♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Březen '08

    archiv blogu

    31.3.2008

    Tragický výraz naší profesorky nad písemkami z matematiky ani trošku nekorespondoval s rozzářeným obličejem mým a Terezky, kteréžto jsme se nad svými čtyřkami (těmi skvějícími se na písemce, pochopitelně :-))) spokojeně uculovaly.

    V jakémsi podivném záchvatu aktivity jsem si začala zpracovávat témata ke zkoušce z němčiny. Kdoví proč mi přijde překládání Červené Karkulky do němčiny neskutečně vtipné a v podstatě se u toho výborně bavím. :-)))

    Aailyyn na icq v souvislosti s oním výše zmíněným překladem: "Hele, bábovku nevím, vloni jsme se učili nějakej perník nebo co, myslíš, že bude vadit, když to použiju? :-D Předpokládám, že perník na šňupání to nebyl. :-D :-D :-D" Jo, to je Aailyyn a zlatý font její slovní zásoby. Nebyla by to naše profesorka, aby nám onu již tady zmiňovanou německou frázi "Svlékněte se do půli těla" nedala se naučit. :-)))

    Má spolužačka stála na školní chodbě s jakýmsi poměrně fešným hochem. Riziko, že je to třeba její drahá, lepší polovička, mi ovšem zabránilo se na něj blíže vyptávat. :-)))


    29.3.2008

    Viděli jste Texaský masakr motorovou pilou? Viděli jste Saw? Viděli jste Hory mají oči? Tak to jste ještě neviděli ani zdaleka všechno. Dámy a pánové vrchol filmové perverze: italský horor Kanibalové. (Záhada Blair Witch nebyla první film pracující s motivem nalezeného dokumentárního záznamu.) Viděla jsem souvisle posledních zhruba patnáct minut a stačilo mi. Na čtvrt hodiny dvě znásilnění není špatná frekvence, co? Nejsem sice výrazně šokovaná, znechucená, chuť k večeři mi to taky nesebralo, v televizních zprávách nás často oblažují ještě "lepšími" záběry na týrané děti či zvířata, což je daleko horší, protože to není fikce, ale nepřestávám žasnout, co to muselo být proboha za náturu, která se něco takového rozhodla natočit. Je fakt neuvěřitelné, jakou míru kontroverze jsou někteří schopni překročit pro peníze a úspěch. (Ony inkriminované záběry se zvířaty, která byla skutečně zabita pro účely filmu, jak si můžete přečíst v komentářích na výše odkazované stránce k tomuto filmu na csfd, jsem neviděla a vidět netoužím.) Slabým náturám mohu vřele nedoporučit, oko perverzního diváka si přijde na své.


    28.3.2008

    Předpokládám, že iluze o mé normálnosti už si tu nikdo nedělá, takže se můžu směle začít přiznávat k platonickým láskám z období nejtěžší puberty. :-))) Aneb fešáci by Aailyyn part two. :-))) Takže:
    Fešák number one Emilio Estevez. :-)
    A číslo dvě Gojko Mitič (Před takovými dvaceti lety byl ve svých filmech fakt k nakousnutí :-))
    I dneska musím uznat, že na nich něco je, můj vkus se zas tak nezměnil, takže koho to zajímá, může si udělat zas o něco bližší představu, na jaké chlapy "letím". :-)))


    27.3.2008

    Po dlouhé době opět dnes čeština. Opět mě to bavilo a nadšeně jsem poslouchala výklad :-) Zaujalo mě Kuře melancholik a Kašpar Lén, mstitel. Ráda bych si alespoň jedno dílo přečetla. Taky bych ráda sehnala něco od Emila Zoly. No jo, holt Aailyyn už dlouho neviděla pořádný drasťák, je to vidět. :-))) Taky mám časem v plánu Nabokovu Lolitu. Naše paní profesorka je úžasná, o většině děl, o kterých se učíme nám stručně řekne o čem jsou, navíc umí vyprávět poutavě a nebojí se říct, že je to totální slátanina jen proto, že to napsal někdo z klasiků... :-)))

    V souvislosti se mnou jsem si dnes přečetla přívlastek "zasněná". Jo, já tu píšu většinou o prkotinách všedních dnů, ale ne proto, že ve své sladké naivitě nemám jiné problémy. Mám, ale na rozpitvávání závažnějších trápení tu prostě nemám žaludek. Z webu se nedá složit přesná mozaika mého já, píšu jen v určitých náladách. Pan A. o mně nedávno řekl, že na svůj věk jsem nezvykle realistická. "Pana tajemného" jsem se ptala, jak se chovám ve chvílích, kdy mám ty své "depky". Tvrdil, že jsem v klidu, prý nejsem ani hysterická, ani nesnesitelná.


    25.3.2008

    Byla jsem vybrána coby prezentující naše projekty. Budu mluvit před celou školou, ačkoli to nesnáším. Fakt roztomilé.

    Tu olympiádu psát nechci, nemám tu správnou chuť do psaní, na sarkasmus a ironii jsem moc unavená.

    Kdopak vás naučil, berušky moje, dělat podobně hyperpřístupné stránky? :-))) Text vložený obrázkem? No fuj. :-))) Počítá se do násilí na netu taky to, když tu napíšu, že mám chuť někoho zabít? Ostatně kde si nejlíp člověk zanadává, než ve vlastním virtuálním koutečku. :-)))

    Chce se mi spát. Dobrovolně ponocuju a zírám ještě pozdě v noci do monitoru. Prostě ukázková sova. :-)


    24.3.2008

    Já jsem vám tu asi něco chtěla. Ale už to prostě zase nevím. Blablablabla... Prostě mě zas popadla touha něco napsat, neřešte to, nekomentujte mě, jsem asi holt grafoman. :-) Ale od toho to tady mám, že, malá Aailyynka si hraje na písečku. :-))) Však vás to číst ostatně nenutím, nevím, co na těhle výplodech máte, jste zvrhlí. :-P

    Říkal tu někdo, že se pro účely olympiády z čéjé pokusí pochopit jak je to s větami hlavními a vedlejšími (nesmějte se mi, to prostě dodneška neumím :-)? Hm, tak to teda pěkně kecal. :-))) Jo, prostě mi nesmíte věřit, to vám ještě neřekli? :-)))


    23.3.2008

    Dojmy z posledních dvou dní:

    Udělala jsem si ze své sestřenky spiklence a identita jistého "pana tajemného" tak před ní nabyla zcela konkrétních obrysů. :-) Vy máte bohužel smůlu. :-)

    Mojí dušičce se po včerejší absolvované "zpovědi" na icq zas na chvíli neskutečně ulevilo.

    Už od rána rozdávám "líbezné úsměvy", posílám Velikonoce i s veškerými tradicemi ke všem čertům a potenciálním koledníkům vyhrožuji fyzickou inzultací, za jejíž rafinovanost a krvelačnost by se nemuseli stydět ani bojovníci kmene Siouxů. :-))) A ještě si to, že jsem vzteklá jako saň, ďábělsky užívám neb jako žena si své každoměsíční blbé nálady mohu výborně zdůvodnit. :-)))

    Mám ráda hřbitovy. Nejen temné, depresivní, noční, hororové, se záhrobní atmosférou. Ale i ty navštívené za jarního, ještě poměrně chladného, dne. Je tam zvláštní, až posvástné ticho. Asi jsem morbidní.


    21.3.2008

    Publikovala jsem tu foto jednoho fešáka a sice by si tu zasloužilo zveřejnit foto ještě jedno, ovšem onen dotyčný mě zná a já znám jeho, takže si myslím, že o takovýto druh publicity by asi nestál a nejspíš by mě zabil, pokud by tu našel svou fotku. (Pokud to čteš, tak ses určitě poznal, zdravím :-) Takže slečny, smůla, další krasavec z mojí "sbírky" vám bohužel zůstane utajen. :-)

    Tak se rozhodlo, že byť se nám moje olympiáda z ČJ a prezentace projektů kryjí, můj nezměrný češtinářský talent se rozhodně nemůže nechat ležet ladem (kecám, o vlastním talentu si iluze vážně nedělám :-))) a příští týden zvládnu obojí.

    Nainstalovala jsem si aktuální verzi PSpadu. Možná mi přestane konečně padat, já si na něj tak budu moct konečně zvyknout a budu se moci začít cítit jako velký a zdatný webtvůrce (webtvůrkyně je divné slovo, proto jsem se rozhodla ponechat původní, nepřechýlený tvar). :-)

    Mám najednou královské množství času a ideální podmínky k tomu něco napsat, ale ono už zas nějak není co. :-) Takže pokud vám přijde, že tenhle post nestojí za nic, tak máte pravdu a můžete si jít stěžovat třeba na nádraží a to je tak to jediné, co s tím můžete dělat. :-))) (Že bude líp nepočítejte, líp už totiž bylo. :-))) Hláška půjčena od... No, on ví a vy ostatně taky nemusíte vědět zase úplně všechno :-P


    19.3.2008

    Že zrovna já musím do projektové skupiny vyfasovat tu největší lemru. Hoch je líný. Hoch neskutečně líný. Hoch je flegmatik. Hoch je prostě celkově na přes držku.
    Aailyyn k bandě "spoluprojektujících": "Jdu se za ním podívat a řeknu mu, aby tam dal ty plakáty, ať to můžem aspoň už vytisknout a máme aspoň něco z krku."
    Tak jsem šla. Ovšem naše konverzace probíhala asi stylem:
    Já: "Vložíš tam ty plakáty?"
    On: "Plakáty jsou na Worku..."
    Aailyyn ještě mile: "Potřebujeme, abys je do toho dokumentu vložil ty, mně to vedle ten comp nebere, nestíhá to. A co ta prezentace? Co tam máš?"
    On: "Nemám nic."
    Já: "Tak jak to má vypadat?"
    On: "Nevím."
    Aailyyn o poznání nabroušeněji: "To ti profesorka nic neřekla?"
    On: "Ne."
    Já (už napružená): "Měl jsi udělat fotky, tak asi z fotek, ne?"
    Po další neurčité odpovědi už na tohle nemám nervy, pročež odcházím ze třídy a vracím se k ostatním, pronášeje ke spolužákům cosi o pětiletém harantovi a lepší spolupráci s dětmi ve školce. T. se na mě culí: "Klid, dejchej." :-))

    Ve výše zmíněné situaci jsem ještě byla v klidu. Doopravdy naštvaná vypadám jinak. Třeba teď. Za normálních okolností bych byla asi zklamaná, leč nyní jsem si na icq vyvěsila naštvaný status a jsem vyloženě nasraná.


    17.3.2008

    Mám za sebou v posledních měsících jeden velký emocionální kolotoč. Pomalu se dostávám do normálu, ale mou rozjitřenou psychiku stále ještě dokáže rozhodit kdeco. (Už to není "jsem cynik, máloco mě rozhodí" ale "jsem cynik, něco mě sice přece jen rozhodí, ale zuby nehty to nehodlám dát najevo"...
    "Tak se měj, čau." Měla jsem se chuť rozbrečet.(Cynismus se někam vzdaluje...) Ale ustála jsem to. (Cynismus se vrací...) Jo, tak i takhle to občas končívá.

    Budu vypadat jak idiot. (Možná bych si měla začít zvykat, lepší už to totiž nebude.) Celá škola zas uslyší moje nesouvislé koktání. Byla mi nemilosrdně přišita role řečníka v rámci naší skupinky na projektech. Andrejka se rozhodla být solidární a jít do toho se mnou.

    Dobrovolně si huntuju organismus nevyspáním. Nebaví mě chodit spát se slepicemi, jsem noční živel, mám ráda tu atmosféru. Do postele nechodím před půlnocí.

    Nadatlím smsku. Odeslat zprávu? Hm, jo. Odeslat. Zpráva byla úspěšně odeslána. Snad mě adresát vyslyší...

    Na křesle koženým jsem schoulený, nemůžu spát... proč jsem tě uviděl, víš, teď bych chtěl ti jméno dát... Říkám ti Marilyn, když v noci sním, chtěl bych tě hřát... Marilyn by Arakain A nejlépe si to poslechněte. Ale původní verzi , ta předělaná nestojí za nic. Honza Toužimský není špatný zpěvák, slyšela jsem ho live a pro pořvávání s kotlem fanoušků na akci mi přijde jak dělaný. Na studiové nahrávky má imho nevýrazný hlas. A když už nějakým způsobem změní monotónní zpěv, tak tím, že se do toho "opře", což se mi zrovna u Marilyn těžce nelíbí. Marilyn mě ani tak neokouzluje něco-mi-sdělujícím textem či chytlavou melodií, ale má pro mě nepřekonatelnou atmosféru, přímo vidím toho muže, jak sedí v křesle, nemůže usnout a před očima má tu dívku, co sice ani neví, jak se jmenuje, ale zamiloval se do ní na první pohled a teď mu chybí.

    Jupííí!! :-) Děkuju, děkuju, že tě mám. :-*


    13.3.2008

    Nejen pseudointelektuálními články o mém odporu ke komerci, amerikanizovaným svátkům či lásce k literatuře živ je můj web, takže blognutí o aféře pana prezidenta a mém názoru na úlety našich politiků obecně odkládám na jindy a vrhám na světlo internetové čisté óchací (výraz půjčen od Sargo) spot. Pány prosím, pokud nechtějí mít mindráky, aby přestali číst, dámy si mohou zaslintat se mnou. :-))) (Případně obě pohlaví si ťukat na čelo, jak divný vkus mám, meze se nekladou. Ohlasy kdyžtak v gbooku, díky. :-)))

    PS: Já musela, fakt jsem si nemohla pomoct, fešák, že jo? :-)))


    11.3.2008

    Prostě nepoučitelná. Proč to sakra děláš? To nedopadne dobře. Je cosi shnilého ve státě dánském. Někdo si rozbije nos a já to (bohužel) nebudu. Nechápete? Nevadí, já ano. To stačí.

    Magor. Totální. Uprostřed prázdnin si v deset hodin večer zkouší ukázkové testy těžšího levelu maturity z češtiny. Hm, témata ke slohovce nejsou nic moc. Tedy témata by mi možná nevadila, ale forma stojí za... ehm za nic... Tvůrci evidentně nemají moc pochopení pro moje pseudo úvaho-fejetony. (Vyskytuje se tu nějaký excelentní ligvista, který by mi dokázal říct, co já to vlastně píšu a do jaké žánrové škatulky by se to dalo nacpat? Nebo jsem opravdu tak nezařaditelná? :-)


    7.3.2008

    Chi chi, můj blonďatý objev z prvního ročníku, o němž jsem tu psala někdy začátkem roku, je u nás ve skupině na projekty. :-)) (Musel, chudáček malinkatý. :-))) Ne, nedala jsem se na zajíčky, přísahám. :-))) (T. jej vyzvala, aby nám ukázal něco, co namaloval, pročež tato pronesla, že něco takového svede namalovat také. T. bylo nekompromisně sděleno, že nerozumí abstrakci. :-)))
    Trošku mi to zvedá náladu klesající pod bod mrazu z představy, že budu muset spolupracovati též s trojicí mnou nepříliš oblíbených spolužaček. (Eufemismus, milé děti, eufemismus, ve skutečnosti jsou to, nebojím se říct, slepice. :-))) (Ale jinak jsem veskrze tolerantní, milá, hodná, přizpůsobivá a přející, věříte mi? :-)))


    4.3.2008

    Dnes nesouvisle.

    Pohřběte disco, zrušte na hlavu fén, na bundu připněte si písmeno M - M jako metal! Líbí se mi tenhle vcelku úderný slogan. :-)

    Aailyyn: "Co vy tu, vás už to venku nebaví?"
    Spolužák: "Nějakej dědek nás poslal do hajzlu. Že prej když tam (mně neznámé místo) nebydlíme, nemáme tam, co dělat."
    Aailyyn sarkasticky: "No a tak jste tady." :-)))

    Pochválen buď digitální věk. :-) Já se nemusím hádat v komentářích u článků profesionálních novinářů, nýbrž mohu nejrůznější grafomanské výplody sofistikovaně publikovat coby své názory na vlastním webu. :-))) Zaplať Bůh za to, že dnes můžeme psát pro širokou veřejnost opravdu všichni, takže teď ze mě po mých literárních úspěších není frustrovaný, zneuznaný grafoman, který nemá jak svá oslnivá díla prezentovat čtenáři. :-)))

    Kotě si postýsklo nad nízkou frekvencí vlastních spotů, u mě naopak vítězí v poslední době kvantita nad kvalitou. Leč moji čtenáři mi rozumějí, že? :-))

    Profesorka nás dnes otitulovala slovy "broučkové moji". (Správněji to mělo být spíše berušky, byly jsme tam samé dívky, ale tak možná to bylo právě proto, že ten jediný mužský člen naší skupiny chyběl. :-)))) Co na tom, že to mělo trochu zlověstnou příchuť neb tato slova zazněla v souvislosti s tím, že jsme se nenaučily minulé tvary předepsaných nepravidelných sloves. Teplé lidské slovo prostě vždy potěší. :-)))
    Příští týden mi konečně začínají jarní prázdniny, takže se mi chce až s klasikem říct: "Své školní povinnosti odhazuji (na chvíli) v dál." (A dodávám: "Konečně.") :-))


    3.3.2008

    Jsem dneska přívětivost sama. :-) Všichni mě zdařile nasírají a ani jim to nedá příliš práce. Nemusejí ani nic říkat nebo dělat, stačí jim k tomu už pouhopouhá existence, zejména mě ničí jedinci existující v mé bezprostřední blízkosti. :-)

    "Hele, jsem slavná," poznamenala jsem dnes směrem k nástěnce na chodbě školy, kde jest vyvedeno červeným písmem mé civilní jméno oznamující můj češtinářský úspěch. :-))

    Při pohledu do kalendáře mi došlo, že se kvapem blíží duben, pro mě toť měsíc významných událostí. Mé narozeniny. Ne, za až tak významné je vážně nepovažuju (natož aby musely být zmíněny první, to, co tu chci sepsat pouze řadím chronologicky), ale přišlo mi, že letošní osmnáctiny by se možná přece jen hodilo alespoň zmínit, byť to nic nemění na faktu, že ke gratulacím a slavení mám zarytý odpor.
    Web. Prvotní nápad, samotný počátek realizace a její dokončení aspoň do té míry, že web se stal spuštěníschopným. (Dokončený není a nikdy nebude, potřebuju mít pocit neustálého vývoje, byť teď se mé životní kotrmelce na webu podepsaly a web poněkud ustrnul.)
    A to nejlepší nakonec, událost z nejvýznamnějších: Aailyyn & ... Ne, na webu nenajdete nic než pouhé občasné náznaky a ani teď nic konkrétního neprozradím, kdo to má vědět, ten to ví, kdo ne, ten to vědět nepotřebuje. :-) (Ale jste děsně zvědaví, jste, já vím, že jo. :-))) Smůla :-P)

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku