♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Listopad '08

    archiv blogu

    30.11.2008

    "Půjdeš s náma?"
    "Ne."
    "Proč ne?"
    "Mě vynechte," mračím se.
    A priori proti němu nic nemám. Přeju vám to. Ale na šťastnou rodinku si s vámi už hrát nebudu. Je mi líto. Už ne. Falešné úsměvy a navenek idylka. Zůstal ve mně odpor k instituci jménem rodina. Nenuťte mě se toho účastnit zase. Nevermore.

    Někdy lidem zbyde jenom víra, co se ztrácí při pohledu na svět... A milovaný lidi mizej v černých dírách a někdo doufá, že se potkaj cestou nazpět...

    Pozná někdo (bez googlu), čí slova jsem si tu už podruhé půjčila?

    Slohovka z němčiny. Napsala jsem ji už sice, ale potřebuju si ji zkontrolovat, nevsadila bych si na její správnost a přece jen mi nepřijde vhodné ji odevzdat úplně plnou chyb. :-) Holt Aailyynka občas členy tipuje jak Sportku. :-))) Takže to zase odevzdám na poslední chvíli. Typická já. :-)

    She came to me one morning... One lonely sunday morning... Her long hair flowing in the midwinter wind... I know not how she found me... For in darkness I was walking... And destruction lay around me... From a fight I could not win...

    A kdo tohle nepoznal, dostane ode mě za uši. :-) Uriah heep, absolutní klasika. :-)


    27.11.2008

    Psali jsme sloh. Témata nestála za nic. Lisabonská smlouva, kouření a Vánoce. Útvar úvaha.
    O lisabonské smlouvě nic nevím, o kouření bych sepsala asi jen mravokárnou rozpravu na téma, jak je kouření fuj (jako asi většina těch, kdož si toto téma ve třídě zvolili) a tak mi zbyly jen ty Vánoce.
    Už jsem byla smířená opět s klasickým štkaním nad komerčností svátků, chtěla jsem to tak sepsat, téma mi nevyhovovalo a nic jiného mě k němu nenapadlo, nicméně zase se mi to nějak zvrhlo. Nejsem si jistá, jestli jsem dovedla dodržet rámec úvahy. Prostě mi vzešla typická Aailyynkovina. Sarkastické úvaho-fejetonové cosi.
    Asi mi to paní profesorka hodí na hlavu. Když já to jinak neumím.
    A na papír se mi strašně blbě píše. :-) Člověk si tak nějak zvykne na ten netový exhibicionismus, oslovování určité "masy" čtenářů v množném čísle. :-)

    Absenci referátu na dějiny a totální nechutí ho dělat jsem nakonec vyřešila rozhodnutím se zítra na školu vykašlat. Podivně uspokojující pocit.


    26.11.2008

    Stav? Permanentně nasraná. Pardon. Z očí mi srší blesky a mám pocit, že dneska budu zabíjet snad i pouhým pohledem. Černá vdova je proti mě mírumilovný tvoreček a Freddy Kruegger kandidát na titul sympaťáka roku. :-)) Za takové situace doma seřvávám všechny, kdo se mi nestihnou klidit z cesty. Když to všichni stihnou, ječím aspoň na psa. :-)))

    Království za prostor o rozměrech klidně dva na dva metry, odkud bude ovšem neprodyšně izolována celá moje rodina.

    Čekáš pointu, milý čtenáři? Tak ta... prostě není. Potřeba vypsat se dnes naplněna, to stačí.

    Jsem věděla, že si ještě na něco vzpomenu... Pohřešuju studijní průkaz. Už od včerejška. Akorát, že včera už nebyla síla ho hledat. Nakonec jsem ho našla. Pročež jsem samozřejmě převrátila půlku svých věcí naruby, protože samozřejmě ani přibližně nevím, kde by mohl být. Já vám říkala, že jsem bordelář a chaotik, co stále něco hledá a nesnáším řád. :-) A objevila přitom Andreinu (!) písemku z angličtiny. Asi jsem ji tuto měla předat. A taky ty papíry s příklady z účetnictví, co Áje nosím už asi měsíc. Jakže se jmenuje ten Němec, co mi schovává věci? :-)))


    25.11.2008

    Bůhví proč pociťuji zvláště po ránu neodbytné nutkání přebírat slovník dlaždiče a pronášet výroky typu (dámy prominou) "Zasraná škola!" :-)) či nějak v duchu té poznámky přinést do školy jed na krysy s úmyslem vyzkoušet jej na učiteli. :-)))

    Tuto poznámku se mi povedlo dokonce v hlavě přes celý den udržet, ani jsem ji nezapomněla a stihla jsem ji zapsat. :-) Jo. Jsem prostě dobrá. :-)


    24.11.2008

    "Ten je fakt nějakej mimo," Andrea na adresu spolužáka Z., který u tabule účtuje.
    "Třeba je zamilovanej," šklebím se. :-))

    Krátká zpráva o stavu myší v našem školství: Oba myšové zdárně přežili víkend a těší se dobrému zdraví. :-)))

    "Já chci pátek," pronáším melodramaticky, s patřičnou dávkou utrpení v očích. :-))

    Asi si začnu to, co chci zapsat poznamenávat někam do mobilu, vždycky přes den srším nápady a když si večer konečně sednu k PC, abych to napsala, mám temno. :-)

    Počáteční stavy na účtu pokladna, dodavatel, odběratel... Počáteční stav můj - totální znechucení. :-)


    23.11.2008

    A zase pondělí. Dvě hodiny veskrze nudného marketingu. Hodina účetnictví, o kterém zcela bezpečně vím tak akorát to, že mě to nebaví a neumím z toho ani zbla. Pak ruština. Nejpřežitelnější, ačkoli dvojitá dávka do půl páté je vyčerpávající.
    Situace je vážná, nikoli však kritická a proto: Nepropadejte panice. :-)) Aspoň, že se vrací Ája.

    A mě to nebaví.

    A miluju Helloween. Kai je prostě boží. :-) Fight for freedom, fight for rights... I see treason in your eyes...


    21.11.2008

    Máme nové spolužáky. Buda a Terence. Jsou chlupatí, bílí a čtyřnozí. Bud a Terence jsou myši. Bílé. Laboratorní. Kupodivu jsem zjistila, že se těchto tvorečků nebojím a vzala jsem jednoho z nich do ruky. Fakt nevím, jestli to byl Bud a nebo Terence. :-) Tak je u nás ve třídě teď nebezpečno pro všechny "myšofobiky". Jo, tak tohle mohlo napadnout zase jenom nás, přitáhnout do školy myši. :-)) Jestli jsou to oba skutečně myšáci se neví. Terezka usoudila, že nejsou-li a je-li to páreček a hlodavci se nám rozmnoží, každý si povinně vezme myš domů. :-)

    Míním si zakoupit Orwella. 1984. V originále. Hodlám si též časem v angličtině přečíst Jméno růže.


    19.11.2008

    Už jen pouhá představa našeho ústavu ve mně dnes vzbouzí sklony masového vraha a dostávám chuť si osobně vyzkoušet, jak asi probíhal texaský masakr motorovou pilou. :-)

    "Nemluv na mě, nevíš, jak jsem se vyspala," oznamuju po návratu z ústavu mamince nekompromisně. :-))
    "Vím, jsem tě ráno viděla," kontruje maminka. :-))
    Taky máte stavy, kdy jste, s prominutím, nasraní na celý svět, ale v podstatě vás to strašně baví a užíváte si terorizování okolí svou blbou náladou? :-)))

    Moje bodové ohodnocení čtvrtletky z matiky? Devět a půl bodu. Maximum? Dvacet osm bodů. Celotřídní průměr? Devět celých dvě desetiny bodu. No problem. Většina třídy nábožně vzhlíží k magické hranici osmi bodů, znamenající čtyřku. :-)

    Reálie, USA, téma fauna tamtéž.
    "Renato, tak kde žijí ti sobi?"
    R. s výrazem ztělesněné nevinnosti: "In Santa's village." :-)))

    Už druhé odpoledne trávím zuřivým vypisováním předkontací a účetních případů a snahou si metodami pro účetnictví vrcholně nevhodnými něco nacpat do hlavy. Za vlast k tomu padlo včera kakao, dneska čajové sušenky. Obaluju si nervy. :-) A připadám si čím dál víc jako úplně neschopný diletant. :-)
    "Tak si to prostě vypíšu a naučím se to jak básníčku. Jako pro debílky, no." :-))
    Ha ha, zasmáli se zbrojnoši a odjeli na šicím stroji. :-)


    18.11.2008

    "Kvůli angličtině jsem teda vstávat rozhodně nemusela," vrčím na hodině ICT. Učitelka rezignuje, že prý si můžeme dělat, co chceme a tak se pohodlně uvelebím u počítačového stolku, na uši narazím sluchátka s muzikou a pustím si icq. Příjemné zprávičky zářící přede mnou na monitoru a k tomu značně nekorespondující, ze sluchátek se mi linoucí, hudební podkres od Helloweenů. Luxus. Narozdíl od PC na chodbě je v učebně kupodivu i teplo. :-) Akorát mi kručí v žaludku, protože železnou celodenní zásobu žrádýlka si Aailyyn stihla sežrat už hodinu předtím. :-) A mám otlučený loket, protože u vlastního počítačového stolku jsem se zvyklá zkroutit do pohodlné polohy, tady mi vadí příliš nízko umístěný "šuplík" na klávesnici. :-)

    "Teda, ty píšeš jak doktor," stěžuje si I. Leč můj sešit, jeden z mála dopsaných, jí byl před čtvrtletkou z ekonomie dobrý. Já vás naučím, berušky moje, zač je toho Aailyynky škrabopis. :-))

    Proč si má drahá maminka vybírá zásadně typy, od nichž já bych zdrhala hodně daleko? Tak už aspoň ale vím, po kom jsem svůj vkus na pochybné týpky zdědila. :-)))

    Unavená. Obrovsky. Postel. Spát a už nevstat. Ten náš ústav mě deptá.


    16.11.2008

    Jsou pánské časopisy běžně takhle abnormálně vtipné? :-) Asi je začnu číst, neb při čtení tzv. ženských časopisů se mě zmocňuje pocit, že stěžejní čtenářská obec těchto periodik je pravděpodobně zacílena někam mezi slepice po lobotomi... :-))) Mě opravdu nezajímají recepty na vaření, abych se na následující stránce dočetla deset zaručených tipů, jak zhubnout, je mi fuk, která kabelka je zrovna IN a netoužím být dokonalou manželkou, matkou, milenkou a hospodyňkou zároveň... :-)))


    14.11.2008

    Stála jsem v posluchárně a pozorovala svoje spolužáky. Je tu nastoupená téměř celá škola. Mizí staré známé tváře, přibývá nových lidí. No jo, příští rok už to bude Aailyynka a její třída, kdož budou na škole "veterány". Budeme to my, kvůli komuž budou v květnu nižší ročníky napomínány, aby byly potichu, nerušily a nedělaly binec na chodbách. Budeme to my, kdož se bude příští rok hádat o barvu stužek, místo stužkováku, šerpy i maturitní ples. Budeme to my, kdož bude mít příští rok poslední zvonění. (Na to jediné se těším, poslední zvonění mám ráda.) Aailyynka bude maturovat. Nechce se mi. Co zůstane? Mně v ruce maturitní vysvědčení, euforická radost z toho, že to "mám", úleva, že už je to za mnou a možná pár vzpomínek na čtyři roky strávené pohromadě s třiceti dalšími lidmi.
    Tak tedy Aailyynko, hlavu vzhůru a vesele, jen vesele vstříc zkoušce dospělosti.

    Opilí od radosti si sami trochu lžeme, že zkouškou dospělosti opravdu dospějeme.

    Nemusíte tyhle melancholické žvásty číst, fakt ne. ;-) Prostě to nosím už dva dny v hlavě a chtěla jsem to napsat. Napsala jsem, teď už to můžu zapomenout. To je vše, přátelé. :-)

    "Vem si něco k snídani," najdu na stole lísteček. Takhle se maminka, toho času v procesu, stará, aby potomek neumřel hlady. "Jo a oběd mám v kuchařce na straně třicet čtyři," pomyslím si chmurně. :-))

    Trápí mě zásadní existenční otázka. Kdo mi ji pomůže zodpovědět, má u mě pusinku na čelíčko, tak se snažte. :-P Stal se nakonec Soptík tím požárníkem nebo nestal? :-))) (Dráčka Soptíka zná asi spíš starší generace. :-)


    12.11.2008

    Přišla jsem domů a musela si vzít prášek na bolavou hlavu. Po prvním kontaktu s rodinou jsem zalitovala, že to byl jen obyčejný Ibalgin a nikoli Diazepam. Ačkoli to by mi jeden nepomohl, chtělo by to spíš celou krabičku.

    Tak jsme prezentovali. A pan ředitel řešil nefunkční notesy, prezentace a flashky. V tomto mu zdatně sekundoval jakýsi sympatický klučina. Později jsem ho okomentovala slovy "nevím, kdo to je, ale zbožňuju ho", neboť se nás před porotou zastal. :-))) Jo, gentlemani ještě nevymřeli, asi se mu zželelo skupiny naprosto zoufalých holek. :-) Nedalo mi to ovšem a šla jsem nakonec za Mončou sondovat, kdo to byl. :-) Moni nezklamala, věděla. Prý správce sítě. Jo, haha, tak to už se nedivím, že ač jsem tam již třetím rokem, tak ho nemůžu znát. :-)))

    Bod za vylepšení dne získává třídní rebel, který o mně v nestřežené chvíli pronesl, že jsem fajn holka a zdařile na mě neustále pomrkává. :-))) Bavím se. :-)) Tímto se omlouvám všem fanouškům blonďatého idola, který o svou publicitu díky třídnímu rebelovi dočasně přišel. :-)))

    Vyjádřila jsem přesvědčení, že v naší škole se zajisté ukrývají podzemní laboratoře, kde se vybraným obětem provádí vymývání mozku, aby pak tito v roli kantorů mohli být zkoumáni, co to s nimi udělalo, protože přece není možné, aby se někde vyskytovala tak vysoká koncentrace od přírody úplně vypatlaných jedinců. :-))


    11.11.2008

    Odpadla nám němčina a tak přemýšlíme, co budeme dělat. Terezka dostává nápad: "Přinesu fixy a budem si kreslit." Aailyyn pochmurně: "Koupíme si pastelky a zblbneme." :-))) Nejsmutnější na tom je, že jsme se opravdu dokázaly na hodinu zabavit tím, že jsme čmáraly po tabuli. :-))

    Varování, následující řádky obsahují vysoce konzumní sdělení. :-)) Myslíte, že má Ježíšek internet? :-)) Zkusit se to může, tak tedy, ehm...
    Milý Ježíšku, letos bych prosila:

    • Plyšáka - čím větší, tím lepší.
    • Další díly Harryho Trottela - nebo Dearyho Děsivé dějiny, to nechám, Ježíšku, na tobě. :-)
    • DVD nebo CD - Manowar, Helloween, je mi to jedno. :-)
    • Takové ty okované metalové náramky - nemůžu si prostě pomoct no, líbí se mi. :-)
    • Naušnice - stříbrné, visací, čím delší, tím lepší.
    • Céline Dion - Paris nights - limited edition, už ji nemůžu nikde sehnat. :-(

    Ale jinak samozřejmě Vánoce považuju za vysoce konzumní svátek a přitroublou organizovanou šaškárnu, která mě příliš neinteresuje a opravdu se netěším na to, jak se na sebe budeme všichni doma u stromku nablble uculovat, abychom si už nejpozději na Štěpána už zase šli vesele na nervy. :-))
    Po jednom nedávném rozhovoru už jsem si jistá, že tohle není doznívající puberta, jak si mnozí z vás myslí. Spíš je smutné, že mi tyhle události s rodinou zkrátka opravdu nic nedávají a cítím potřebu je bojkotovat a neslavit.

    Martin se letos moc nevytáhl. :-)


    7.11.2008

    Hláška dne, autor třídní rebel, po dotazu na závěr své prezentace, jak se AIDS dostalo z opice na člověka: "No, v tom lepším případě tak, že tu opici syrovou snědli. V tom horším... To si domyslíte." :-))) On je tak oslnivě vtipný. :-)))

    Opět jsem se ujistila, jaká je zakaždoucenulpění na značkových hadrech blbost. :-) Byla jsem zavlečena do ňůjorkru. Mno, asi byste museli mít na krku cenovku, aby bylo poznat, že za tu mikinu jste dali půl výplaty. :-)) Kromě toho vylezete ven a potkáte deset takových debílků (pardon), úplně stejně navlečených v tom samém, ale hlavně že značkovém. :-) A tak jdeme všichni sborem za tím prvním volem. :-))

    Doteď jsem si myslela, že takové ty pečlivě vystajlované karikatury muže se vyskytují jen při našich rozmařilých takycelebritkách, vydávajíce je tyto za své "dvorní stylisty". :-))) No, evidentně jsem se spletla, když jsem dneska v jistém nákupním centru viděla odbarveného hošana s pečlivě nagelovanou hlavou a umně vytvořeným rozcuchem, který vypadal, že díky němu strávil v koupelně víc času než já za uplynulý týden a naušnicemi v obou uších. Metrosexualita z této parodie na chlapa ne kapala, ale snad přímo tekla proudem. :-)))
    Tohle já mít doma, tak snad nejdřív vyházím z koupelny ty jeho serepetičky a jeho hned vzápětí za nimi. :-)))


    6.11.2008

    Woo-doo panenku už mám, kdeže máme špendlíky? :-) Ježíšku, kup mi něco jako příručku "Černá magie pro začátečníky", děkuju. :-))

    Jsem pozvaná na narozeniny, heč. Třídní rebel. :-) Akorát, že vůbec nevím, jestli půjdu. :-)

    Napsáno 6. 11., publikováno až 7. 11., včera mi večer už nešel net, tak jsem šla spát. :-)


    5.11.2008

    Prezentace do managementu. Na patlání toho v officech už dneska nemám. :-) Ač příliš neoplývám láskou k mrkvosoftím produktům, nikdy jsem dovednost v prezentacích v soukromí příliš nepotřebovala a škola ze mě vychovala kovaného Powerpoinťáka. :-)

    Nebaví mě to. Fakt ne. Učit se na literaturu stylem, že dřu jak blbec na každou hodinu a ve finále z toho ještě nemám ani jednu známku. Psát dvakrát po sobě stejný test a to ještě stylem, že tři otázky jsou typu "vysvětli pojem xy" a dvě "kdo napsal xy" mi přijde zcestné. Takhle se dá učit ekonomie či právo, předměty přísně dbající na odborné názvosloví a definice. Ne literatura. Literaturu můžete chápat, můžete jí rozumět, ale musíte ji cítit. Ha! To byla věta hodná vytesání do kamene! :-))) No nic, vylila jsem si frustrovanou dušičku a the show must go on. :-)

    Třídní rebel byl ze své skupiny vykázán, tak si musel absolvovat matiku, češtinu a angličtinu s námi, chicht. :-) Vyjímal se mezi námi, samými slečnami, jak růže mezi trním. :-)

    "Já mám trojku, tu písemku si nechám zarámovat," dí Terezka. :-)) O pár sekund později já zjišťuji, že jsem dostala dvojku, pročež se po zbytek hodiny culím jak sluníčko. :-) Nikolivěk, vskutku jsem nebyla jata náhlou láskou k této exaktní vědě, jak bylo lze možná mylně souditi z mého nadšeného výrazu. :-)

    Správce sítě, rozuměj, taková ta osoba, co ji nikdo nikdy neviděl a nikdo nemá sebemenší tušení, co má vlastně na starosti. :-)) Aspoň u nás na škole. :-)

    Připomeňte mi, že chcete, abych přebrala Michalovu štafetu. No chcete to přece, ne? :-))


    3.11.2008

    Sedm ráno, dorážím do školy. V duchu častuji projekty velmi nelichotivými přívlastky. Čekám na spolužačku. Počítači vnutíme mou flashku, odchytíme profesorku angličtiny a nechám si zkontrolovat rešerši. Když se ženeme stěžejní část tisknout, dozvíme se, že se to tisknout nemusí. Hlasitě častuji projekty velmi nelichotivými přívlastky. Projekt se přesune z mé flashky do PC ředitele školy a já rezignuji s prohlášením: "Tak jo, ať si to všechno vytiskne a může si s tím třeba vytapetovat." :-)) Nelichotivými přívlastky stihnu obdařit ještě i německá slovíčka, na která se mi prostě podařilo úplně zapomenout. Joj, když se daří, tak se daří. :-)


    2.11.2008

    Na něco jsem přišla. Odpusťe si ty ironické úšklebky, jo? :-)) Smích? Přejde. :-))
    Už vím, proč mám k němu tolik blízko. Dovede mě brát takovou, jaká jsem. Nemusím se přetvařovat. Nebojím se. Bere tu Aailyyn s jejími emancipovanými záchvaty i křehkou a citlivou bytost, co mu chodí brečet na rameno. Bez poznámek. Tak jak jsem. Děkuju. Zní to sice jako strašná fráze, ale opravdu to hodně znamená.
    "Neměň se," řekl jsi mi kdysi.

    Tenhle spot mi visel v počítači rozepsaný celý den a v hlavě jsem jej nosila už od včerejška. Dřív to nevyšlo. Projekty, projekty, projekty. Titulka, rešerše, písemnou podobu na flashku, prezentaci na cédéčko. A zase se o to stará kdo jiný než Aailyyn, že. Svatosvatě slibuju, že na příští projekty se vám už ale opravdu, děti moje, zvysoka vykašlu.

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku