♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Říjen '08

    archiv blogu

    31.10.2008

    Myslím, že nám všem z toho všeho hrabe, už to nezvládáš, tak přiznej to, srabe...
    Nezvládám. Včera jsem prorokovala, že dva dny jsou na výrobu víceméně stěžejní části projektu žalostně málo. Jsou. Ještě v jedenáct hodin jsme neměli ani čárku. Během cca dvou hodin jsme si za stavu "nemáme absolutně tušení, která bije" s Ájou celou písemnou podobu práce víceméně vycucaly z prstu. A tak se nejvýstižnější ukázalo být zkonstatování Terezky, která jako hlavní plus celé akce viděla že "všichni to přežili". :-)))
    Asi se mi bude o dotazníkách i zdát. ;-)

    A tak se budu muset za výkřiků mě jebne! asi zase utěšovat jen univerzálním mottem galaktického stopaře: Nepropadejte panice. :-)))

    Plně se ztotožňuji s loňskou myšlenkou Angie v tom smyslu, že jediný Helloween, který uznávám je ten s E, což je německá metalová kapela. :-)) K tomuto mě přivedl strýček google, který pověděl, cože je dneska za den, když jsem cosi hledala. :-)

    Tak nejenom, že se můj web dostává do výsledků vyhledávání na dotazy typu "nahé fotky z libimseti", už mi to dokonce i přivádí návštěvníky. :-))

    Blonďatý idol se dneska zvesela culil na Andrejku a po mně zase včera vrhal sladké úsměvy třídní rebel a navíc byl ochota sama. :-) Ti naši muži nám rostou v docela normální lidské bytosti. :-)))

    Já neumím lhát, nechce a chce se mi smát, chce se mi smát... Mně se taky chce v podstatě smát. Jááá nemůžu. :-)


    30.10.2008

    Tak máme dotazníkování za sebou. Fiasko. Téměř bezvýsledné otravování kolemjdoucích nás po třičtvrtě hodině přestalo bavit, sbalily jsme se a šly na kafe. Neb nám bylo přece jen trochu blbé brát roha už v jedenáct hodin, stihla jsem poznat ještě Ájina přítele. :-) Náladu nám to ovšem nezkazilo a nepropadaly jsme trudnomyslnosti:
    "Hele, sex-shop, to by byla sranda, kdybysme tam zapluly a viděl nás tu někdo z učitelů," Aailyyn, když jsme právě na cestě za zmíněným přítelem Andrejky. :-))
    "No co, budeme si hrát kris-kros, večer si to zakřížkujeme," Terezka navrhuje, jak se vypořádat s dotazníky.
    "To je od nás ze školy?" Aailyyn na tlupu lidí před školou. "Ne, lidi z naší školy vypadají retardovaně," zní Klárčina odpověď. :-)
    "Ty se vracíš z Německa a chceš po mně úkol z němčiny," Aailyyn k Terezce. :-)))
    Tohle prostě nemáte. :-))))

    V komentářích u Krutomluva jsme upekli recesistickou akci a usnesli jsme se, že 29. říjen by se měl oficiálně ustanovit jako Den bláznů, takže pokud nám chcete pomoci při upevňování tradice tohoto dne, všechny projevy bouřlivých oslav a opěvování bláznovství jsou právě o tomto datu vítány. :-)


    29.10.2008

    Další ujetý podnik, nehodící se na slušném webu popisovat před desátou večerní, mi paradoxně vrátil dobrou náladu. Překvapuju sebe sama, nikdy bych nevěřila, čeho všeho jsem schopná. :-))) A dokonce opakovaně. No nic, kdo má vědět, ten ví, kdo nemá vědět, tomu je do toho houby. :-)

    V kuchyni jsem objevila polévku do hrníčka. Takhle se rodina stará, abych neumřela hlady, než se zbytek osazenstva vrátí z procesu. Ohřát vodu, to je maximum, co jsem ochotná v kuchyni dělat. Mno, pytlíkové pokrmy jsou snad taky k jídlu, ne? :-)) Ne, ze mě prostě nikdy nebude vzorná hospodyňka. Se asi nikdy nevdám. :-)) (Ne, že by mě to trápilo. :-)))

    Jak mi důvěrně prozradily Google webmaster tools, jste úchyláci, milí čtenáři. :-)) Můj web se totiž ihned začal objevovat na vyhledávací dotazy typu "únik fotek libimseti" či "intimní fotografie libimseti".... :-))

    Začínám si uvědomovat, že mě čte dost lidí. K těm opravdu stálým čtenářům jsem si vybudovala jakousi vazbu. Čtou mě, já čtu je, máme na sebe icq, kde si občas napíšeme, navazuje přitom na to, co už jsme se vzájemně dočetli na svých webech. Je to... zvláštní.

    Maminko, tatínku, až vyrostu, bude ze mě copywriter! :-)))

    Ne pět P, ale tři. Podivně povznášející pocit. :-) V uších na plné pecky Forever young. Tupě se usmívám na monitor a je mi moc hezky. Život je krásný. :-)


    28.10.2008

    Prohlásila jsem, že jestli se mám někdy na maturitní ples obléct do šatů, jsem přístupna jedině podobnému stylu jako je tento. Maminka s očima vsloup podotkla cosi o příznivcích kapely Black Sabbath. :-)) Zřejmě není nadšená z vize, že bych opravdu byla schopná ples absolvovat s image dávající tušit, že jsem si odskočila ze srazu fanoušků tohoto uskupení. :-))


    27.10.2008

    Dojmy z dočteného Saturnina už jsem včera dopsat nestihla, přebily je dojmy zcela jiné. :-)

    Potřebuji urychleně kvalifikovaného astronoma nebo tak někoho, kdo by mě ujistil, že naše matička Země se stále otáčí po téhže oběžné dráze a že se určitě od včerejšího večera nestalo nic, při čem by byl ohrožen řád vesmíru. Já totiž nemám ten pocit. :-)))

    Včera mohli klidně odstavit Temelín. :-))) Zářila jsem jak sluníčko, sršela dobrou náladou a spát šla v podivné povznesené euforii. (Ne, přísahám, že jsem se nikde neopila, ani neholduju jiným návykovým látkám. :-)))

    Ačkoli jsem šla spát někdy k jedné hodině, vyhopkala jsem ráno čile z postele již v půl desáté, s úsměvem a s naprosto sluníčkovou náladou. :-)) V koupelně jsem objevila lísteček se vzkazem "Jeli jsme do P." (Ne tam, vy sprosťáci!!! :-))) Pobavilo mě to. To je jak "Byl jsem zde, Fantomas." Hahahaha. :-)))) Ten vzkaz o Fantomasovi jednou napsal spolužák na ZŠ na zrcadlo. Akorát, že ne formelou, ale mýdlem. Uprostřed hodiny angličtiny. :-)))

    Dostala jsem nádhernou esemesku. Pročež jsem se pod vlivem událostí rozhodla, že dneska bude celý svět krásný a růžový a vrcholně optimistický. :-)) (Ale ne, Chocholouška volat nemusíte. :-)))


    24.10.2008

    Naše škola je zase za debily aneb dotazníky, díl druhý. :-)))
    Až se na vás budou v Kolíně vrhat dvě holky s papíry v ruce a zpovídat vás, pravděpodobně jste narazili na mě a Áju, tak buďte prosím trošku vstřícní, ne že nás pošlete do háje. :-))
    Vzhledem k projektům a jejich nárokům na naši technickou vybavenost, jsem se taky pokusila uvést do použitelného stavu výkřiky moderní technologie, jež vlastním, tj. najít flashku (zastrčená v compu - ne, nejsem tak daleko jako spolužačka, která krabičku cigaret objevila v ledničce :-))), kryt od ní (zahrabaný u mě na stole), foťák (v němž jsou ještě fotky, které jsem nebyla schopná dostat do PC) a kabel od něj (povalující se ležérně na tiskárně, kam jsem ho pravděpodobně odložila, když jsem jej naposledy potřebovala).
    Jsem prostě bytost žijící ve věčném chaosu, nesnášející řád a stále něco hledající. :-)))


    23.10.2008

    "Já mám poslední dobou pořád hlad."
    "Nejseš těhotná?" kření se Terezka.
    "Ještě toho trochu..." :-)))

    Nakonec jsme s Ájou zdárně vymyslely, ke komu se nasáčkujeme na letošní projekty a míní se k nám přidat i Terezka, takže to vypadá, že naše trio bude i na projektovém vyučování v tomto školním roce pohromadě. :-)

    Psala jsem to už útržkovitě do gbooku, ale chci to mít ještě pohromadě tady.
    Čtu. Čtu Remarqu(e)a. (Jak se to k čertu skloňuje? :-))) Nebe nezná vyvolených. Klasika. Baví mě tahle literatura, taková ta, co ji najdete ve školních učebnicích a sešitech středoškoláků. :-)


    22.10.2008

    Došla jsem ráno až k poměrně závažnému existenčnímu paradoxu: V našem ústavu mě drží už jen to, že přijdou dny, kdy tam nebudu muset. :-)) Aneb budeme si hrát na Robinsony; tj. těšit se, až přijde pátek.:-))

    "Potřebuju něco, kde to bude vysvětlený jak pro úplný diletanty," lkám v knihkupectví, kde jsem si příručku na účetnictví, schopnou mi taje tohoto objasnit, stejně zase nevybrala. Kromě toho jsem si účtovou osnovu obarvičkovala a označkovala změtí barev jak omalovánky, připadajíc si při tomto jako absolutní idiot. Koupíme si pastelky a zblbneme. :-)))

    "Když propadnu o pololetí, ještě se tak moc nestane," hodnotí Aailyyn pragmaticky své školní výsledky.

    "Nepotřebuješ si třídit informace, je to jednoduchý, jeden průser vedle druhýho." Aailyyn lapidárně shrnuje zážitky dnešního dne. :-))

    Třídní rebel mi na rozloučenou dnes rozverně zamával. :-)))


    21.10.2008

    Původně měl tento spot mít poněkud pohřebnější nádech, ale nakonec se mi rozpliznul do mého obvyklého sarkastična, takže sorry, drahý návštěvníku. :-))

    Jak vypadá vrcholná fáze deformace z moderních výdobytků civilizace? :-) Mno tak, že máte hodinu výpočetních technologií, sedíte v jedné učebně a píšete si na icq vzkazy typu "ahoj, jak se máš?" :-))) (Pekelně se nudící Aailyyn & Terezka dnes dopoledne. :-)))

    Smích? Přejde. :-)))

    Naše čerstvě-letos-nová profesorka se nám svěřila, že to nadšení a optimismus, se kterým k nám vstupovala (ač ji všichni před naším ústavem varovali) už ji docela začíná přecházat. Aneb jak učitelky přicházejí o iluze. :-)))

    Aailyyn rozvažuje, ke komu se dá na projekty a usuzuje, že dva dny si nechutným optimismem profesorky na ájé ale opravdu zkazit nenechá. :-)))

    Už mám doma kromě Literatury v kostce taky publikaci Angličtina: Otázky a odpovědi. V knihkupectví jsem v poslední době docela častým hostem. Jo, vážení přátelé, tak takhle vypadá zodpovědná studentka a sečtělá mladá dáma. ;-)))

    Maminka (někdy k půl sedmé, k těsně probuzené Aailyyn): "Co je?"
    Aailyyn (vyřkne s výrazem mučedníka temně jediné slovo vypovídající absolutně vše): "Ráno." :-)))

    Děsná nuda, zákazy a pruda a za katedrou zrůda...

    Tuto milou píseň jsem měla na rtech celé ráno... Ano, tohle by se mělo stát novou studentskou hymnou namísto Gaudeamus Igitur. :-))

    Ačkoli je teprve podzim, těším se na poslední zvonění. To letošní už bude tak trošku moje.


    17.10.2008

    Pan profesor dnes dorazil na hodinu v kšiltovce, s batohem na zádech a o pár minut později se s provinilým úsměvem káraného školáka omlouval, že ty písemky prostě zapomněl. Image mu kazila jen jedna věc; zlatý kroužek na prstě levé ruky. :-)) S líbezným úsměvem jsem mu po hodině říkala "nashledanou". :-) A myslela jsem to upřímně. Jo, já vím, takových už tu bylo. :-)))

    Já přece vím, že jsem ten, co chybuje a marně doufá... Já přece vím, že jsem ten, co chybuje a ke dnu stoupá...


    16.10.2008

    Funguju na základě podivné setrvačnosti, nutící mne se ráno přece jen z té postele vyhrabat a přežít pod vidinou, že týden skončí a bude pátek. Už žiju jen v horizontu pondělí-pátek.

    Den podivně ospalý, melancholický, protkaný útržky metalových melodií a pohledy na třídního rebela. ;-) Slušelo mu to. Má fakt pěkný zadek, ehm. :-))

    "Huš, běž s tou flaškou dělat kravál někam jinam," vyhazuji psa. Kdyby bylo po mém, ten rozmazlený pes do domu nesmí. Oprava: Kdyby bylo po mém, ten pes není rozmazlený.

    "To je ale blbost, to se nebudu učit. Letopočty? To upad, ne?" Aailyyn nad papíry obsahujícími přednášku z regionálních dějin. Češtinářky shovívavě říkají "letopočty po vás nechci" a bez toho abych si je pamatovala jsem se dokonce obešla i v průběhu dvou let středoškolského dějepisu. :-)

    Někdy v první, možná druhé třídě jsem si psala do sešitku předsevzetí: "Každý den si budu číst." Velmi rychle jsem přišla na to, že požadované údaje o délce doby strávené denně nad knihou si lze do dotyčného záznamníčku vycucat z prstu, nicméně se k onomu mottu dneska, ve svých středoškolských letech, opět vracím a snažím se denně si nějaký ten čas ušetřit a alespoň kousek si přečíst.

    Napadlo mě, že můj vkus, ať už hudební, literární a nebo na muže by byl asi zajímavý materiál pro psychoanalytika. :-)


    14.10.2008

    Byla jsem v knihovně. Čtu Lolitu. A jsem nadšená.
    Odtáhla jsem si jinak asi deset knížek. Samou klasiku. Dělám strašně chytrou a sečtělou. :-) Dostala jsem taky chuť jít do divadla nebo na výstavu. Tak takhle vypadá Aailyyn intelektuálka. :-))


    12.10.2008

    Jelikož je Aailyyn holka nesmírně obětavá, zželelo se jí sestřenky zoufalé ze seminární práce a slíbila jí, že jí pomůže něco sepsat. Při psaní padla za vlast lahev Jelzina. :-) Doufám, že to nebude poznat. :-)))

    Právě mi došel jeden velice vtipný kontext. Hehe, blik. :-)))

    Nakonec se ještě naučím mít tyhle rodinné sedánky ráda. Mno, to je holt úděl dětí z rozvedených rodin. Ach, jak já jsem sentimentální. Aailyynko, mohla bys aspoň jednou přestat být tak cynická?


    8.10.2008

    Agitační post, prostě vás potřebuju zblbnout, věrní čtenáři prominou. :-))

    Milé děti, pokud chcete udělat dobrý skutek, neváhejte podpořit svými hlasy recesistickou akci na mém oblíbeném Krutém blogu. :-))). Hlasujeme samozřejmě v anketě pro možnost "Krutomluv". ;-)
    Tisíceré díky. Vaše Aailyynka. ;-))

    Kašlíčkuju a rýmičkuju. A nechávám si vařit čajíčky. Nicméně už se svými bacily vlastně žiju v docela pěkné symbióze. :-)

    "Hallo," ozve se mi někdy k deváté hodině ranní za zády zpěvavým hlasem plným nadšení. Á naše paní profesorka AJ. Dostávám chuť proskočit stropem.


    7.10.2008

    Byla jsem navštívit paní doktorku. A když jsem odcházela, potkala jsem takového pána. Připomněl mi jeho. (Jak se říká tomu, když člověk vidí něco, co možná ani není, paranoia? :-))) Taky takové zvláštní charisma. Asi taky proto jsem vůči němu hned byla jata sympatiemi. Ach jo, proč já ty nejsympatičtější muže potkávám vždycky, když jsem nenalíčená, unavená a do příjemné mladé dámy mám veeelmi daleko? :-) No nic. :-)

    Marketing, slečny ze čtvrté bé se učí, jedna hlasitě přečte "spokojenost" a chystá se najít v paměti definici, pročež to můj dávný kamarád ze školky, toho času maturant ze třídy též čtyři B, glosuje geniální větou:
    "Já bych ti řek, co je to spokojenost, jenže to je stav, kterej už jsem čtyři roky nezažil." :-))

    Bůhví proč jsem dneska měla v osm hodin ráno po příchodu naší ethusiastické paní profesorky chuť spáchat harakiri či tak něco. :-))


    5.10.2008

    But I won't cry for yesterday... There's an ordinary world... Somehow I have to find... And as I try to make my way... To the ordinary world... I will learn to survive...

    Duran Duran. Ordinary world. Asi jediná ne-metalová věc, kterou můžu. Zřejmě na věčné časy mi zůstane spojená s pocitem, že už je všechno tak, jak má být.
    Poslouchám a myslím na... na toho, o němž tu psávám pod různými jmény. Můj Pan Božský. A někdy taky pod jménem vůbec žádným. Prostě on.

    Maminka: "Ty tam máš (v kánonu literatury) samý depresivní věci. Baudelaire, Gellner."
    Aailyyn: "No, asi jsem trochu morbidní." :-)

    Jsem cynik, no. :-) Já vás varovala. :-)

    Proč tu, lásko, nejsi se mnou... Za ruku tě vzít a městem jít... Vyhnat z očí pláč a říct, má lásko, v mým srdci máš svý místo...

    Usmívám se. Odeslat sms. No tak, Aailyynko, nejsi na tohle už trošku velká? No, asi jsem. Ale to nevadí. :-) Píp. Odpověď. :-) Jo, jsem šťastná. ;-)


    3.10.2008

    Nemocním. Nechala jsem si uvařit čajíček a vyžaduju projevy lítosti. ;-)) Aailyyn má asi vážně spíše chlapský způsob uvažovaní. :-))) Jinak trávím večer s výbornými sušenkami a čtu si Květy zla. Idylka. ;-)

    Naše trio dnes vypadalo spíše jako členové polního lazaretu. Terezka vyhřezlou ploténku, Andy sotva se ploužící, se skelným pohledem a horečkou, Aailyyn ve svetru, šátek kolem krku, se sexy nakřáplým chraplákem jako správný rocker a pocitem, že se mi v krku ubytovalo stádo ježků. :-)))

    Irča líčí, jak nám před čtrnácti dny musel profesor nutně dopromítnout prezentaci, pročež přetáhl asi o deset minut hodinu a zakončuje geniální hláškou, která mě poslala pod stůl: "Ten kostel tam stojí sedm set let a najednou by mu utek!" :-)))

    Odkdy třídního rebela zajímá, co se ve škole dělo za jeho nepřítomnosti, ehm? :-) Konverzačně se mě též otázal, umím-li již azbuku. :-)

    Aailyyn hodnotí přednosti třídního rebela: "V těch džínách má docela pěkný zadek." :-)


    1.10.2008

    Naše trio v tom domově důchodců bylo. Přesněji jeho dvě třetiny, neb Ája nám dala na tuto akci košem. Vyfasovala jsem tedy ráno v osm před branami domova důchodců tužku, štos dotazníků a druhačku Lucku a vykročily jsme vstříc tomuto poučnému exkurzu. Těžký introvert Aailyyn měl již dva dny dopředu žaludeční vředy z představy, že si celou tuhle parádu absolvuje sám, leč Terezka byla označena za dostatečně výřečnou na to, aby to zvládla sama a já tak dostala parťačku. ;-) Časem jsme si s Luckou vypracovaly vysoce sofistikovaný systém založený ná stálem rutinním opakování úkonů "zaťukat, pozdravit, optat se, jestli můžeme dál, říct, odkud jsme a co chceme, vychrlit otázky, poděkovat, potřást rukou, vypadnout". Po několika hodinách nás začaly trápit zásadní existencionální nedostatky typu "mám hlad", "mám chuť na cigáro", či "jsem úplně vymluvená". Ve dvanáct hodin už byl můj úsměv lehce křečovitý, leč jsme to zvládly se ctí a mohly tak již v poledne zvesela odklusat domů. :-)) Byly jsme legálně ulité ze školy, no a nevyužijte tu příležitost, když nemusíte jít a třídní výjmečně nemůže držkovat. :-)))
    A víte, co mi tam došlo? Pro mě není nejhorší představa být na obtíž, být na někom závislá. Já se jen nechci stát apatickou troskou sedící tupě na posteli, mentálně na úrovni malého dítěte. Nechci se vzdát všeho, co vím, umím a znám. Nechci na jednoduché otázky dvou náctiletých holek říkat, že nevím nebo že je mi to jedno, chci mít svůj názor.
    Připisuju to někam k přání neztratit i v dospělosti duši dítěte, rozumět i za deset-dvacet let svému náctiletému já, nestát se dospělákem-sucharem. Tohle už se mi snad aspoň zčásti povedlo. Jsem dospělá a... je to fajn. Dospělosti už se nebojím. To, jak se cítím je hlavní a nemůže mi to vzít žádné číslo, co se mu říká věk.
    Dneska už to vím. A vím to díky tobě.

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku