♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Říjen '07

    archiv blogu

    29.10.2007

    Chicht, aktualizované stránky mojí základky. :-) Fotky. Bavím se. :-) Učebna přírodopisu. Promítání a různé přírodopisné filmy v "neverending úpravě" aneb (několikeré) opakování matka moudrosti. :-))) Kuchyňka. Perníčky jsme tenkrát se spolužačkou Péťou zdařile spálily. Zdobění už pak bylo vrchol, příliš řídká poleva se nám roztékala všude a na lavicích byla patrná ještě za několikero týdnů. :-)) Vycpaniny před učebnou přírodopisu. No, víme i o zajímavějších exponátech ke koukání, než vycpaná zvířena, že. :-))) Eko koutek, na chodbě vedle schodů. Často má soukromá zašívárna a pozorovatelna. (Modří už vědí. :-))) Keramické výtvory na okně. Hm, domečky tak akorát příhodné na to, abychom do nich "odkládali" sáčky od svačin a obaly od sušenek (oficiálně samozřejmě my nikdy nic, samozřejmě vůbec nevíme, kde se tam ty papírky vzaly). :-)))

    Jen dvě slova a jak můžou neskutečně vzpružit. Věřím ti. To mi stačí, to jsem potřebovala. Cítím se najednou tak nějak líp. Přece jen existuje někdo, komu nejsou fuk moje každodenní starosti.


    26.10.2007

    Ad projekty: Mám z toho dobrý pocit, vážně.
    Celá naše skupinka rozesazená v rohu vysokoškolské auly, opření o stěnu, místo spořádaného sezení v lavicích. Debatujeme a děláme si legraci, kam že prý pojedeme a jak (rozuměj v rámci výhry :-). Nejlíp si rozumím s L. Dvacet tři let, nástavba, fajn kluk. Závidím mu jeho optimismus a nulovou nervozitu. :-) Aailyyn dokonce přepadá cosi jako hrdost nad tím, kolik práce jsme odvedli a jak jsme se sehráli. Ta škola nebude tak špatná. :-) Po projektech si dělám ze spolužáka v holčičím oblečení legraci, že snad změním orientaci. Spolužačka o chvíli později drsně podotýká, že pánové možná vypadají líp jako holky, než kluci. :-)


    22.10.2007

    Několikero postřehů z projektového vyučování: Jsme "zašití" v cestovce, daleko od naší třídní i vedení školy. Spolupráce s paní profesorkou výborná. Takže celková spokojenost. :-) A jedna perla: Spolužák si právě prohlíží katalog se zájezdy, kde ho ovšem nejvíce zajímají spoře oděné krásky v plavkách, načež mu jej "boss" naší skupinky autoritativně zabavuje se slovy: "To si prohlídneš, až přijdem." :-))

    Pánové dostali úžasný nápad: Pro účely projektu se obléknou do dámského oblečení. Aailyyn k tomu podotkla, že třeba chlapci okouzlí pány porotce minisukněmi a výstřihy natolik, že máme zlaté pásmo v kapse. :-))


    20.10.2007

    Vyzkoušela jsem redakční systém. A zase ho zrušila. Psaní přes něj je takové jaksi "odosobněné", chci mít kontrolu nad sebemenším detailem ve vzhledu. Kromě toho nestojím o komentáře pod každým článkem.

    Následující odstavec snad ani nečtěte, potřebuju se prostě vyřvat a co je k výkřiku bez souvislostí vhodnější než tohle místo?
    Jsem zklamaná. Naštvaná. Rozčarovaná. Ale nevzdám to. Ne, ne, ne, ne a ještě tisíckrát ne. Ne, dokud natvrdo neuslyším, že toho mám nechat. Nejradši bych ječela na celé kolo nebo mlátila hlavou do zdi, či tak něco. Kurva!


    16.10.2007

    Dnešní hyper-super-skvělý zápis nebude, protože už jsem asi magor, ale je prostě pryč. Neuvědomuju si vůbec, že bych třeba omylem neuložila změny, musela jsem to ukládat, když už jsem to nahrála na web, jenže na webu nic a když jsem zpětně otevřela texťák, zápis se nenechází už ani tady. Nechápu. Sežeňte mi Sherloka. :-) Jo a znova to psát nebudu, zase tolik vás ráda nemám. :-P :-)


    15.10.2007

    Jestli si chcete u vaší malé, oblíbené Aailyynky udělat očko, napište jí, jak je krásná, chytrá a úžasná. :-)) Aailyyn si totiž dneska přijde nemilovaná a všemi ignorovaná. V v devět ráno jsem to ještě dokázala brát s nadhledem: "Nikdo mi nepíše, nikdo mi nevolá, nikdo mě nemá rád, fňuk. Ono kdo by mě taky měl rád v pondělí ráno, to já taky nemám nikoho ráda." :-) Teď už se můj nadhled pomalu rozplývá. Na icq tedy prsknu obrázkový status a hlášku o špatné náladě a ve sluchátkách nechám znít srdceryvný slaďák Don't cry (Guns'N'roses, pokud snad někdo nezná). A tak jediné, co mě dneska potěšilo byl, po týdenní absenci, příchod mojí věrné spolusedící Andrejky. (Tu holčinu znám v podstatě teprve měsíc a půl, neuvěřitelné.)


    14.10.2007

    Za inspiraci pro tenhle článek děkuji Kotěti. Podstatná fakta na téma lásky, přátelství potažmo obecně jakýchkoli vztahů přes internet už Kotě zcela přesně vystihlo, nemám co dodat a ani se mi vlastě nechce rozpitvávat, jaké vztahy mě kdy ke komu v pavučině poutaly, poutají či poutat budou. A tak se raději zaměřím na Kotětem zmíněnou část závislosti na chatu, potažmo netu obecně, dnešní spot mám náladu napsat spíše s úsměvem než cokoli vážně řešit. Zkusím tedy zmapovat stěžejní body mého online života neb s tou závislostí jsou vlastně místy taky lehce spojeny. :-) Tehdy třináctiletá Aailyynka a úplné začátky jejího pohybu na netu a samozřejmě velké okouzlení tím vším novým. :-) "Fungovala" jsem na strašném vytáčeném připojení, na němž cokoli stáhnout znamenalo vzít si na to dovolenou :-), neznala žádné icq a s kamarádkou prokecala hodiny na chatu kecal.cz. Pak už to nebyla jen kamarádka, ale nejrůznější kluci/pánové (na vůbec prvního člověka, se kterým jsem se dala tak nějak dlouhodoběji do řeči, si dodnes pamatuju :-), já si otřesně vymýšlela o věku, byla nadšená z každého emailu, který mi můj objev poslal a veškeré moje konverzace s kýmkoli zpravidla končily po výměně fotek. :-))) Další, co mě dlouho provázelo, bylo v mých čtrnácti spojení s jednou komunitou. Konečně taky zřízeno lepší připojení, tak jsem s nimi mohla trávit daleko víc času. Vypadalo to nadějně i notorický podivín Aailyyn najednou někam patřil, měl lidi, kteří mu rozuměli. Leč s nástupem na střední jsem s nimi byla v kontaktu míň a míň až jsem zjistila, že už mi ty propovídané večery vlastně nechybí. Kolem patnáctin nastal pro změnu zlatý věk xchatu. Hromada přezdívek a pár lidí, jež mi dodnes uvízlo v paměti, ale nic víc... Nalezeno icq. Pak šestnáct a... A krátce před sedmnáctinami objeven svět html a css. :-) Dneska jsem se nějak rozepsala. :-)

    Svou spolužačku mám sice ráda, ale někdy opravdu není radno mě dráždit. :-) Kupříkladu posílat mi zprávu s prosbou o přinesení sešitů ve chvíli, kdy čekám zprávu jinou, velmi důležitou a nadšeně se tak po zapípajícím telefonu vrhám. :-)

    Občas můj cynismus bere roha a já mám chuť začít tak akorát zoufale řvát.


    13.10.2007

    Tak jsem uspořádala něco jako soukromé Vyvolené. Po víc než dvou letech jsem si založila nový účet na icq, kde nemilosrdným sítem pro přidání do nového kontakt listu prošlo z původních asi pětapadesáti lidí jedenáct. Už mě nebaví hrát si na schovávanou a být neustále invisible, chci být na icq, protože je to moje dobrovolná aktivita a ne si připadat jak vězeň na útěku, co se musí stále před někým skrývat. Sice tím jediná z položek ve visible listu pozbyla na významu, ale on nepochybně ví, že na výjmečnosti u mě neztratil a neztratí. :-)


    11.10.2007

    Aailyyn zase dneska stouplo sebevědomí. :-) Písemka z němčiny vůbec neskončila tak tragicky, asi nabírám tempo a angličtina dopadla na výbornou, přičemž mě anglina začíná opravdu bavit. Nejsem sice žádné eso, leč po dokončené práci jsem se na popud učitelky se svou spolusedící nadšeně pustila lámanou angličtinou do debaty na téma následující hodiny matiky. :-) Zpravidla za školní výukou nevidím žádný smysl, ale jazyky mě vždycky bavily, navíc teď vidím ve svém výkonu jistý posun. Přestává se pro mě rovnat hororu představa, že budu vyvolána, abych jen tak spatra cokoli řekla. Tím spíš, když vidím, že slečny, na gramatiku lepší než já (leč to je diskutabilní prohlášení, taháky na pokec?), oblíbenkyně toť bývalé profesorky, mají teď v očích hrůzu, sotva má přijít na řadu speaking. Jo jo, nic nepotěší a nezvedne sebevědomí tak, jako cizí neštěstí, že. :-))

    Dosavadní absence jakékoli aktivity v souvislosti s projekty mi snad coby vzorné studentce u profesorky projde, vyžehlím si to zítra dobrovolným nástupem s aktualitou na hodině občanky. :-)

    Zase jednou jsem otevřela staré, dávno nepoužívané mailové schránky. Schválně jsem je nechtěla zrušit i když infantilní přezdívky a la Black angel mě postupem času přešly a schránky od té doby jen tak visí na netu. Místy je ta korespondence fakt vtipná. Počátky mého působení na netu, "zlatý věk" chatu. :-) Holt i Aailyyn bylo kdysi čtrnáct. :-))


    9.10.2007

    Ve starších zápisech tu jsem jednou označila jednoho člověka slovy "Ten, na koho bych chtěla být milá". (Autorka se přiznává k jisté fascinaci snímkem Tanec s vlky - bod pro ty, co si toho všimli ještě než si tohle přečetli. :-) Říkejme mu tak tedy. Už mě unavuje používat stále nekonkrétní slovíčka "někdo/jistý člověk/určitá osoba" etc, kdykoli ze sebe potřebuju něco na tohle téma dostat, ale zároveň nechci psát otevřeně. (Neboj. A pokud ti snad vadí i tohle, zmiň se, smažu to.)

    Btw školní bilance vpravdě tragická: Ekonomika zpackána jak nejvíc to šlo (prostě asi nemám obchodního ducha no :-), němčina na zítřejší písemku zčehožetovlastně (?) otevřena asi na dobu dvou minut, úkol z angličtiny sepíšu příležitostně zítra o nějaké přestávce, slohovkový úkol odeslán na poslední chvíli, projekty netknuté a nad zítřejší hodinou administrativy zvolna uvažuju, jaká bude nejlepší metoda ke zprovození studijního průkazu ze světa. :-)
    Nejvtipnější na tom všem je, že mě to nijak netrápí. :-)))

    Kdybyste náhodou našli Poklad, prosím vrátit, ten je můj. :-)) Zn.: Nálezce dostane pusinku na čelíčko. :-)))


    7.10.2007

    Jedna velká výhoda tady toho je, že tu můžu bez zábran napsat, že se cítím mizerně. A nemusím se na nikoho ohlížet, číst vás to ostatně nikdo nenutí. Můžu taky říct, že už mě to nebaví, aniž bych musela vysvětlovat bližší souvislosti. Prostě tu bude strašit takový výkřik do tmy, jehož pravý význam znám jen já.
    Zkrátka zase jednou jedna bezvýznamná myšlenka, kterou mě ale neznámé hnutí mysli donutilo naklepat do klávesnice a umístit sem, do výkladní skříně mých pocitů a nálad.


    5.10.2007

    Stav totální psychické vyždímanosti trvá. Už jen proklikat se na Dokumenty a otevřít texťák s tímhle souborem byl nadlidský úkol. Ne, že by se mi nechtělo psát, já chci, jen prostě celý večer bojuju s nepřekonatelným problémem párkrát klepnout myší. Nejsem smutná, není mi vyloženě psychicky zle. Jen... Prostě prázdno, nevidím před sebou příjemnou vyhlídku nečeho, nač se těšit.

    Za takového stavu mám psát do školy úvahu na téma "Kam patříme?" (a že už to docela hoří, do desátého to musí být). No jo, když já se nezeptala, jestli můžu být sprostá. :-)))


    4.10.2007

    Přestávám používat IE, hodlám v něm pouze zkoušet designy a testovat fukčnost webu. Dokonce i své drahé mamince jsem nakázala "že na internet přes tu ikonku s oranžovou lištičkou". (Ale nedejte se mýlit, příliš počítačově zdatné rodiče bych mít nechtěla, ehm, modří už vědí - btw s touhle hláškou jsem se poprvé potkala na okounu a až teď zjišťuji, že to není místní slang. :-))) Sice už se mi několikrát jaksi řeklo, že IE nepoužívat a Mozilla je lepší, ale dokud jsem nezačla trošku vrtat do tvorby webu, nedovedla jsem si představit jak a v čem lepší. Až když jsem viděla, kolik začátečnických chyb mi IE bez problémů "vzal", došlo mi, jak je "děravý". :-)

    Jsem divná. :-) Nejenom, že jsem si přepla černo-černý design u sebe a přestala ho používat coby defaultní, změnila jsem si dosud používaný černý i na jednom oblíbeném webu, vždycky se mi tam strašně líbil a najednou mi přišel divný. Jaksi jednotvárný, nudný.

    Mám chuť ještě psát, omráčit vás něčím vtipným, ale bohužel už se mi na to nějak nedostává psychických sil. Jsem strašně unavená. A to nechodím spát zase tak pozdě a ani vyučování mi nepřijde tak unavující. Stárnu. :-))


    3.10.2007

    Pochválím se. A veřejně. Musím. :-) Nový design chodí, chodí ve všech prohlížečích, rozmístění loga i menu přesně tak, jak jsem chtěla. No su prostě dobrá. :-)) (Pochvalme se, nikdo jiný to za nás totiž stejně neudělá, že... :-)

    Jo a objevila jsem další podařený blog. Zvláště vřele doporučuji rubriku Emo-poradna, autorky to mají "zmáknuté" od muziky, přes stravu až po sex. :-))) Jestli se vám ještě občas dostane do ruky rubrika Dotazy z Bravíčka a bavíte se, neváhejte, ale pozor, hrozí nebezpečí uchechtání se. :-)))


    1.10.2007

    Kdoví proč mi "ruplo v bedně" a já se zčistajasna vzdávám "výrobní značky" tohohle webu; temno, depresivno, design vyvedený v odstínech šedé. Nebyla jsem s to tenhle design, který mě provází už od počátků, úplně "vyprovodit", zůstal tu, zůstal i výchozím designem, leč já mám pro sebe nastavenou jako defaultní jeho "jemnější verzi" a spokojeně si tak datlím tahle písmenka do sladkého, fialkového čehosi. :-)

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku