♠ Aailyyn píše

aneb „Ze života...“

  • domů
  • kdo&co
  • píšu
  • vzkazník
  • Červen '07

    archiv blogu

    29.6.2007

    Bilancují všichni, na blogách školou povinných lidí se zmínka objevila, nezůstanu tedy pozadu, ačkoli jinak stádnost nesnáším. :-) Takže tedy ano, je konec června a máme za sebou vysvědčení, odnesla jsem si ve finále těžce vybojovanou čtyřku z matematiky a trojku z práva (to mohlo být trochu lepší, ale co nadělám i tak je to úspěch :-) a doma mi byl přislíben piercing. :-) Do jazyku. Původně jsem sice chtěla nos, ale bylo mi to rozmluveno, respektive sama jsem z toho ustoupila kvůli jednomu pro mě velmi důležitému názoru. Máma sice vypadala nejdřív mírně v šoku a jestli jako ne radši nos, ale nakonec to nějak vstřebala mám to povoleno, takže už jsem se rozhodla, jdu. :-) Bolesti se opravdu nebojím, i kdyby to bolelo, pořád se jedná o dvě vteřiny, víc propíchnutí netrvá, to se dá prostě vydržet, už jsem zažila daleko horší věci (vyndavali vám už někdy stehy?)

    Školní rok jsem letos ukončila opravdu s chutí, stýskat se mi nebude, nicméně si ještě živě pamatuju, jak to probíhalo loni, je to vlastně přesně rok, co jsem opustila základní školu. Ředitel školy měl závěrečný proslov, spolužačce se už v tomhle momentě začly po tvářích koulet slzy, já s kamarádkou po boku pozorovala své spolužáky ve slavnostním, kluci měli na sobě obleky, byli v kravatách. Chodili jsme si pro vysvědčení, každý z nás si potřásl rukou se všemi učiteli (na našeho bezvadného matikáře dodneška vzpomínám), spolužák vedl závěrečnou řeč k učitelům. Obdrželi jsme přehled kontaktů na všechny členy třídy, což vymyslel náš třídní učitel, všichni jsme sem napsali své mobilní telefony (dobrovolně, partu nikdo netrhal :-). Najednou jsme se měli zvednout a odejít, s vědomím, že už se na základní školu nikdy nevrátíme... Nechtělo se nám, seděli jsme ve školní hale, objímali se, brečeli, dokonce i jindy suverénní kluci naměkko...A těšili se na rozlučku a všichni po příchodu domů svorně viseli na icq a notovali si, že nám budou chybět i učitelé, na které jsme normálně nadávali. :-)


    27.6.2007

    Neodpustím si to sem dát, abyste viděli, cože mě to tak dokázalo vyvést z míry. Takže Jednou to pochopíš, poslechnout si můžete tu. Možná vám to někomu přijde jako plytký a komerční lovesong plný klišovitých frází, možná se vám to ani po hudební stránce nebude líbit, ale pro mě to není jen tak obyčejná, možná prvoplánově líbivá, písnička na stokrát omleté téma bolavých rozchodů, souhlasím s každým slovem. Možná že ale taky prostě jen spatřuju hlubokou myšlenku tam, kde ve skutečnosti vlastně vůbec není. :-)


    26.6.2007

    Ano vážení přátelé, nebyla to jen chvilková slabost, už je to tak, vaší malé cynické Aailyyn vhání Jednou to pochopíš do očí slzy a do krku knedlík. :-)

    Pohled do pravého rohu obrazovky na hodiny mi prozrazuje, že je něco po čtvrt na jednu. Nemá to už cenu, půjdu spát.


    25.6.2007

    Jestli mě nějaká písnička čas od času dostane natolik, že jsem si ji schopná pouštět padesátkrát dokolečka, pak vážně nevím, jak nazvat tohle. Když jsem si přečetla text Jednou to pochopíš, chtělo se mi brečet a poslech písničky jsem taky psychicky nevydržela až do úplného závěru, utínám to v půlce, začla bych brečet opravdu. Tohle se mi vážně ještě nestalo, aby mě některá písnička natolik zasáhla. Ačkoli je fakt Pár přátel Michala Davida jsem taky jistou dobu nemohla slyšet, ale to bylo spíš proto, že mi evokovala vzpomínky ze kterých mi bylo smutno. Já která si zakládám na tom, že jsem člověk jehož nic nerozhodí. No asi mě přece jen některé situace "rozhazují" víc než jsem si ochotná přiznat. Btw taky máte u některých písniček pocit, že byly snad napsány přímo podle vás a vidíte v nich konkrétní situace? A to nemyslím jen proto, že jste v určitém období danou písničku prostě "žrali", tak se vám s ní spojují určité pocity, ale máte zkrátka pocit, že text sedí na vás nebo část vašeho života jak ulitý?
    No chápete to? :-) Já komu je cokoli dojemného leda tak pro smích. :-)


    24.6.2007

    Vážení přátelé, přežila jsem. :-) Přežila jsem školní rok, zkouškové i následnou oslavu. Jakože jsem zrovna s mírou tedy nepila. :-))) Já, která si obvykle dám tak dva panáky a mám dost. :-) Tedy neležím zrovna pod stolem, ale začínám na sobě cítít takovou tu náladu a brzdím. :-) V průběhu večera jsem přešla z metody "dám si svoje dva panáky, dostanu se do nálady, zbrzdím, vystřízlivím, piju dál", na metodu prokládání panáků nealkem, což fungovalo znamenitě, na svoje poměry jsem toho nevypila zrovna málo a přežila jsem to v poměrně střízlivém stavu. :-) Mám v sobě takovou záklopku, nedokážu se zpít do němoty. Vážně nechápu lidi, kteří pijí, dokud je co. :-)

    Zřejmě jsem si za ten školní rok taky stihla nastřádat solidní spánkový deficit, včera jsem šla, tuším, v jedenáct spát, už jsem fakt nemohla. A na druhý den (nechce se mi o půl dvanácté napsat, že to bylo ráno :-) byl neskutečný problém se zase z té postele vyhrabat. :-)


    21.6.2007

    Už jsem úplně "vyflusaná". Nezdá se to, ale docela těch čtrnáct dnů zkouškového dává zabrat... Pohrávám si s myšlenkou zas trošku něco vylepšit na webu, ale nějak mě ne a ne políbit múza a chytit tu správnou inspiraci do další tvorby. Aspoň nějaká tvůrčí činnost, do které se lze zabrat a přestat na chvíli myslet na to, že jsem nějak už úplně mimo.


    20.6.2007

    No tak dneska se od Aailyynky opět žádných mouder nedočkáte, nemám sílu vypisovat, na čem že jsem to zase byla v kině, ani jak jsem dopadla v dalších zkouškách. Snad ani není důvodem letargie, či smutek, jak to u mě občas bývá, jen jsem prostě unavená. Unavená, vyčerpaná, je toho moc... Paradoxně mám před sebou už jen dvě zkoušky a poté sladké dva měsíce nicnedělání, nicméně mám dneska nějakou krizi. Měla bych se jít vyspat, ovšem chci ještě tak hodinu vydržet.

    Vlastně ani nevím, proč za takového stavu, kdy nemám vůbec inspiraci a chuť cokoli psát, píšu. :-) Povinnost vůči těm několika návštěvníkům, co sem snad chodí pravidelně, necítím, nebudu to tu plnit jen z pocitu "aby tu něco bylo", až mi dojdou nápady, radši web třeba měsíc nechám stát. Ne jaksi oficiálně pozastavovat, koneckonců, nemusím se přece nikomu zpovídat, ani to oznamovat, co tu s tím budu dělat, prostě si zcela svobodně nic nenapíšu. Možná je to sobeckost vůči ctenému čtenáři, ale já to tu vnímám stále ještě převážně jako místečko mnou vytvořené, o mně a hlavně pro mě určené. (Takže kašlete na ankety, stejně bude po mém, ankety mohou sloužit tak nanejvýš jako drobný soukromý průzkum, kolik že existuje mně podobných cvoků :-)))


    19.6.2007

    Bohužel už jsem zase zapomněla, co moudrého tu Aailyynka chtěla prohlásit, takže máte smůlu, moudré výroky nebudou. :-)

    Dostala jsem zase jednou nádhernou zaarchivováníhodnou smsku, to se mám, co? :-)
    Chce se mi spinkat, asi se půjdu zavrtat do pelíšku, na uši sluchátka... Ještě nemůžu usnout, nicméně vidina vyhřáté postýlky je nanejvýš lákavá. :-)

    Máma by mě hnala, vidět, že do postele lezu nikoli v pyžamu, ale tak jak jsem, normálně oblečená. :-) Uvažuju... V poslední době si docela dost zakládám na volnosti, svobodě, nadhledu, na tváři ironického cynika, kterého v posledních několika letech neuvidíte uronit slzu. (Vážně, nevím, kdo by mohl říct, že mě viděl brečet.) My emotions frozen in an icy lake... Možná... Aailyyn má i druhou tvář, nejistou, strachující se, která občas potřebuje slyšet něco milého... Ta jen není tolik známa. Neříká se tomuhle rozdvojená osobnost? :-))) Abych nedopadla jako doktor Jeckyll a pan Hyde. :-))) I když jsem prostě možná blázen, nic vážného, na to už bych si ale taky mohla zvyknout, už nějaký pátek to o sobě vím. :-))


    18.6.2007

    Opět se vám hlásí Aailyyn s další várkou svých výplodů. :-)) Objevila se tu připomínka, že prý je tu moc depresivno, tak tedy dnes vyhlašuju neřízené celokrálovské veselí. :-))) Tak tedy zpívejme, jásejme a tři dny se radujme. :-) (Ale kdo bude rušit noční klid, půjde do hladomorny :-))) Omluvte mě, Aailyyn zase dneska z dobré nálady plácá pitomosti. :-)))


    17.6.2007

    Je téměř půl jedenácté, já se stále víc a víc propadám do pochmurných úvah, doléhá na mě spaní a je mi smutno... Nejradši bych se sebrala a šla to všechno aspoň zaspat, ale ještě nemůžu, co kdyby... :-) Wake me up when September ends... A mě za sto let jako Šípkovou Růženku a když mě probudí nějaký fešný princ, zlobit se taky nebudu. :-)
    Jestli tohle všechno budeš číst, ber to prosím s rezervou, pravděpodobně až se k těmhle řádkům dostaneš, budu mít už lepší náladu díky tvé přítomnosti, pochop, že se mi prostě stýskalo.


    16.6.2007

    Musím přiznat, že už jsem se začínala zaobírat úvahami, kde bych tak sehnala cyankáli. :-))) Naštěstí to nebude potřeba, v nejhorším je zítra už neděle, snad to vyjde. :-)

    Dojmy z vystoupení Aleše Brichty: Hodina strávená hlava na hlavě vedle dvou notně alkoholem posílených týpků a za slečnou, zřejmě skalní fanynkou a možná též něčím posílenou, v celkem nepohodlné pozici, abych něco viděla. :-) Slyšet bylo až až. :-) Smrt discu, ať žije tvrdá muzika!! :-))) Národ ještě nemá tak pokřivený vkus televizními hitparádami a rádii. :-)

    Jsem grogy, těším se do postýlky. :-)

    Nebála bych se svoji aktuální náladu nazvat upřímně mizernou. To byste nevěřili, co dokáže stesk. :-)

    Vážení přátelé, depku je nejlepší zaspat, takže odcházím, nikoli do věčných lovišt, ale do pelechu. :-) Z něj nehodlám vylézt na jaře, ale zítra někdy kolem desáté, potřebuju se ještě podívat na matiku. No jo, čekají mě to radosti, samá pozitiva a sociální jistoty, ehm. :-))) Dobrou, koťata. :-)


    15.6.2007

    Jeden by vážně neřekl, jak taková jediná smska, zaslaná krátce po probuzení, dokáže na celý den zvednout náladu. Tak snad... :-)


    14.6.2007

    Ekonomika též za dva. A do úterní písemky z matiky padla, konec, zvonec, klid. :-) Takže zkouškovými výlevy vás dočasně oblažovat přestanu. Oddechneme si všichni, že? :-)


    13.6.2007

    Nevím, zda to ještě někoho z vás zajímá, přesto si to neodpustím zaznamenat: Z ekologie jsem dostala dvojku. :-) Tak a dnes mimochodem máme konečně tu očekávanou středu, přežila jsem, ustála jsem to, doufám, že nebudu zklamaná. :-)
    No a asi by se taky slušelo poděkovat vám za vaši přízeň neboť jsem dneškem dovršila návštěvnosti už 1000 lidí. Což je takový hezký dárek k výročí, protože přesně třináctého dubna se zrodila myšlenka a zároveň s ní první řádky tohohle webu. :-) Takže děkuju všem, že jste sem zabloudili. ;-)

    Vypadá to, že už budu moct jít tak akorát zase spát. :-(
    Jsem ve své podstatě neskutečně obětavý idiot. :-))))


    12.6.2007

    Podpořena včerejším úspěchem, šla jsem na zkoušku z angličtiny bez nervů a s mnohem vyšším sebevědomím. :-) Je to v pohodě, dobrá věc se zadařila, dostala jsem téma My daily programme a než se stihla pořádně rozmluvit a říct všechno, co jsem měla na srdci, profesorka mě, celkem spokojená, utínala, oznamujíc mi, že mám dvojku. Fajn, ne? :-) Na zítřejší ekologii se i celkem těším, prakticky jsem se tohle odvětví díky základní škole naučila brát jako součást každodenního školního života neb jsme byli škola ekologicky zaměřená. Od té doby mi taky ekologie nepřijde jako trapné řeči jimiž vyučijící musí jednou za čas, aby se neřeklo, povinně "oblažit" svou třídu. :-)

    Ani nevím, kde se mi vzala v hlavě písnička od Elánu - Voda, čo ma drží nad vodou. Mám ji spojenou s obdobím zhruba o rok zpátky (ono už je to vážně rok?). Seděli jsme tenkrát na tribuně, spolužák mě držel kolem ramen a my pořvávali s kazeťákem tuhle písničku, za níž jsme zbytku třídy vyměnili u nás tolik populární Morčata na útěku (úchylná třída, že? ale stejně jsem je měla strašně ráda :-) Stále více se propadám do bahna nostalgie a vzpomínek...
    Tentokráte veselejší vzpomínka na mou milovanou třídu (ale oni to vážně nebyli takoví úchyláci, jak to vypadá :-))) Tohle jsem měla téměř každou hodinu ICT: Proč mě nikdo nemá rád :-)


    11.6.2007

    Vážení přátelé, máááám. :-) Zkouška z češtiny dvakrát za jedna. Přecházelo tomu nevyspání a šílené nervy. :-) Zdálo se mi o zkoušce o tom, jak jsem dostala čtyřku z angličtiny, no horor. Navíc jsem ještě zvládla ještě v noci ztropit smskou mírný hysterický záchvat, jakože teda až ve středu. :-) Mimochodem, samozřejmě mu patřila první smska coby oznámení dnešního úspěchu. :-)
    Btw když se kamarádky maminka jen tak mezi řečí optala, jestli čtu mámě smsky a dostala zápornou odpověď, zamířila stejný dotaz i na mojí mamku. Ještě že řekla ne, při kladné odpovědi už bych se asi kácela. :-))) To by si máma tedy početla. :-)

    Právě prožívám osobní krizi. :-) Možná jsem blázen, možná mi hrabe, ale nepředstavitelně mi chybí. Ach jo.


    10.6.2007

    Absolutně jsem se nevyspala, celou noc mě samozřejmě pronásledovala zkouška z češtiny. :-) Takhle na nervy jsem nebyla ani před vstupem do nové školy, když jsem měnila základku, uf. Už to prostě nějak nedávám, mám nervy už teď a to jsem před chvílí vstala, blé. Jestli mi do konce zkouškového nehrábne už úplně, bude to zázrak. Večer se aspoň mířím odreagovat do kina, takže pokud by mě snad někteří vyvolení, jenž mají mé icq, pokusili na něm shánět, tak přítomna budu tak kolem desáté, díky za pochopení.
    Bestiář svůj účel splnil docela dobře, odreagovala jsem se. Místo myšlení na školu jsem neustále koukala na hodinky, jakože kdy už bude konec. :-) Podle mě nic moc, už jsem viděla i lepší filmy no. Po nadšení z Hanibala docela čajíček. :-)

    Sakra, sakra, sakra a ještě tisíckrát sakra. :-( To mám z toho, že se těším... Středa mi za mojí situace přijde jako velice vzdálená budoucnost, jíž se nemůžu dožít. :-) No nic, jdu spát, to nemá cenu.


    9.6.2007

    Depkoidní myšlenky mě stále zas tak úplně neopustily. Asi se z nich půjdu zkusit vyspat, mám takový neblahý pocit, že pro příštích čtrnáct dnů je tohle poslední příležitost pro relativně klidný spánek. S půlnocí to zalomím, je něco před třičtvrtě. Nějak mi došla má obvyklá jízlivost a sarkasmus. Asi budu nemocná. :-) Cítím se celkově nějak divně. Balancuju mezi nefalšovaným smutkem (mně se stýská :-() a psychickou únavou. Znáte ten pocit absolutního prázdna, kdy máte dojem, že už se na nic nezmůžete? Neříká se náhodou tomuhle stavu syndrom vyhoření? :-) Hm, tak to abych pomalu začala trénovat tranformaci do ptáka Fénixe, jinak to nepřežiju. :-)) Btw nacházeje se v podobném psychickém rozpoložení, nenakopli byste s chutí každého, kdo se vám pokusí váš kyselý výraz vyčítat? Skřípaje zuby jsem se snažila zachovat klid na máminy výtky, ať se takhle netvářím. :-)
    No nic, padla, půlnoc, večerka. Berušky a berušáci, loučím se.:-)


    8.6.2007

    Původně tu měl být nesouvislý sled depkoidních myšlenek, ale kašlu na to. :-) Zajímá-li to tady vůbec někoho, tak předpokládám to nebudou černé myšlenky bez souvislostí neb ty tu samozřejmě prozrazovat nehodlám. Tak snad jen malé zamyšlení nad komunitou blogerů jako takových, nad jejich pohnutkami, které je vedou k založení blogu. Možná jsem světlá výjimka, ale nechci se podbízet návštěvníkům, ani vůči nim necítím povinnost psát, web nedělám primárně pro ně, ale pro sebe. Píšu tehdy, když chci a když mě to baví a vystavím ho tak, jak jsem s ním spokojená já a je věcí vkusu, jestli se někomu bude líbit a někomu zase ne.


    7.6.2007

    Menší změna designu. Současná podoba webu se mi zdá jakoby čistší, odlehčenější... Možná taky o něco depresivnější, ale ke mně se to docela hodí. :-) Tahle změna image mě též donutila se vypořádat s guestbookem, jelikož ten z blueboardu je co se týče nastavení tak, aby co nejvíce zapadal do designu zbytku stránky, zoufale nevariabilní. Vsevjednom.cz (nechce se mi dělat klikací odkaz :-) - vřele doporučuju, guestbook je elegantnější, čistší, ne tak těžkopádný a bez otravných reklam a odkazů. Jeden vcelku nenápadný odkaz v dolní části stránky mi přijde docela přehlédnutelný..


    4.6.2007

    Pocit štvance mě dnes neváhal atakovat s nebývalou intenzitou, přijdu si jak totální ztroskotanec. :-)
    Písemka z matiky "čistý průstřel", pročež máma samozřejmě nesdílela můj optimistický náhled na věc. :-)
    Mám za sebou asi tak necelé čtyři hodiny spánku... No jo, to je tak, když má člověk kamarády, co mu nad ránem o půl třetí posílají smsky. :-)) (Tohle ani nečtěte, nezasvěcení nepochopí: Ne nevadí mi to, byla milá, nic ti nevyčítám ;-) Ráda bych viděla toho nadšence, co je autorem článku v jistém periodiku a neváhal do svého článku napsat informaci, že mládež má spát až patnáct hodin. Heh, kde to mám asi vzít? Leda by den trval třikrát tak dlouho. :-))


    3.6.2007

    Větší obavy než Freddy Krueger mi po včerejšku způsobil pavouk, co se mi usídlil nad postelí. Poté, co jsem se ho neúspěšně pokusila zneškodnit učebnicí ekologie a pavouk kamsi zalezl, jsem vážně zauvažovala o tom, že sbalím peřinu a polštář a půjdu spát k sobě na gauč. :-) Btw námět z Noční můry jsem před časem využila v pololetní slohovce, inspirovala mě nejspíš písnička Dream warriors, jen jsem ten námět obalila do trošku jemnějšího a lyričtějšího hávu. Docela mě mrzí, že už ji v compu nemám, byla jsem na ni fakt pyšná. :-) A dostala jsem za ni "jenom" dvojku, ehm. :-/ :-) Začíná mě opravdu mrzet, že jsem dosud neviděla původní už téměř kultovní filmy Nightmare on Elm Street. Freddy mi začíná být docela sympatický. :-)))

    Rozhovor na chatu mě přinutil k drobnému zamyšlení se nad vlastní povahou. Prý klamu tělem. :-) Působím možná na netu jako sebevědomé stvoření, v reálu navenek jako bytost chladná a nepřístupná, umím být ale i citlivá... Jsem uzavřená a přesto si píšu veřejný deník, leč se paradoxně kontroluju a nevpisuju sem ty nejniternější pocity. Jsem prostě člověk plný paradoxů, já se asi nedám nacpat do nějaké škatulky. :-) Já pro lásku svou jsem na kolenou... "Tak si někdy přijdu. Trochu jako štvanec. Blbost," pomyslím si a přeladím na Running wild. :-)


    2.6.2007

    Nehorázně mi po tom svařáku třeští hlava, já to neměla pít. :-) Půjdu si asi odpočinout do postýlky, dneska mě stejně u compu nic nedrží, noční povídání na ICQ asi dneska nehrozí. Zalezu do pelíšku a podívám se na horor. Možná vydržím i na Freddyho, což bych chtěla vidět spíš, jedna z klasik hororového žánru Noční můra v Elm Street mi pořád nějak utíká. Film jsem sice neviděla, ale písničku ze třetího dílu miluju. Dream warriors od skupiny Dokken.


    1.6.2007

    Tramtadadaaa, dneska máme den dětí, tož děcka, slavíme. :-)) Chjo jo, čím starší, tím infantilnější. :-))) Opět samotářím a ač je tepeve krátce před devátou, klíží se mi už docela oči, nejspíš půjdu dneska do postele brzy, dospat spánkový deficit a zaspat předzkouškovou depresi. :-)

    komentáře

    Komentář můžete napsat po příhlášení se do svého účtu nebo jako host pod přezdívkou. V tom případě po vás bude vyžadován e-mail. Vaše e-mailová adresa zde nebude zveřejněna.

    comments powered by Disqus
    už nerolovat

    2007-2017 © Aailyyn. Všechna práva vyhrazena.

    RSS článků RSS guestbooku