking of you...

    *Usmívá se*

    V pondělí už to byl rok. Rok 2008 se mnou hodně zamával. Bez tebe bych to nezvládla.


    3.2.2009

    One. Metallica. Mazec. :-) Sugestivní song a povedlo se mi dohledat dokonce i oficiální klip. (Podán neméně sugestivně.) Tahle grupa prostě umí. :-) (Chápe někdo, proč se zdaleka nejprofláklejším songem téhle formace stal ten cajdák Nothing else matters? :-)
    Myslím, že budu muset složit poklonu jeho hudebnímu vkusu. Ano, i v tomhle má prsty. (A ano, ještě pořád mě moc baví vám neříct, kdo to je. :-P)

    Tak jsem poobědvala čínskou polévku. Ať žijí éčka. :-))

    Vrátila se mi dobrá nálada. :-)

    Aailyyn vymetá pavouky, v kontakt listu na icq jí zbylo osmnáct lidí. :-) Kde jsou ty časy, kdy jich mívala přes stovku. :-)


    2.2.2009

    Ai na to psaní zase pěkně peče. :-) Stane se. :-)

    Vpustit psa, rozsvítit rybě a hlavě to nepomotat. Rozsvítit psovi, pustit rybu. :-))

    Rozhodla jsem se, že dneska budu toužit, aby na mě všichni byli strašně hodní, pozorní a zahrnovali mě svou přízní. :-)) Tak uvidíme, kdo si troufne. :-))
    V tomto bodě se sluší nepopřít autorčinu tajnou (vlastně v tomto okamžiku už ne zase tak docela tajnou) touhu ve zcela konkrétní projevy přízně od zcela konkrétní bytosti.

    S lehce přihlouplým úsměvem si prohlížím fotky a už si najednou nepřijdu zase tak nemilovaná. :-) Jo, občas i moje podstata vlčice samotářky dostává ale parádně na frak. :-) Co nadělám? :-) C'est la vie.

    O něco později: Vzhledem k tomu, že přízně se mi příliš nedostává, bavím se alespoň škádlením strýčka google. Asi mám dneska dobrý den, neb stroj po zadání klíčových slov poslušně plive požadované informace. :-)

    Heh, Ai a jsi si vědomá toho, že jsi naprostý blázen? Mno, jo, jsem. :-)

    Jaký může mít vliv na lidskou psýché být sám se svým bláznovstvím mezi čtyřmi stěnami, pohromadě se psem a rybou? :-)) (Buď mi narostou ploutvičky nebo začnu štěkat. :-)))

    Maminka včera mlčky přežila Helloween, Stratovarius a Metalliku. U Manowar už to psychicky nevydržela a pravila, že mi ta sluchátka radši koupí. :-)))

    Napůl už jsem rozhodnutá, že se vrátím k jednomu svému staršímu nápadu a svou hřívu si nechat ztmavit. :-) (Asi budu vypadat jak reklama na depresi. :-))

    Když jsem doma sama, píšu. Když nemám úplně dobrou náladu píšu. Když jsem doma sama a nemám dobrou náladu, zvesela zaplácávám web veeelkou spoustou svých (zbytečných) keců. :-)))

    Nejsi nej, vím, nejsi nej... Jenomže já vím, že je . :-)

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku